Maulincio

Ač se ze seriálu může zdát, že krtci jí dorty, buřty, ryby, jablka, melouny, koláče a podobné dobroty, tak nejčastější potravou krtků jsou žížaly a různé ponravy. Krtci tráví kopáním 19 hodin denně – kopou, aby nacházeli žížaly, a jí žížaly, aby mohli kopat. Tělo žížaly obsahuje 70 % bílkovin (stejný poměr jako ve slepičím vejci) a jedna žížala je nasytí zhruba na hodinu. Při konzumaci si krtek žížalu přidržuje tlapamy s drápy a přitom z ní vymačkává obsah jejího zažívacího traktu (jíl, zemina, písek) jako pastu na zuby. V takovou chvíli by Krtek po nalezení žížalky na prameni s ní udělal krátký proces.

Krtek je druhým majitelem růžového Fordu Thunderbird první generace (1955–1957) s motorem na klíček ve velikosti 1:12. Prvním majitelem byl Karlík, znamý tím, že rozbíjí hračky.

Krtek nejdříve vlakem navštví Nizozemsko, poté pěšky dojde do Jugoslávie nebo Řecka a následně se v útrobách žraloka dostane do Libye, ze které putuje s karavanou na jih do Čadu, odkud se v odpoutaném balónu dostane do Austrálie, odtud na velrybě pluje do Grónska, kde ho lední medvědi posadí na ledovou kru, na které připluje až ke Spojeným státům americkým a odtud už letadlem a nouzovým seskokem z nákladového prostoru zpět do Československa.

Americký krtek řídí béžový Jeep Wrangler (YJ), rok výroby 1986 nebo 1987.

Matricaria chamomilla neboli heřmánek pravý nebo také heřmánek lékařský je jednoletá nebo ozimá léčivá rostlina z čeledi hvězdnicovitých. Hojně se využívá v kosmetice a léčitelství, v aromaterapii i homeopatii. Je to jedna z nejoblíbenějších a velmi dlouho známých léčivých bylin s prakticky univerzálním účinkem.

Jelikož jsou krtci silně teritoriální a z hnízdní nory jsou mláďata matkou vypuzena již po 35 dnech, je nepřekvapivé, že krtek narazí na jiného krtka až po procestování takřka celého světa při zastávce ve Spojených státech. Za normální situace by totiž setkání dvou krtků vyústilo v pranici a poměření sil a vypuzení poraženého z nory ven, a tak není divu, že v pohádce pro děti k takovému násilí dochází mimo hlavní dějové linky. Jenže dle příběhu se už bezradný krtek nechtěl zdržet déle, než bylo nezbytně nutné, a tak mu americký krtek rád pomohl navrátit se domů, ač s nalezením rostliny zvané Matricaria chamomilla nepomohl.

Použití pesticidu značky „ZNIČIT KRTKA“ je zcela jistě nepříznivé k fungování ekosystému a zdraví člověka v okolí jeho užití. Tato látka totiž dokáže rozpustit nejen zeminu do takové hloubky, že zabije i v ní skrytého krtka, ale ve větším množsvtí dokáže rozpustit i dřevěný vozík s železnými součástkami a i poté způsobí rozpuštění půdy pod ním. Jedná se tak o látku extrémě žíravou a bezesporu toxickou s neblahým účinkem na stav podzemních vod a na okolní floru i faunu.

Ač je krtek téměř slepý, je na čenichu a ocásku vybaven vousky a chloupky citlivými na sebemenší vybrace, a tak má přesnou představu, co se kolem něj a nad ním děje. Díky tomu může hbitě reagovat na zahradníkův odvetný ranní útok rýčem, za zničenou televizi. I následné překopání hlavní chodby krtka neodradí a okamžitě se pouští do kopání tunelu nového, který je rovnoběžný s původním. Pokud je však zničena velká část chodeb, je krtek ochoten na nějaký čas opustit svou síť chodeb a vrátit se až v době, kdy je v nich klid. Jelikož krtek spí jen tři hodiny denně, opraví většinu chodem, zatímco zahradník odpočívá po urputném přeorávání zahrady.

Vědec Stanisław Skoczeń v 60. letech 20. století při svém měření pomocí vysoce citlivého anemometru zjistil, že krtčí chodby jsou navrženy tak, že v nich stále proudí čerstvý vzduch. Ať je na povrchu bezvětří nebo vychřice, v krtčích tunelech stále proudí jemný vánek. Dále zjistil, že krtince nejsou pouze přebývající zemina při kopání tunelů, slouží totiž jako průduchy schopné zachytit i nejnepatrnější závan svěžího vzduchu a nasměrovat ho do chodeb. Když tak ostatní zviřátka rozeberou krtkovi jeho krtinec, ač je plný černého uhlí na zatopení, připraví tak krtka o cirkulaci vzduchu v části jeho chodeb. Krtek je sice svou stavbou hrudníku a plic a dvojnásobným počtem červených krvinek na omezené množství kyslíku připraven, musí ale krtinec stále obnovovat, aby měl alespoň ono nezbytné minimum kyslíku k přežití.

