Posledné recenzie (575)
Showa onnamichi: Rashomon (1972)
V podstatě se to dá přirovnat k soft-erotickým filmům, co s oblibou pouštěla Nova v 90. letech v pozdní páteční čas, s tím, že tam je samozřejmě určitá regionální odlišnost a přece jen větší dávka bizarní pitaresknosti. Má to trochu samurajský feeling jak od Kurosawy (závěrečná vzpoura pana Toda), nějaká ta bondage, celé to je nasáklé Oidipem a občas se z ničeho vynoří roztomile komická scénka, jako když si otec se sluhou spokojeně pochrochtávají při sledování incestní soulože syna s dávno ztracenou dcerou. Nic výjimečného, ale vcelku jsem se bavil. Lepší 2*.
Bdělé oko veřejnosti (1992)
Vlastně smutný film. Čtvrtá hvězda za poslední záběr, kde se krásně vyjeví to, co se celou dobu jen tak lehce mihotá pod obzorem...
Ford vs Holden (2023)
Vcelku dynamický dokument zaměřený na soupeření obou automobilek na australském kontinentu. Má to slušné tempo dané zaměřením na jejich vzájemné soupeření zejména skrze legendární závod Bathurst, navíc podkreslený údernou hudbou, slušnou část stopáže zabírají dobové reklamy, negativní stránkou tohoto přístupu je určitá povrchnost, kdy potenciálně zajímavé témata jako například nástup japonských automobilek na trh jsou redukovány na letmé zmínky a jejich destruktivní vliv na obě automobilky si tak jeden musí spíše odvodit. Viděno při letu do Washingtonu.
Posledný denníček (80)
To se tak jeden najde uprostřed noci v náhodně vybrané knize...
Ne! Nejsem princ Hamlet, ani jsem jím
neměl být;
jsem dvořan, ten, kdo postačí jen
posunout děj, začít pár scén,
poradit princi; nástroj, jenž jím je rád,
povolný, jenž vždy použít se dá,
taktický, opatrný, úzkostlivý,
vznešený v řeči, hloupě přesto vypadá,
občas z něj téměř směšnost -
občas až Šašek snad.
Stárnu... stárnu... čím dál více...
Budu nosit ohrnuté nohavice.
Thomas Stearns Eliot - Milostná báseň J. Alfreda Prufrocka