Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jedenáctiletý Pip je sirotek z chudých poměrů, který vyrůstá u své přísné sestry. Aby si vydělal na živobytí, začne pracovat u velmi bohaté slečny Havishamové. Je to excentrická a podivínská stará panna, která žije v ústraní, nenávidí muže a již roky nevychází na denní světlo. Pip má za úkol dělat společníka její dvanáctileté chráněnce Estelle. Pip se do Estelly zamiluje, ta jím však pro jeho původ pohrdá. O deset let později se na Pipa usměje štěstí, když mu neznámý dobrodinec odkáže velké množství peněz. Pip se stěhuje do Londýna a rozmařilý život ve velkoměstě ho rychle mění v povýšeného snoba. Jako bohatý a perspektivní gentleman se znovu začne ucházet o svou dětskou lásku Estellu. Ale pravda o jeho dobrodiní a záhadně získaném bohatství může zničit vše, na čem mu záleží… (Bioscop)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (114)

kaylin 

všetky recenzie používateľa

Nemůžu si pomoct, ale tohle mě prostě moc nebavilo. Jasně, na jednu stranu je to dáno tím, že Dickense a jeho příběhy dvakrát nemusím, na druhou stranu mi přijde, že nebyl ani pořádně využit potenciál jednotlivých herců a je to takový film, který hezky vypadá, kostýmně je dobrý, ale pod tím nějak není nic. ()

gogo76 

všetky recenzie používateľa

Už niekoľkokrát zfilmovaný román nejako nevie nájsť cestu k divákovi. Neviem či je to tým anglickým nevyspytateľným počasím, ale i toto spracovanie je akési chladné a chýbajú mu emócie. R. Fiennes sa snaží, rovnako ostatní, ale réžia i celé spracovanie je iba priemerné a diváka nedokáže strhnúť. Najlepšie funguje úvod, kde sa stretáva chlapec a zločinec, ale potom to už iba chladne odsledujete . Je to škoda, pretože Dickensova kniha je výborná, len to chce správneho režiséra. Než som to videl, tak som si myslel, že Mike Newell by ním mohol byť. 60%. ()

Reklama

Madsbender 

všetky recenzie používateľa

Už je to poriadna doba, čo mi do rúk padol materiál priam volajúci po akej-takej analýze. Moderná adaptácia klasického románu Charlesa Dickensa ma najmä vďaka hanebným medzerám v tejto oblasti literatúry, ale aj nedôvere k samotnému filmu zaskočila nepripraveného. Príbeh a postavy sú na sebe natoľko závislé, že jedno bez druhého akoby nemohlo existovať. Dalo by sa povedať, že sú v tomto prípade postavy napísané a vytvorené na mieru tomuto konkrétnemu príbehu, a mimo neho nejestvujú. Na postavách sú založené takmer bez výnimky všetky motívy, a sú to ony, kto hýbe dejom, nie náhodné udalosti a okolitý svet. Keďže postáv nie je málo, dej je plný zvratov a scenáristických otočiek o 180°, vďaka čomu sa príbeh zamotáva a prepája nečakané súvislosti do celku pôsobiaceho dojmom komplexnosti. Pip je klasickým archetypom vnútorne rozorvaného romantického hrdinu, zmietaného medzi domovom, osudovou láskou a prísľubom žiarivej budúcnosti, a rozhoduje sa pre poslednú možnosť. Chladná slečna Havishamová so zatvrdeným srdcom naopak žije v minulosti, a dá sa na nej pozorovať postupný rozklad ľudskej duše, ktorý odráža jej schátralé, kedysi honosné sídlo, aj jej staré zásnubné šaty, v ktorých obklopená svojimi rozmarmi a vrtochmi čaká na vykúpenie z utrpenia, spôsobeného mužským pokolením. V týchto pasážach sa zračí nádych burtonovskej poetiky, ale bez jeho neustáleho nadhľadu a humoru zostáva len neveselá realita. Vznešená, krásna, no vo vnútri prázdna Estelle, vychovávaná slečnou Havishamovou, zasa žije v prítomnosti a pre danú chvíľu, pretože vie, že má s ňou osud iné zámery. Preto nedáva Pipovi márne nádeje na niečo viac, než len letmé styky a jeden bozk na líce. Estelle je vlastne len nástrojom pomsty v rukách slečny Havishamovej, a ona sama si o svojej úlohe, ktorú zohráva v londýnskej smotánke, nerobí ilúzie. Poslednou hlbšou postavou je Magwitch, neperspektívne stelesnenie ľudskej márnivosti a zúfalstva, chudák, ktorý nájde jediný svetlý bod svojho života, a rozhodne sa doň vložiť všetko, aby zachoval jeho žiaru a našiel aspoň nejaký zmysel pre svoj biedny život, ktorý je poháňaný ešte jednou vecou - nenávisťou k mužovi, ktorý ho zničil. Dôležitou súčasťou postáv sú aj ich kostýmy, ktoré zdôrazňujú určité charakterové črty na strane jednej, príslušnosť do istej sociálnej triedy na strane druhej - a podotýkam, že sú tieto rozdiely na výrazné natoľko, aby automaticky udreli divákovi do očí. Preto sa môže zdať, že sú až kostýmy krikľavé, u šľachty a smotánky prehnane elegantné, u "obyčajných ľudí" zasa príliš špinavé, kladúce dôraz na spoločenský rozklad a sociálnu nerovnosť, ale pozor - toto nie sú Bedári, ani iná historizujúca látka snažiaca sa rozšíriť vám obzory a vykresliť dobovú spoločnosť, no práve v tomto kontraste, ktorý je všadeprítomný (vidiek x mesto, Londýn x vidiek, skutočnosť x predstava), tkvie sila spracovania. I v tom mále, ktoré sa tejto téme venuje, je pozoruhodné, ako sa ju filmu darí nenútene zobraziť. Farebná paleta a tónovanie filmu je veľmi pestré a citlivo rozvrhnuté, často sa využívajú jemné odtiene modrej, zelenej, sivej či žltej, ktoré pracujú na atmosfére a podtrhávajú tú ktorú scénu a emócie, avšak sú pomerne ťažko identifikovateľné. Pokúsim sa však predsa spomenúť niekoľko príkladov - napríklad svetlomodrá v úvode filmu, sivá v scéne príjazdu do Londýna, žltá v nádherných interiéroch honosných stavieb, či kobaltovo modrá počas pokusu o útek na parník. Newell sa pohráva s koncepciou dopadu svetla na snímanú plochu (v mnohých kompozíciách najmä v exteriéroch nefigurujú primárne zdroje svetla a úplne ignoruje tiene, zatiaľ čo v interiéroch využíva tiene na dotváranie požadovanej atmosféry) čím nenápadne odkazuje na slávnych dobových maliarov a umelcov, ktorí šli rovnakým smerom. Ruka v ruke s týmito estetickými otázkami ide aj miera, a tu platí koľko máš motívov, toľkokrát si filmom (na rozdiel od koľko máš metafor, toľkokrát si filmom, čo je obľúbený uhol pohľadu jedného zo súčasných hnutí kritikov) - narážame tu na motív neochvejnej lásky, neopätovanej lásky, pomoci v núdzi a odmeny za pomoc poskytnutú, nenávisti a pomsty, žitia v spomienkach, úpadku morálky, nespravodlivosti či spoločenskej kritiky. Zároveň je spletitý scenár zrozumiteľný a jasný, takže nehrozí, že by sa divák v deji stratil. V kombinácii s využitím farieb a ďalších vizuálnych prvkov (medzi iným špičkovej kamery) dosahuje harmónie formy a obsahu, čo sa dnes vysoko cení, a posúva film do sféry umenia. Snáď jediný detail mi bráni ísť na plný počet, a to je kolísajúca atmosféra a občasná nerozhodnosť medzi veselými a smutnými tónmi príbehu, ktorá mierne naštrbuje ladenie. Hereckým výkonom a pár ďalším aspektom som sa v texte vyššie vyhol oblúkom a vracať sa k tomu už ani nebudem, s výnimkou jedinej poznámky - bol som bez výnimky spokojný. 85% () (menej) (viac)

