Kakho-oto

Úrovní filmu a účastí více českých herců se jedná o zajímavou záležitost. Nebýt právě účasti našich herců, kteří film dělají svým způsobem zajímavým, dostal by ode mě film sotva hvězdičku a jestli vůbec. Opravdovým kladem jsou pro mě pouze výkony Kimberley Kates a Jany Švandové a také brutalita a syrovost příběhu (naprosto absurdní však je, že by se něco takového odehrálo v Československu - jedno zda před nebo po roce 1989). Akční scény jsou opravdu k popukání, zejména již zmíněná automobilová honička a střílení z raketometu... Herecké výkony jsou skoro ve všech případech otřesné, navíc z filmu čiší neskutečná lacinost. Určitým kladem jsou erotické scény, nejvíce sex mezi hlavní hrdinkou a dozorkyní Magdou. Apropos Rosa Schmidt a částečně Magda Kassar jsou jména znějící germánsky a tak jsem si vybavil zrůdy z koncentračních táborů (např. Ilse Kochová), kterým se tytéž postavy skutečně podobají i "charakterem."

V podstatě nemastný neslaný španělsko-německý (spaghetti?) western obsazený v té době "evropsky" zářícími hvězdami Barkerem a Bricem. Ani tito dva herci neudělali z filmu průměrnou podívanou. I hudba je o ničem, ve filmu se nic neděje, až na konci Barker a Brice jako extrapistolníci postřílejí několik zločinců a potom odjedou. Jestli se nepletu, tak každý jinam. Ani hudba se mně nelíbila. Max. 25 %

Jedná se o film natočený podle románu Karla Maye! Konkrétně podle druhého dílu cyklu "V říši stříbrného lva". V českých knihách věnovaných fenoménu Karel May bývá film přeložen jako Lev babylonský, doslovný překlad je očividně Na troskách Babylonu. Film volně navazuje na Karavanu otroků, kde Karu ben Nemsiho hrál Viktor Staal, v tomto filmu hraje Karu Helmuth Schneider, kterého znáte z posledního dílu Angeliky (Francouz žijící jako otrok v islámském světě, který se zamiluje do Angeliky). Film je jedním z mála filmových či televizních výtvorů odkazujících v titulcích na tvorbu Karla Maye, který toto také d o d r ž e l !!! Kara ben Nemsi se svým průvodcem Halefem (skvěle ztvárněn velmi rychle hovořícím Georgem Thomallou) pomáhá starému Polákovi najít děti, které mu byly uneseny před dvaceti lety. Tentokrát proti nim nestojí ani Žut, ani Machredž, ale zato ďábelský Sefir (čti Zefír). Milý film již takřka půl století starý. circa 70 %

Celkem dobrá hudba skupiny Nautilus obohacuje tento zajímavý film. Bratr je takové ruské Přání smrti, místo L. A. či N. Y. Leningrad/Petrohrad, místo starého Bronsona mladý Bodrov.

Zábavný a odpočinkový TV film. Zobrazení "fotbalových utkání" je neuvěřitelně parodické. To se nedá ani nazvat fotbalem. Podobnou holomajznu jsem nikdy neviděl ani ve čtvrté třídě. V tomto smyslu film realistický nebyl, to je ovšem jen taková poznámka na okraj.

Beru tento film jako jakousi socialistickou bondovku. V rámci seriálu 30 PMZ patří dva díly, z kterých byl tento film složen, k tomu nejlepšímu v seriálu. Rukojmí má zajímavý děj, pár akcí (pro někoho trapné, podle mě určitě realističtější než např. ty z bondovek), výborné herecké výkony, krásné kubánské prostředí, hudbu pana Lišky. Exotický dobrodružný snímek pro který mám slabost. Protivníky československé StB zde jsou bývalí nacisté a ne naši lidé, kteří komunistům vadili. To jen pro ty, kteří hážou celý seriál do odpadu z politických důvodů a tvrdí, že ve všech dílech komunistické zlo vítězí nad demokraty a nevinnými lidmi. Jiří Hradec (Jelínek) říká, že se golf naučil hrát v Kateřinské Hoře s panem farářem. O Bartolomějské ani slovo...

Jeden z mnoha povedených českých filmů natočených v 60. letech. Vynikající herecké výkony, mimořádná předloha (naštěstí nebyla zprzněna scénařem), strhující a zajímavý děj, nepolitičnost, ukázka partyzánů jako charakterově a morálně odlišných lidí (ne všichni jsou jednoznačně kladní - viz. Lackovičova postava), syrový a surový film, přiblížení války a zejména partyzánského způsobu boje divákovi to jsou velké klady filmu. Záporem je pro mě hudba (není vůbec špatná, ale často je až příliš hlasitá), černobílý obraz (mám holt rád barvy) a dlouhá stopáž filmu. Celkově dávám tak zasloužených a výborných 85 procent.

