Ronkar

První třetina není nic objevného (kromě záběrů z predátorových očí, které naznačují přezvěst čehosi zlověstného), jenže ve chvíli, kdy se banda super vojáků začne potýkat s nepřítelem nad své síly a ten jim nekompromisně začne natrhávat prdel, vytahuje tohle sci-fi nejsilnější karty. Najednou je tým překypující testosteronem v háji a žádná strategie na lovce lidských lebek nefunguje. Predátor je krom akce taky horor, na což zapomíná moderní produkce. Má místy nepříjemně tíživou atmosféru, před každým konfliktem jsou dlouhé minuty napínání, obsahuje plíživou kameru a bezvadně padnoucí soundtrack (který by se měl zmiňovat častěji, protože se silně podílí na celé atmosféře nejistoty). Ale hlavně - hrdinové mají naděláno v kalhotách. Jistě, furt je to banda drsňáků, jenže oni mají vážně strach a divák o to víc chápe průser celé situace. Zaprvé to charaktery polidš'tuje a ačkoli neznáme jejich backstory, chemie mezi nimi funguje velmi dobře a působí jako živí. Zadruhé to činí z Predátora ještě děsivější monstrum. Přesně tohle v nových filmech chybí. Zápletka primitivní a přesto skvěle funkční. Když k tomu připočteme skvělý design samotného lovce a na svou dobu přelomové triky, máme tu zaděláno na jedno z nejlepších sf 80 let a oprávněný mega-kult. Nejvíc se atmosféře přiblížili Predářoti z roku 2010 a kdyby mezi oběma filmy neuplynula tak dlouhá doba a nevyplňovala je řada sračkoidních nástaveb, jistě by si u diváků vedl lépe.

Hoděn pěkná animace i atmoška, ale děj klišoidní, předvídatelný a v rámci cyberpunku prostě stokrát omletý. Za plus ale považuju souboj příšerek a brutalitu. Celkově lehký nadprůměr.

Vlastně perfektní. Na rok 2010 to byla naprosto TOP animace a i dnes vypadá Na vlásku furt skvěle. Příběh je hodně fajn, nic stupidního. Tady si dali tvůrci na scénáři záležet. Postavy a jejich vzájemná dynamika je opravdu zábavná a hodně sympatická. Vtípků dost a přitom se nepropadají do nějaké trapnosti (jak bohužel bývá zvykem). Záporačka v podání Heleny Vondráčkové je super. Romantická story o holce, která jde poznat svět, aby si splnila svůj sen, přičemž pozná především sama sebe. A i když je to vlastně jen další příběh o princezně, v případě téhle pohádky vše perfektně ladí dohromady. Nechybí akce, nadhled ani dojemné momenty. Celkově má film skvělé tempo, dialogy jsou prima a emotivně to brnká na správné struny. Možná je tu zbytečně moc písniček, ale na druhou stranu mi tentokrát nevadily. I když se superhitem v poslední době stalo Frozen, nemá smysl váhat. Příběh Lociky a Evžena je totiž pořád tím NEJ, co Disney vyprodukoval za poslední dekádu. Oba palce nahoru.

Nesrozumitelný mišmaš děj, který nemá moc hlavu ani patu. A to bez ohledu, že u pohádky člověk přivře voko, někdy obě. Animace fajn, ale poselství zvláštní. Slabá Disnejovka. V rámci těhle pohádek s hlavní hrdinkou pořád vede Na vlásku.

Co dodat k téhle nesmrtelné klasice? Snad jediné: Přesně takhle má vypadat velký hollywoodský biják! Krásné scénérie, bohatá výprava, sympatický hrdinové, patřičně nepříjemní záporáci, epické bitvy, romatika a za tím vším symbolika o touze po svobodě. Gibsonův magnum opus, který už nikdy nepřekonal.

Bohužel žádný zázrak se nekoná a je to škoda, protože ta premisa zní v podstatě skvěle a dalo se z toho vytěžit fakt hodně. Kvalitní rovina se týká hereckého obsazení, které je hodně dobré, hudby, kamery. Dámský ansámbl funguje, Colin Farrell standartně dobrý. Stejně tak potěšilo realistické ztvárnění. Nějaká ta nelogická bota se najde, ale nic co by mi vadilo. Problém je scénář, který je ve výsledku takový nemasný neslaný a rozvláčné tempo, které jde proti dramatičnosti, přitom přesně to by tenhle film potřeboval jako sůl.

Musím dát plnou palbu. U Černobylu ani v nejmenším nevadí, že divák zná události celé katastrofy, protože seriál skvěle pracuje s atmosférou, scénářem, kamerou i napínáním diváka. Tak silný pilot jako zde se nevidí často. Na nic se nečeká, k výbuchu dokází prakticky okamžitě a divák je hozen do chaosu velína továrny. Sledujeme první minuty, hodiny i dny po katastrofě a nakonec i měsíce. Budovaná atmosféra společně s chrčením dozimetru v nejedné chvíli servíruje velmi nepříjemné scény, které si nezadají s hororovým žánrem. Husinu tu ostatně bude divák pociťovat hodně, autoři těží z nebezpečí smrtící radiace maximum a daří se jim to skvěle. Sledovat rozkládající se zasažené osoby je hodně silné kafe, stejně jako bezmoc zúčasnětných, kvůli přístupu celého politického establishmentu. Navíc autoři zvolili věrný a realistický přístup. Je zde spoustu detailů a informací, které jsem nezaznamenal ani v dokumentech. Jiné věci jsou v rámci dramatičnosti přepálené, ale naprosto to u seriálu respektuji. Tíživé, syrové a depresivní, ale výborně zpracované. Herci velmi dobří v čele s Jaredem Harrisem (ten ale dokáže své charisma prodat všude) a rozumně zvolenou ambientní muzikou. Silné téma, dobré zpracování, kvalitní pocta všem obětem i hrdinům.

