Recenzie (575)
Mummo (2003)
Notnou dávkou černého humoru okořeněný příběh o jedné staré paní, která kvůli své nové lásce uzavře dohodu se samotnou Smrtí.
The City of the Dead (1960)
Podařený horor ze staré anglické školy, kde se místo explicitního násilí a vybíjení omladiny sází na pomalu budovanou atmosféru pomocí klasických ingrediencí: spousta mlhy, nevraživě se tvářící obyvatele středověce vypadajícího městečka, tajemné zvuky a upřené pohledy za doprovodu náležitě strašidelné hudby. Velmi kvalitní a bohužel podle počtu místních hodnocení málo známý kousek, který rozhodně stojí za vidění.
5 centimetrů za sekundu (2007)
Do tří krátkých příběhů rozdělené nádherně provedené zamyšlení nad smutkem, který provází osamělost a neopětovanou lásku a to celé prodchnuté posmutnělou atmosférou melancholickou jako na podzim padající květy sakury. Jedním slovem nádhera.
Túlavý pes (1949)
Po většinu času zajímavý noir film s hezky pochmurnou atmosférou poválečného Japonska, který ovšem kazí okamžiky naivních rozhovorů mezi starým Satóem a mladým Murakamim o sociálních otázkách a jak člověk je/není determinován jednou životní událostí. Škoda, Kurosawa má navíc, takhle pouze za silné 3*.
Čí's sweet home - Season 1 (2008) (séria)
Všelijací stářím znecitlivění Subjektivové se mohou cynicky ušklíbat, ale Chi's Sweet Home představuje dokonale vystižený život a problémy jednoho koťátka v úžasně roztomilém provedení. Nejvíc ňuňu záležitost, kterou jsem kdy měl možnost vidět :-)
Predvolanie do pekla (2002)
Zhruba tak první dvě třetiny se jedná o sice průměrnou, přesto však celkem koukatelnou detektivku se sympatickým Morsem a jako obvykle kvalitním Leungem v hlavních rolích. Poté se to ovšem najednou zvrhne v jakýsi zpatlaný mysteriózní horor, který postrádá atmosféru, myšlenku i logiku a film tak posouvá do kategorie "V zájmu zachování duševního zdraví ignorovat".
Píseň triumfující lásky (1969) (TV film)
Výtečný hororově laděný krátký snímek o událostech, které na zámku způsobí návrat rodinného přítele a bývalého milence Fabiuzsovi ženy. Působivá atmosféra vychází z nejasných úmyslů tajemně působícího návštěvníka Mucjuzshe, který minulé roky cestoval po dalekých krajích a vrátil se vybaven nejen spoustou podivných artefaktů, ale také s domorodým sluhou. Jeho živočišná divokost vynikne zejména v porovnání s neurotickým, zjemnělým Fabiuszem, jenž se ovšem nakonec stává katalyzátorem vedoucím k závěrečné, velmi překvapivé pointě.
Shining Tears X Wind (2007) (seriál)
Souma a Kureha se náhodou střetnou s Mao, dívkou s kočičíma ušima, co hledá v naší realitě bytost zvanou Zero. Vinou nenadálé nehody jsou přeneseni do jiného světa a donuceni bojovat o své životy se spoustou nepřátelsky naladěných monster, co se na ně vrhnou. A tím celé dobrodružství začíná... Jak já příšerně nenávidim, když se postavy chovají jako naivní pitomci a ono jim to nejen prochází, ale ještě za své naprosto nelogické jednání sklízejí obdiv davů a přízeň dívek. Všechny postavy, co se zde objeví, jsou neustále rozervány vlastními emocemi, takže nikdy nevědí, jak se rozhodnout a tak po většinu času člověk vůbec neví, kdo je proti komu, kdo se s kým má rád a proč se vlastně zase na sebe za doprovodu sentimentální hudby tak dlouze dívají a pronášejí pitomoučké věty o smyslu kamarádství a jak si musí stát stále bok po boku a jiné odporné uslzené žvásty, u nichž si nikdy nejsem jistý, zda takový nesmysl mohli vůbec autoři myslet vážně. Na seriálu je navíc strašně vidět, že se jedná o adaptaci herní předlohy, takže plytký příběh se pojí ruku v ruce s klaickou strukturou počítačové hry, kdy se postavy postupně lepší a v lokacích se objevují podivné příšerky, jejichž anatomická stavba by sítem evoluce nikdy nemohla projít, jelikož by takový tvor vyhynul během velmi krátkého období. Celkově se jedná o zhůvěřilost, s kterou nemá cenu marnit čas.
Údolie smrti (1982)
Nudný snímek, kde tlustý, otravný kluk zjišťuje, jak je fajn býti kovbojem a nezajímavý a pro film zcela zbytečný vrah morduje turisty. Naprostá ztráta času, která se nehodí ani jako obrazový doprovod k nočnímu popíjení piva, to už je zábavnější koukat na teleshopping.
Kurutta ippêji (1926)
Působivé drama odehrávající se v blázince, které dokáže temnotu a šílenost prostředí výstižně navodit pomocí ideální kombinace sugestivně působících záběrů a přesně zapadajícího industriálního zvukového doprovodu. Silné 4*.