mrx.friend

"Dvakrát do téže řeky nevstoupíš.", praví přísloví, který však série Paranormal Activity celkem úspěšně ignorovala snad čtyřikrát. Zatímco první díl, kterej osobně považuju ještě za celkem vydařenej a originální i přesto, že bylo pouze otázkou času, kdy po danym tématu v narůstající vlně zájmu found footage někdo sáhne, zbylá pokračování mi přijdou naprosto stereotypní - jeden barák, v něm cosi zlého, jeden fakan v centru dění, plno kamer, který nahrávají dvacetčtyřisedm a sem tam nějak zakomponovanej mytologickej prvek, kterej by měl rozvíjet a propojovat předchozí vyprávění. Po těch letech se mi tedy jednotlivý pokračování v podstatě slily dohromady a i když pětka, zdá se, konečně příběh posouvá někam dál, pořád je to to samé. Ani čtyři (!) scénáristický hlavy tentokrát nebyly schopný přetavit tuhle značku do podoby, která by se alespoň trochu odlišila od těch předešlých. Ve výsledku tak jen zbývá doporučit těm divákům, kteří chtějí dát (snad) poslední kapitole přece jenom šanci, aby šli do unrated verze, která nemá relativně přeslazený alternativní konec, ale prodlužuje vrcholící finále tak, jak by se hororu slušilo a patřilo. Normálně bych nejspíš ležérně frknul 4 hvězdy, ale už to prostě nejde.

iamek to vystihnul naprosto přesně. Americký pořady začínají bejt strašně snadno rozpoznatelný - trochu afektovanosti, trochu siláckých řečí, trochu happy-endu. Prostě se na plotně musí vařit předevšim emoce. Ať si říká kdo chce, že Pohlreich Gordona jenom kopíruje, naše "Ano, šéfe!" je alespoň po našem. A taky za Zdeňkem nestojí celej tým, kterej by restauraci přes noc překopal od základů a její chod tak kolikrát posunul razantním krokem kupředu ;)

"Pokud chceš něco změnit, musíš být připravený na všechno ... i na to, že třeba zemřeš. Ale nejdůležitější není tvoje tělo, nýbrž lidi, co budou kráčet ve tvých šlépějích. Já se nebojím, že mě zabijou, ale nebude nikdo, kdo by to vzal za mě." (Augustin, ekologický aktivista z Madagaskaru) Smutný, leč pravdivý. Kdy si konečně jako lidstvo uvědomíme, že jsme za poslední století zdevastovali lesní porosty natolik, že při pokračování budeme za několik let čumět jako vrány, až svět teprve půjde od desíti k pěti? Kdy se konečně začneme, podobně jako tamní domorodec, chovat jako hrdinové, kteří proti těmhle prasárnám zbrojí? Vždyť ...když v mém poselství budou pokračovat další, tak je všechno v pořádku. Jasně, to by ale nejdřív chudý země nesměly bejt pod diktaturou těch průmyslových, aby místní nemuseli tyhle zvěrstva považovat za jedinej možnej zdroj, jak si vydělat na živobytí. Jinak, forma dokumentu působí docela chladně a odměřeně, svůj záměr plní, ale chybí tomu jakýsi zápal (vim, vzhledem k obsahu docela paradox). A taky nechápu, proč se zrovna von Bismarck producíruje před kamerama ve snímku, kterej obletí zeměkouli, když je pro jeho práci tolik důležitý zůstat v utajení.