vesper001 

všetky recenzie používateľa

Přepřáhli jsme znovu a ještě jednou a pak už bylo příliš pozdě a příliš daleko, abych mohl jít zpátky, a jel jsem tedy dál. A zatím se už velebně vznesla všechna ranní mlha a širý svět ležel přede mnou. Poctivá adaptace mé oblíbené knihy, dalo by se říct: takhle jsem si to představovala. Mou oblíbenou postavou, která mě děsila i mátla, byla vždycky mumifikovaná slečna Havishamová a musím říct, že žádná herečka by se na její roli nehodila víc než Helena Bonham Carter. Jejím protipólem je Pip, který bere, co život dává, ať je to nečekané, podivné nebo nadějné a neváhá natáhnout ruku i po tom, co je mimo jeho dosah. Nedostupným ovocem je pro něj Estella, smrtící zbraň zhrzené mumie v podobě krásné loutky. Nízká hodnocení se dají vysvětlit tím, že hodně lidí neumí číst, nebo že zatím nemám s čím srovnávat. ()

danielosbourne 

všetky recenzie používateľa

Zkoušel jsem nejprve přečíst knihu, ale po pár stránkách jsem zjistil, že tohle prostě nepůjde. Filmová verze mi přišla pro to lepší a říkal jsem si, že mě možná film dožene k přečtení knihy, jak už se tomu několikrát v mém případě stalo. Bohužel. Nepřečtu si to. Film začal úplně stejně jako kniha, tak předpokládám, že je to jedna z mála adaptací, která se striktně drží knižní předlohy a to by nemuselo dopadnout dobře. Asi se s Dickensem nesnesu. Ale musím uznat, že postava slečny Havishamové je dokonalá. Jinak vlastně nevím, co hledat v tom filmu za příběh. Stále jsem hledal nějaký ten hlubší děj, ale stále jsem se pohyboval na samém okraji příběhu a najednou byl konec. Možná je to mnou, možná je to příběhem, ale čekal jsem víc. Ústřední duo herců taky neni zrovna trefou do černého. Ale zas úplnej propadák to není. ()

Galéria (173)

Zaujímavosti (6)

  • Většina filmových i televizních adaptací „Nadějných vyhlídek“ měla premiéru v období Vánoc. (DivX)
  • Role slečny Havisham (Helena Bonham Carter) byla nabídnuta i Meryl Streep, ta ji však musela odmítnout kvůli práci na jiných projektech. (272827)

Reklama

Reklama