Jako již tradičně skoro u všech českých filmů natočených v období 1948-1989 nelichotivý "oficiální text distributora." Výjimkou jsou samozřejmě trezorové filmy a pár dalších výjimek... Ale radši k samotnému filmu: byť byla ČSSR přátelská vůči Vietnamu, je i tak překvapením, že byl během komunistického režimu natočen takový snímek - snímek mapující zvěrstva ultramaoistických komunistů prováděná v Kambodži na vlastním lidu (k tomu také na Vietnamcích žijících v Kambodži). Samozřejmě se ve filmu neobjeví pojem rudí Khmérové natož komunisté, místo toho je použit pojem "Polpotovci." Přesto film považuji za poměrně kvalitní, chvílemi má dokumentární charakter - především obsazení hlavního města Kambodži Rudými Khméry a následné dření kambodžanů na rýžových polích provázené brutalitou a propagandou zvrácených "Polpotovců." Nebýt Kňažka a pár dalších čs. herců v malých rolích, považoval bych i já tento film za zcela nečeský, je to jeden z nejbizarnějších českých filmů (včetně koprodukčních) z hlediska tématiky , filmového zpracování a pojetí příběhu. Kdysi jsem si myslel, že v 80. letech (zejména pak v II. polovině) vzniklo naprosté minimum kvalitních českých filmů, jak hluboce jsem se mýlil...

Opravdu historici tento film tak strašně sepsuli? V kulturně-historické revue Dějiny a současnost byl tento dvoudílný TV výtvor spíš chválen než haněn... Narozdíl od seriálu Tři králové, který byl specialisty na dané období rozcupován. Osobně se mně Operace Silver A velice líbí, velkou kaňkou je necitelné zobrazení Alfréda Bartoše, který je zde opravdu zobrazen jako bezcitné hovado. Těžko věřit, že takový byl ve skutečnosti. V jednotlivostech se film liší od historického příběhu, ale jako celek působí film poměrně věrohodně. Trochu mně vadilo neustálé hraní písničky Slunečnice. Herecké výkony byly na výborné úrovni, mně osobně překvapil hlavně Viktor Preiss v roli nacistického vyšetřovatele. Nicméně na pět hvězdiček to pro mě není, ale na silné čtyři ano. dodatek z 23. 9. 2009: povyšuji film na pět hvězdiček, je opravdu výborný. dodatek z 23. 4. 2011: Někteří historici film skutečně hodně zkritizovali, jmenovitě Jaroslav Čvančara a Vojtěch Šustek. dodatek z 26. 12. 2014: Stačí si přečíst fundovanou knihu Hana a Václav Krupkovi pod koly dějin od Jiřího Kotyka a zjistíte, že těch pikantností okolo výsadku je mnohem více. Alfréd Bartoš odmítl svou někdejší snoubenku Věru Junkovou, jež se poté pokusila otrávit. Bartoš ji proto zkusil namluvit Jiřímu Potůčkovi, který se do Věry opravdu zamiloval a ona do něho. Potůček od té doby silně neuznával Bartošovu autoritu, což byl průšvih, když šlo o velitele výsadku. Hana Krupková v průběhu výslechu na Stb o intimních stycích se Schultzem vypověděla: Styk ze strany Schultzeho nelze přímo říci, že by byl násilný, jelikož já v tom rovněž viděla možnost jisté úlevy v našem potrestání. Kniha se zabývá i osobami, jež po válce označovaly Krupkovi za kolaboranty a dokonce zcela nesmyslně jako viníky zkázy obce Ležáky. Jeden z nich (Rudolf Vařečka) byl bývalý přítel Hany Krupkové... Kniha, nepříliš velká rozsahem textu, je velice zajímavá a nevyhýbá se detailům, které by někteří fundovaní historikové vůbec nezmiňovali. Jiří Kotyk má moje velké sympatie za tohle dílo o dvou mladých hrdinech, které semlela doba obou totalit, přesto zřejmě za svůj život neudělali nic vyloženě špatného, naopak si sami prožili své.

Kladem je prostředí a kostýmy (snad ještě hudba celkem šla). Ale to ostatní??? Naprosto trapné a ubohé, já se radši podívám na Prcičky než na tuhle zhovadilost, ve které si Herbig dělá legraci z jednoho z nejznámějších německých spisovatelů a to doslova, nejen z jeho tvorby. Jedna z postav filmu informuje druhou: To je Karel May. Ten myslí jenom na samé kraviny a ještě o nich píše. Něco takového tam zaznělo. Němci by spíš měli natočit mayovku podle románů Karla Maye. Poklad na stříbrném jezeře byl před 45 lety velmi výdělečný a pomohl oživit a zkvalitnit německou tvorbu, i většina dalších snímků z 60. let byla víceménně úspěšná (i když tyto filmy čerpaly z knih většinou jen pár postav a základní motivy), seriál Kara ben Nemsi ze 70. let je hodně podle románového cyklu "Ve stínu padišáha" a řekl bych, že je neprávem zapomenutý. Prapodivný seriál "Můj přítel Vinnetou", ve kterém je Vinnetou pojat jako odevzdaný a takřka zlomený člověk dosáhl neprávem jisté popularity, mj. i zásluhou častých opakování ve vysílání pro děti (které nabuzené nářezy ze 60. let čekaly neméně kvalitní seriál, ale pak byly v drtivé většině totálně zaskočeni touto zhovadilostí). Na konci 90. let spatřil světlo světa dvoudílný film "Vinnetou se vrací." V tomto snímku působí Vinnetou opět nevěrohodně a to pro změnu tím, že ho hraje sedmdesátiletý Brice. A pár let po této hovadině natočili Němci naprosto trapnou parodii Mannitouova bota. Karel May se obrací v hrobě! Ne, tutu parodii jako opravdový "Karl May Fan" neuznávám a jako divák tento film považuji za hodně nepovedený. Howgh!