waits

Oho, už ve mě hlodalo podezření, že jsem okoral a tenhle žánr už mě nedokáže pobavit jako kdysi, ale kdepak, jsem v pořádku, nebylo to mnou...Vaughn do tohohle filmu vrazil pouhých 30 milionu dolarů (mno, svých), ale zábavy připravil víc než sedmkrát dražší blockbuster Avengers. Odlehčená jízda, které se daří vyvolat komiksového ducha superhrdiny, a to i přes to, že o hlavní hrdina vlastně superhrdinou není. Vaughn předložil sebevědomou, hravou, originální podívanou se skvěle gradovaným závěrem a scénami, ve kterých se dotkl žánrového nebe. A ta dokonalá Hit-Girl! Byl by to perfektní prequel, říkal jsem si po skončení filmu. Jenže k čemu? Komisový hrdinový takhle zábavní většinou nejsou..

Firth a Rush zblízka jako na divadle, radost pohledět. Tedy vidět tyhle dva na divadle, na konci stojím a fakt dlouho aplauduji..Ten film je v podstatě komorní, režie nevtíravá, vše s důrazem na mluvený pro-projev (hehe). Rušivá pro mě byla jen manýra, schválnost, se kterou kamera zabírá doleva hledící postavu na levé stranš plátna a vice versa. To co jsem nejprve pokládal za snahu o vyjádření psychického stavu dotyčného se ukázalo být zbytečnou originalitou (Hobber toéž použil, tíž zbytečně i v dalším filmu). Náhled pod pokličku královského trápení je ovšem velmi povedený, Churchill je přirozeně charismatický, Eduard VII je vzhledem ke svým historickým minelám (příklon k Hitlerovi během války) podán v celkem přijatelném světle, hlavní persona JIří VI je zahrána naprosto skvěle. Jen nevím, jestli se budu někdy dívat znova. Přece jen to koktání je trochu nakažlivé..:)

Nádherné záběry (vizuálně pět), stupidní koment (ano, až odpad). Jednoznačné doporučení: Dívejte se se staženým zvukem a pusste si k tomu nějakou pěknou hudbu inspirovanou Afrikou. Třeba Ali Farka Tour nebo Dobet Gnahore - pak to bude perfektní.

Takový Svěrákův dokumentární Ropák, jen propracovanější, reálnější, důkladnější ve svém počátku zábavnější, žel bohu i mnohem delší. Půl-třičtvrtěhodinový kratas s osekanými rozhovory a dobře naskládanými trolly (ten na mostě byl boží) by byl perfektní. Ke konci drží diváka od vypnutí jen norská příroda.

V podstatě průměrné béčko, a to jak hereckými výkony (Trejo, Lohan, Alba, Segal), tak scénářem. Výjimečný je tento snímek jménem režiséra a některých herců (dobrý je Nirův senátor), krásou hereček (Alba), než je v béčkách obvyklé. I tak se ale divák nemusel hrnout do kina, podobné snímky si mohl koupit v Levných knihách za pár kaček. Rodriguez si natáčení užil a využil všech možných postupů, typická pro béčka. Výsledkem je ovšem, který trpí i jejich neduhy - spousta zvratů, nejapných dialogů, zvláštních střihů a ke konci pomalu se plížící nuda. A Trejo, který je mi sympatický, hlavní roli tak úplně neutáhne, zdá se mi.

Originální příběh, který, myslím, zmate některé méně bystré dětské hlavičky, a to přesto, že je jim poselství v závěru polopaticky sděleno vypravěčem. Popkulturní odkazy v animácích působí často únavně, ale tady to tak nějak nevadí, asi proto, že jde hlavně o komiksové odkazy v komiksovém příběhu, ne o nazdařbůh naroubované připomínky vyčpělých hitů poslední sezony. Osobně jako starší divák jsme se radostně nechal osvěžovat svými oblíbenými hudebními motivy (AC/DC - Highway to Hell, back in Black, Ozzy Osbourne - Crazy Train, GnR - Welocoime to the Jungle a málo známá, ale parádní Bad to the Bone od George Thorogoda).

Krásná ukázka toho, že 4 minutovou chutovku má v dosahu každý -stačí pár korun, kamery (klidně na fotáku) a hlavně invence.

Kdo by to byl řek, že pouhé zastavování vlaku dvěma šikovnými zaměstnanci, sedícími notabene v úplně jiném vlaku, bez tetoristů a ohrožených cestujících bude tak adrenalinová záležitost. Scott šroubuje tempo do čím dál vyšších otáček a přinutí přitom diváka držet těmhle dvěma chlapům doopravdy palce. Chlapi, zastavte to a jestli jo, přeju vám snad se vám urovnají i ty rodinný spory! Bez legrace, Scott to s divákem totiž sehrál výtečně.

Ďábelský plán režiséra diváka uspat a teprve tím, nikoliv dějem, ho dostat do děsuplného kontaktu s Freddiem jsem na poslední chvíli prokouknul, doplazil se k počítači a za křiku jedné z mizejících postav dávám do titulků jednu hvězdu. Ze soucitu.

To nebylo útrpný béčko, naopak. Brutalita (někdy až nechutná) způsobená masožravými rybami je jaksi přirozená a nechci napsat přímo zábavná, ale prostě předhozená s nadhledem. Pustit mi tuhle přímočarou záležitost střihlou nahotinami v teenagerském věku, napíšu si zážitek do deničku..