Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Krimi
  • Akčný
  • Dokumentárny

Recenzie (102)

plagát

Ja, Simon (2018) 

Režisér Berlanti mohl být ale přeci jenom trošku nápaditější. Kniha, kterou jsem nečetl, mu jistě dávala i více prostoru pro kreativitu, než jen jedno rozjuchané zasnění s písní I Wanna Dance with Somebody. Mimochodem, písničkový soundtrack je dost povedený. Ale i přesto, že režisér mohl víc šlápnout na plyn, velmi oceňuji, že při sledování jsem dlouho nevěděl, koho si představit jako tajemného (nebo snad tajemnou) Blue. Filmové vyprávění bylo napínavé až do samotného konce. Zakončené romantickou tečkou, která pomohla tomuhle filmu získat ode mě hodnocení 70 %.

plagát

John Carter: Medzi dvoma svetmi (2012) 

Fantasy příběh za 250 miliónů dolarů z rukou studia Disney, bez jakékoli inovace a překvapení! Přesto by nebylo správné roztrhat ho na kousky a zahodit do filmového odpadu. Šanci si od Vás zaslouží. Voják z Virginie, John Carter, ovdověl, ztratil všechno, pro co žil. Nešťastnou náhodou se dostane na Mars, kde stojí před zásadní otázkou: Vrátí se zpět na Zem nebo zachrání ohrožené město Helium? Režisér Andrew Staton krotí před kamerou poprvé živé herce (zatím pracoval jen na animovaných filmech pro Pixar) a je to znát. Vůbec mu nepomáhá přeplácanost děje (zajisté Vás čeká lehký zmatek se jmény postav, měst, tvorů), zároveň zbytečná délka filmu (přes dvě hodiny) a námět knižní předlohy Edgara R. Burroughse je lehce prostý a hlavně na filmovém plátně, v jiných filmech, několikrát viděn (např. všechny sci-fi fantasy filmy za poslední roky, velmi se nabízí srovnání s Avatarem – poslední scéna filmu v hrobce Vaše domněnky potvrdí). Přesto, že kniha vznikla daleko dřív. Více na mém blogu.

plagát

Joker (2019) 

Dějově nijak složitě obsáhlý příběh nezapomíná ani na spojení Arthura Flecka s Brucem Waynem, i když v trochu jiné situaci, než si možná představujete. Řemeslně je snímek dokonalý, o tom žádná! Depresivně vypadající město, plné odpadků, krys a kriminálníků, je dostatečně věrohodné a nasnímané kamerou Lawrence Shera, ale přesto celkový výsledek není nijak vybočující (v rámci jiných komiksovek ano, ale formát tohohle filmu je na míle vzdálený jakékoli komiksovce, porovnávám proto s jinými krimi thrillery). Velký dík patří nakonec rozhodně režisérovi Toddu Phillipsovi a studiu Warner Bros., že se do tohoto netradičního krimi zpracování komiksové předlohy pustili. K zapomnění tak Joker určitě nedojde. 70 %

plagát

Jurský svet: Zánik ríše (2018) 

Hodí se napsat, že by to chtělo už konečně nějakou dějovou nápaditost, která by z Jurského světa udělala něco víc než jen dojnici na peníze. Párkrát jsem měl totiž pocit, že se dívám na „nastavovanou kaši“, zejména při (ne)úspěšném zbavování se zákeřného vraždícího dinosaura. Ne a ne zabít... Jestli i trojka bude dějově v podobném duchu, půjdu s hodnocením ještě níž. I když 75 % není vůbec špatné hodnocení. Nechejme se překvapit.

plagát

Justice League (2017) 

Nevím, nakolik filmu před propadnutím do nejhlubšího filmového pekla pomohlo vystřídání režisérů na direktorské židli, ale určitě můžeme děkovat Jossovi Whedonovi (Avengers, Avengers: Age of Ultron) za několik dotáček, které má na svědomí a z Justice League dělají alespoň koukatelný průměrný počin. 50 %

plagát

Klec (2019) (TV film) 

(Ne)překvapivě skvělý počin Jiřího Stracha! Kleci by kino slušelo. Geniální výkon Jiřiny Bohdalové, která podle mého svým výrazem (a netradiční komorní projev) zastínila i výkon dobrého Kryštofa Hádka. Napětí až do konce. Doporučuji! 85 %

plagát

Kocúr v čižmách (2011) 

Pokud jste si oblíbili postavu kocoura z animovaných příběhů o zlobrovi Shrekovi, jste přesně ti, kterým je film určen. Ostatní se budou nudit. Bohužel. A slovo nuda Vás napadne hned na začátku. Než se celý příběh filmu (ten se převážně točí kolem třech kouzelných fazolí) rozjede, uvidíte Kocoura třikrát tancovat, pětkrát utíkat, desetkrát mňoukat a jednou kulit kočičí oči. Představoval jsem si nápaditější děj filmu, ale dalo se předpokládat, že nebude zas tak o co stát. Animovaný film pro děti není mým šálkem kávy (vlastně je, nedávno uvedený Ratatouille v TV mi potvrdil, že mám rád animované filmy), ale proč se mi sakra ten Kocour nelíbil? S tím příběhem mám prostě problém. Více na mém blogu.

plagát

Kuky se vrací (2010) 

Celý snímek je sám o sobě magický. Kouzelný svým zpracováním a technickým provedením, až máte pocit, že si režisér Jan Svěrák vyloženě hrál. Jenže má to i háček. Celé to kouzelné zpracování mě přestalo okouzlovat během první půl hodiny, nepočítám-li prvních 10 minut, kde hrajou skuteční herci. Míň jsem se začal soustředit na technickou stránku filmu a více přemýšlel o ději. Škoda, že děj je velmi řídký, a nikoho zajisté nepřekvapí, když dobro zvítězí nad zlem. Vemete-li v potaz i to, že každých 10 minut sledujete automobilovou honičku všech loutkových postav, a musíte respektovat i to, že film je přeci jenom pro děti a ne pro dospělé. I když přijde řada i na vtipnou debatu o sexu. Svěrák natočil opět výborný film, byť pokulhávající za jeho typickými "svěrákovinami" 6/10