Recenzie (373)
Niekto to rád horúce (1959)
Jedna z nejlepších komedií ever. Vtipné, inteligentní a hodně crazy. A MM vyzařující sex appeal do všech světových stran jako sladká třešnička k tomu.
Hříšní lidé města Oss (2011)
Strhující, drsné drama, které fakt nedovolí nedokoukat se až do samého konce. Zde, po všech krvavých peripetiích, sympaticky nadějného. Držel jsem jí palce, Johanně. I přes to, že to byla chladnokrevná, větrem ošlehaná a velice "praktická" holka z naprosto odlišného těsta a mentálního prostředí. Tenhle NL film je dokonalou ukázkou toho, že hutný obsah a patřičná dávka vloženého IQ je mnohem víc, než načančané, technicky dokonalé, opulentní spektákly.
Firecreek (1968)
Jeden z mála klasických westernů. který se pokouší o něco více, než jen servírovat romantiku, napětí a příslušnou porci lásky. (Note: přesto mám ale tenhle žánr rád - pro tu romantiku a krásné krajiny západu Spojených států.) Postava "skorošerifa" (J.Stewart) zde představuje hodnoty dobra. Kontrastuje s bandou desperados vedenou Henry Fondou, kterou se nechají ochotně manipulovat obyvatelé městečka. Střet je pojat filosoficky. Akcentuje otázky slušnosti, odpovědnosti, zásadních životních hodnot v protikladu k chování primitivní lidské lůzy. Vyšší ambice filmu, interpretované prkenně a mdle, nemohou ale obstát vůči westernu, který byl téměř předobrazem pro scénář "Firecreeku" - klasickým "HIGH NOON" s Gary Cooperem, v roli šerifa řešícího podobné dilema.
Vrtieť psom (1997)
Lehce bláznivá satyra. Někdy více, někdy méně vtipná. Scénář se opírá o racionální podstatu - záměrné vytváření fake news za účelem brutální manipulace veřejného mínění. Kvůli řadě hluchých míst a mému filmem vyvolaném (ale samozřejmě nezaviněném) pocitu znechucení při představě, že něco takového zcela jistě v soft verzích kdekoliv po světě existuje, dávám jen 3*.
Tajemství Santa Vittorie (1969)
Velice humanistické. Nadsázka. Lidská komedie i drama. Oslava italského temperamentu, krajiny a těch jejich půvabných městeček. Připomínka, že nelze nikdy lidi házet do stejného pytle - i nepřítel se může (někde a někdy) chovat kulturně a lidsky. A dalo by se pokračovat dál a dál ve výčtu impresí, které tenhle filmeček vyvolává. Film, který je jen zdánlivě pouhou zábavnou podívanou. Protože přes svou většinou humornou formu mluví inteligentně o vážných věcech a neklouže po povrchu - jak je naopak zvykem u většiny současných veseloher/komedií.
Kúzlo mesačného svitu (2014)
Typicky Allenovský kus, plný inteligentního humoru a filosofických úvah. Ale přece jen, už to není to, co to kdysi bývalo. Jaksi vše klouže po povrchu. A sebestředné chování Stanleyho (Colin Firth) chvílemi docela znechucuje. Přesto lze stále doporučit všem, kteří měli/mají rádi W.A. a jeho brilantní kousky jako např. Annie Hall, Match Point, Scoop anebo Vicky Cristina Barcelona.
Útok v Salisbury (2020) (seriál)
Velmi přesvědčivě, profesionálně natočeno. Hluboce lidské. A taky děsivé, že....
Len 17 (2013)
Film má dvě roviny. První okázale viditelnou: dospívání krásné holky, chladně kalkulující, která objevila dříve netušené obzory a svůj atraktivní potenciál spojující příjemné s užitečným. Druhá rovina, více ukrytá, je mnohem významnější: obraz dobře situované rodiny, kde rodiče, soustředění na sebe, nemají představu, co jejich děti citově potřebují, prožívají a dělají. Je to obraz doby, zrcadlo dnešní blahobytné civilizace a degradace rodinných vztahů. Na základě této (skryté, ale zásadní roviny) lze snadněji pochopit, proč Isabelle jedná tak jak jedná a tak trochu jí prominout a sympatizovat s ní. Není úplně z kamene, jak dokládají některé scény. Často balancuje mezi cynismem i citem. Chce se vymanit z osamění, touží podvědomě po dotycích a něze. Jen si k tomu naneštěstí zvolila tu nesprávnou cestu. Určitě bychom jí drželi palce, aby nedošla až na její samý konec - kdyby snad François Ozon někdy natočil nějaké pokračování....
Nezabudnuteľná cesta (2002)
Ano, extrémní romantika, nepravděpodobný sladký kitsch - řekl by někdo. A já snad i tak trochu souhlasím. Ale zároveň dodávám, že takový film vidět je občas třeba. Neboť se na nás dnes ženou ze všech obrazovek či filmových pláten převážně cynické a brutální kusy, plné násilí. Nemluvě o hrůzách po světě, které útočí na všech zpravodajských kanálech. A proto je dobře připomenout si při koukání na tento smutný, křehký film, který neustále vhání slzy do očí, že naše srdce ještě úplně neokorala, že máme v sobě city, dávku empatie, něhy a lásky k druhým... Proto zejména ty mé 4*.
Die Freibadclique (2017) (TV film)
Škoda, že tenhle film, kde účinkuje i několik v CZ známých herců, nebyl u nás dosud uveden. Děj úvodní části zobrazuje vehnání mladých německých kluků, (toužících svobodně žít a poznávat první lásky), do válečných jatek, je velmi silný a dnes bohužel aktuální, že. V jeho tragických peripetiích je síla první poloviny filmu odehrávající se v roce 1944. Tato je odlehčena několika scénami prvních erotických zážitků jednoho z party kluků. Zbývající děj filmu se odehrává až po osvobození městečka Američany. Ač sice stále dramatická, postrádá druhá část předchozí náboj univerzálního střetu mezi jednotlivcem a brutálním režimem, ženoucím své občany proti jejich vůli na smrt ve jménu zvrácených diktátorských ideí. Přesto dávám 4*. (Viděno pouze na ORF2 v německém originále).