Má to hodně chyb ale překvapivě i dost kladů. Klaustrofobická atmosféra v uzavřeném bunkru je hodně slušná. Herci obstojní a jako béčková žánrovka to celkem funguje. Příběh, kterak se skupina zprvu docela normálních lidí postupem času mění v bestiální stvůry, které zahodí morálku, lidskost, úctu k sobě i druhým a začnou se "požírat" navzájem. Jak z toho pekla ven, když je venku radiaktivní spad? A nebylo by nakonec lepší umřít na záření, než se proměnit ve vyhnilou napodobeninu člověka? Sdělení filmu je tedy jasné a místy je to hodně hnusný, nepříjemný na sledování a sakra depresivní. Vlastně je to podobně nepříjemný film jako např. "Requiem za sen". Ten si taky už nikdy nepustím znovu, ačkoli ho považuju za výborný. The Divide výborný není, jen průměrný. Nicméně, to téma považuji za nosné a pokud jde o ztvárnění lidského zla (ať už má tu či onu podobu), autoři odvádí dobrou práci. Herci hrají slušně. Přítomnost Michaela Biehna potěšila, soundtrack povedený, na hrdinku se fajn kouká a finále je laskomina pro všechny jedince, kteří ujíždí na Falloutu. Ale dobře vám z toho fakt nebude...

Audiovizuální skvost, který bych doporučil kažému, i kdyby vám byl šumák obsah. Osobně tyhle sentimentální anime moc nemusím, ale tady mi to moc nevadilo. Nádech červené knihovny taky může odradit. Ano, je to emočně vyďěračské (viz. episoda 10) a na můj vkus se tam bulí (a mluví o lásce) moc často. Nijak to ale nepopírá fakt, že námět i zpracování je hodně prima. Navíc vyčítat Violet Evergarden, že je přecitlivělá, by bylo stejné jako vyčítat hororu, že je moc strašidelný. V rámci budování charakteru a vývoje nitra jde o kvalitní dílo (ze kterého by si jiné příběhy mohli brát příklad). Má to dobrý scénář, zajímavou hrdinku i vedlejší postavy a také živé dialogy. Zpracovávají se tu nelehká témata (vyrovnání se ztrátou blízké osoby, hledání  správných slov pro milované, traumata války, neschopnost zařadit se do společnosti... a samo sebou láska a to ve všech jejích podobách, od romantické až po rodičovskou) a to vkusným způsobem. A taky dost chytrým... Zpočátku totiž Violet není nijak extra sympatická, neprojevuje emoce a je těžký soudit, co je vlastně za osobnost. Jenže tady jde o účel. Díky práci Vzpomínkové panenky se Violet setkává s různými lidmi z různých společenských vrstev, kteří řeší vlastní problémy. A tyto dílčí příběhy slouží jako zrcadlo pro samotnou Violet, která si tak napříč příběhem začne uvědomovat problémy ve svém vlastním životě - i to jak je vyřešit. Příběh provází nádherná hudba (ale fakt špičková!), která pohladí na duši. Sluncem zalité scenérie, pohledy na oblohu, smysl pro citlivý detail: to vše tvoří kouzelnou atmosféru. Vnitřní vývoj Violet, jejích zapásů, strastí a nadějí, funguje. Za srdce mě nakonec seroš chytil. Tvůrcům tleskám, protože tohle se i přes nějaký ten přešlap povedlo. Největší mínus: 3 finální episody, které nesmyslně jdou cestou akce a tím i proti dříve budované atmosféře. Kdyby seriál skončil EP 10, vůbec mi to nevadilo. Nehledě na fakt, že v episodě 9 Violet dojde k naplnění svého charakter arku (a vlastně celého příběhu). V ten moment mohl příběh klidně skončit a já bych byl plně spokojen. Jinak není moc nač si stěžovat.

Ucházející. Bohužel ale film trpí mnoha neduhy a tak je z trojky (neočekávané) trilogie nakonec nejslabší. Velmi oceňuji režisérovu odvahu jít diametrálně odlišným směrem, než jsou dneska fanoušci Marvelu a DC zvyklí. McAvoy je naprosto fenomenální a ať si říká kdo chce co chce, ten konec se mi hooodně líbil. Bohužel je k němu cesta krkolomná, místy nudná, nelogická a zatraceně! Willis a Jackson měli dostat více společné interakce. Celkově dobré, ale mohlo být výrazně lepší. Soundtrack stejně jako u předchozích filmů hodně kvalitní. Úvodní a závěrečné téma na jedničku s hvězdičkou.