Norská variace na Session 9 a Grave Encounters, která ale zoufale nevyužila svýho potenciálu. S prvním Villmarkem to má pramálo společnýho, proto nevim, proč neni dvojka uváděna jako samostatný film. Atmosféra se zřejmě zavřela někam do suterénu, hledali byste ji tu marně. Přitom představa opuštěné psychiatrické barabizny uprostřed lesů vyloženě vybízí k tomu, abyste z ní měli nahnáno. Ale proč taky, když je nakonec všude okolo vás tolik světla, že? Ti na druhý straně se vám postupně začnou zjevovat tak často a zřetelně, že pak už se nebudete bát ani jich. Ve výsledku ještě všechno dorazí to, že se vám nedostane absolutně žádnýho rozuzlení a vy jste tak ponecháni se svýma hloubavýma otázkama napospas. Mno té jedno, z tohodle já se zcvoknout nehodlam, to si raději poněkolikátý pustim soundtrack. Alespoň ten Fighter a Out of Yourself sem totiž skvěle zapadli! [:-}

Pořad, kterej jede vesměs podle stejný šablony: Láďa se svym permanentně prázdnym batůžkem na začátku představí hory, na kterých se nachází, pak přidá něco málo o historii tamní chaty, prohlídne si její exteriér/interiér, prošmejdí nápoje/kuchyň, případně se objeví hosti, kteří o chajdě řeknou něco víc, na druhý den podniká vejlet po nejbližším okolí a na závěr nesmí chybět razítko do průkazu, aby mu všichni věřili, že tam byl :D Gastronomii (např. knedlíky z mrazáku, šlehačka ve spreji) bych nechal Pohlreichovi, rádoby vtipy Izerovi, ale Čech byl vždycky sympaťák. Takovej ten ryze českej dokument, kterej nenadchne, ale rozhodně ani neurazí :)

Vážně tomu chybí tempo a spád. Před jednotlivýma soutěžníma kolama to kolikrát působí, jako byste spíš zapli talk-show. Zšedivělej Háma se po Taxíku tak trochu hledá v moderování novýho konceptu a postrádá šmrnc. Peněžní výhry skromný, systém bodování na palici. A ten za-každou-cenu-ho-sem-musíme-vecpat patriotismus začne bejt po několika dílech taky otravnej. Ale lhal bych, kdybych netvrdil, že u toho poslední dny večeřim :D

Ale no tak, odhlídněte od toho, že to nepůsobí jako přirozenej sitcom. Berte tu určitou křečovitost, teatrálost a afektovanost humoru spíš jako návštěvu divadla. Hlášek se tu najde dost (i když netvrdím, že jsem se pokaždý válel smíchy po zemi), ale na další řadu se s klidnym svědomím těšim, holt slabost pro Matthewa Perryho se nezapře ;)

Jasně, nejsou to zrovna trabantí expedice, ale myslim, že tady neni zrovna dvakrát na místě přemítat nad tím, nakolik řidiči za volantem přehrávají a jestli mají za zadkem pohotovostní štáb (někdo přece všechny ty záběry pořizovat musí). Kochejte se tím dobrodružstvím, přírodou a bavte se! Já si užil každý díl a doteď si nemyslel, že se jednou budu chtít podívat třeba do Gruzie :)

OMG, a je to tu zas! Digitální záběry snižujou zážitek z jakž takž dobrýho FF hororu na samý dno pyramidy. Když vim, že nemam zrovna hobití rozpočet, tak se do toho neseru! Anubis, Osiris (nebo se kterym egyptskym bohem jsme to ve filmu měli nakonec co do činění) a Sphynx kočky by ostatně vypadali úplně nejlíp, kdyby se využilo jenom trocha šikovných masek, kostýmů a make-upu a počítačová technologie se nechala dál zasypávat prachem. Herci jsou příšerní, jejich postavy docela taky, ale líbí se mi ten nápad, kam byly děj a mytologie zasazeny tentokrát. Navíc nemá Pyramida špatný postery :)

Těžko hodnotit pilotní díl projektu, který se měl dočkat minimálně jedné kompletní sezóny, ve finále nějak samostatně. Postavy jsou docela tupé a šablonovité, všechno to působí béčkově a infantilně, ale posledních pět minut, kdy se skupinka rozprskne po lese, bylo schopných mě na případný další epizody slušně navnadit. Obzvlášť, pokud vím, že Chris Carter uměl vždycky budovat svoji předem promyšlenou mytologii. Takhle ale holt nezbejvá, než se soustředit na drby okolo chystanýho rebootu Akt X.