Prof. Minerva McGonagall (Fiona Glascott) v tomto filmu již vyučuje, i když se narodila až 8 let po událostech. Narodila se totiž v roce 1935 – jak je napsáno v knize „Harry Potter: Fénixův řád“, v Bradavicích začala pracovat v roce 1956 po dvou letech práce pro ministerstvo, kam nastoupila okamžitě po promocích 1954, a tak se jako studentka dostala poprvé do Bradavic v roce 1947.

Dokument, který Helena (Sandra Hüller) ukazuje Paulovi (Jannis Niewöhner) ve svém bytě, je Hossbachův protokol. Hossbachův protokol je záznam z tajné porady A. Hitlera s W. Blombergem, W. Fritschem, E. Raederem, H. Göringem a K. Neurathem a dalších ze dne 10. 11. 1937, při které byli vysoce postavení politici a představitelé armády sezámeni s Hitlerovými plány rozpoutat válku v Evropě. Řešilo se na ní jak zaútočit na Československo, Rakousko a Francii, i v jakém pořadí. Už zde se uvažovalo nad následném nuceném vystěhování alespoň 2 milionů obyvatel Československa a alespoň 1 milionu z Rakouska. Hitler zde také prohlásil, že otázka německého „životního prostoru“ musí být vyřešena „nejpozději do roku 1943–1945“. Případnou pomoc Československu ze strany Velké Británie a Francie ve svých předpokladech vyloučil „se vší pravděpodobností“. Protokol je pojemnován po Hitlerovu vojenském pobočníku, plukovníku Friedrichovi Hossbachovi.

V závěru filmu se objeví titulek: „Čas získaný mnichovskou dohodou pomohl Británii a jejím spojencům připravit se na válku a vedl k porážce Německa,“ což se může jevit jako ušlechtilý plán, avšak zbrojní výroba v později obsazeném Československu (a poté i ve Francii) posloužila Německu k výrobě potřebné vojenské techniky a vybavení k rozpoutání války v Evropě a jejímu postupnému obsazení, které vedlo až k přímým útokům na Spojené království a až zapojení USA s výrobními kapacitami a Německem nedotknutelnými továrnami se podařilo Evropu osvobodit.

V závěrečné scéně při slaňování je v pozadí vidět skalní věž „Milenci“ s tehdy ještě špatně zamaskovaným nápisem: „21. SRPEN FŮJ,“ který se na věži objevil 21. srpna 1969 jako protest k výročí okupace. Nápis vydržel několik dní, jelikož VB nemohla najít nikoho, kdo by onen nápis smazal. Nápis se objevil ještě jednou, a to 21. srpna 2018 jako připomínka historie a násilné okupace sovětskými vojsky. Nápis byl však tentokrát napsán křídou, a tak by při větším dešti zmizel. Kvůli mediálnímu ruchu okolo se ale místní horolezecký oddíl rozhodl nápis smazat k udržení dobrých vztahů mezi horolezci a ochranáři přírody.

Film v roce 1986 získal Cenu poroty na Mezinárodním horolezeckém festivalu v Grazu v Rakousku.

Lezci lezou na jednu z nejznámějších věží v Adršpašských skalách – na Starostu. Lezou „starou cestou“ obtížnosti VIIa (RP VIIc), kterou poprvé vylezli Hans Schlesinger, H. Jäpelt a W. Feigel 30. 5. 1928.

Pro roli mladého lezce se režisér Karel Vlček rozhodoval mezi Danielem Stránským a Ondřejem Krecbachem. Nakonec roli získal prvně jmenovaný.

Film byl natočen během jednoho víkendu.

Při natáčení byla přítomna policie z důvodu konzultací, ale také kvůli možné další loupeži, jelikož pro scény uvnitř banky byly použity skutečné bankovní dokumenty i skutečné peníze.

Tento film, stejně jako původní film, opět obsahuje letouny F-14 Tomcat. Vzhledem k tomu, že všechny americké F-14 byly po roce 2006 vyřazeny z provozu, jsou jejich scény natočeny v CGI.

Film je věnován památce původního režiséra Top Gunu (1986) Tonyho Scotta, který před svou smrtí připravoval verzi tohoto pokračování.