asinus

Neumím to hodnotit. Asi sem dám pět hvězd, protože to byl zničující, jakkoliv předem tušený zážitek. Ale těžko se posuzuje kvalita zpracování nějakým normovaným způsobem, když je síla tématu nezměrná. „Setkání" s člověkem, kterého absolutně nejde pochopit a není možné se vcítit do jeho situace natož myšlení, přestože už při přečtení synopse se nad jeho osudem dostaví lítost. Přiblížení zrůdnosti severokorejského režimu není ani zdaleka tak mocné, jako síla vědomí, že Shin by vůbec nemohl pochopit význam rčení člověk je strůjcem svého osudu. Shin má totiž dost starostí s tím, aby pochopil existenci jakéhokoliv jiného světa, než je ten v pracovním táboře. K formě ale přeci jen musím říct, že každá ze 104 minut do filmu neoddiskutovatelně patří. Tvůrce, který by neměl natolik tvůrčí záměr, by mohl rozhovor se Shinem sestříhat do slabé čtvrthodiny a dopad na diváka by byl tisícinový. Daná forma (extrémně dlouhé záběry s nevyřčeným až nezřetelným poselstvím, pasáže, kde absence mluveného slova je sdílnější než přímá promluva) není stravitelná lehce a často, ale v daném případě pomohla naplnit zřetelný úmysl dokonale.

Je to drsný, rve to koule (! fuj), Tom Hardy má pěknej svetr. Bohužel mi tam až moc věcí nedávalo smysl a veškerý hlody ultrahajzla Pearce působí příliš samoúčelně. Celá zápletka na mě nějak nedolehla a vlastně mi bylo úplně jedno, jestli ty tři nesympatický bráchové a taky trochu hajzlové (popř. pitomci) zařvou na zápal nebo kulku v plicích. Ale svý momenty to má a za podívání to stojí.

Mike Newell se chtěl po rychlokvašeném Princi z Persie spravit na domácí literární veleklasice a dokázal, že už neumí. Asi stopadesáté audiovizuální zpracování Dickensových Nadějných vyhlídek ničím nezaujme a po dramaturgicky solidním úvodu tolik spěchá se všemi důležitými momenty předlohy, že nestihne s řádným dopadem konstruovat žádný z nich. S delší stopáží by to mohla být paradoxně menší nuda, nicméně v sterilním podání sedmdesátiletého pána režiséra by to zas tak velká výhra nebyla. Ať dělají herci cokoliv (Jeremy Irvine jediný skoro nic, jeho mladší bratr Toby ho za pár let trumfne a Holliday Grainger s ostatními jsou přesní), kapku emocí by z toho divák nevyždímal. Chybí správné načasování, rytmus a cokoliv, čeho by se dalo chytit, co by utkvělo v paměti. Jediným pozitivem je herecký návrat Ralpha Fiennese, který se vzpěračskou zarputilostí posílá všechny své scény o dvě patra výš.

Pamatuju si, že jsem u závěrečných titulků téhle parádní kriminálky uvažoval o tom, který z herců by si za svůj výkon nejvíc zasloužil nějaké ocenění. Jediné slabé místo? Kim Basinger. Vida, oscar právě pro ní. Štěstí, že o to nejde, film je vynikající. Na poprvé možná až moc dokonalé, napodruhé tak akorát. Nejlepší kriminálka.

Vorel se autorsky posunul na několika frontách a aniž by ztratil tvář, vytvořil lehčeji stravitelný, méně prvoplánově komediální a smysluplnější snímek, než jakým byla Cesta z města. Pokud vám z předchozích vorlovin nebylo vyloženě zle, určitě doporučuju vyzkoušet.

Zatracený trailery, vizuálně je to místy moc pěkné a nápad až potenciál tam opravdu je, ale v jádru je to děsná patlanina, na které si nakonec výsměch zaslouží jak snahy hlavních protagonistů o herecké polohy, tak nedotažené pokusy o nekompromisní krvárnu. Spierigovi nedokázali prodat ani účelnou brutalitu, jak by tedy mohli zvládnout kvalitně odvyprávět příběh postav na hraně natož dobře prokreslit alternativní realitu předapokalyptického upírského světa? Škoda peněz, času i Ethana Hawka.

Abe Lincoln zabíjí upíry? Co bude tohle za kravinu, řekne si možná "normální člověk". A ani nebude tušit, jak moc je tentokrát blízko pravdě. Pro mě byly předpoklady velmi příznivé: něco brakově pokřivené historie, pořádná dávka zvrhlé akce od režiséra výborného Wanted, záporák Rufus Sewell... na papíře kombinace, která by mě ve snu nenapadla, a přesto jsem v ní vkládal naděje. Bohužel se nepovedlo vůbec nic. Tvůrci si nevyjasnili, o co jim jde, a kdyby něco z jejich neuspořádaného snažení přece mělo vzniknout, tak to pro jistotu zazdili otravným vizuálem se zbytečným 3D navrch. Akce bez stylu, triky ošklivé, postavy nudné a vůbec, Lincoln od Spielberga najednou zní jako nápad desetiletí. P.S. Jdu si spravit chuť na nácky z Měsíce (Iron Sky), to by mělo podle všeho klapnout (tzn. předsudky netrpím).

Parádní sci-fi. Ridley Scott zvládá skutečně veliké momenty, které chcete vidět na plátně, mistrně kombinovat s hutnou komorní atmosférou, a to pro mě v daném žánru rozhoduje. Velké množství postranních uliček, motivů a nezodpovězených otázek lze brát i jako bonus. Na Promethea se bude brzy vzpomínat jako na vynikající filmovou událost. Až opadne prvotní vlna mírného zklamání z toho, že návrat za Vetřelci není dokonalý. To ostatně zdaleka není ani první film z tohoto vesmíru. Mrzí mě snad jen to, že se scénář nevyvaroval vyloženě hloupého jednání některých postav, a že hlavní hrdinka nesahá Ripleyové ani nesahá. To zkrátka ani kotníkama měřit nejde. Jinak paráda.

Velká škoda, že začne tahle vcelku sympatická komedie po první polovině ztrácet na tempu i na svěžím pojetí, v němž se pro parádní hlášku nejde daleko. Pořád se ale tyhle tři hvězdičky ve světle ostatních žánrových výplodů poslední doby pořádně blýskají. Ubrat 20 minut a bylo by ještě lépe.

Myslim, že to je docela hloupá, děravá a spatlaná scifikce s několika otravnými prvky navrch (Cage a syn, nejhorší titulní dvojka za dlouhou dobu), ale za vynikající atmosféru, strhující tempo, několik neuvěřitelných scén a hlavně za nekompromisní průběh i vyústění ty čtyři přesto dám. Favorit Proyas nezklamal!