bohemia_regent

V titulcích pořadu uvedeno: rok výroby 2012.

V titulcích filmu uvedeno: režie Jacques Vichet; rok výroby 2011.

V titulcích filmu uvedeno: režie Jacques Vichet; rok výroby 2011.

V titulcích filmu uvedeno: režie Mike Birkhead; rok výroby 2010.

V titulcích filmu uvedeno: český název Pravdivý příběh hollywoodské hvězdičky.

Jeden z možných (zdařilých) přístupů natáčení filmů o architektuře. Vzdělávací hodnotu zajišťuje zajímavý a nepovrchní komentář, stejně jako názorné používání jednoduchých modelů a v některých dílech i glosy samotných architektů. Emocionální složka je postavena hlavně na výtvarných kvalitách práce kamery, přičemž na možnost využívání hudby se téměř programově rezignuje. Jedna hvězička dolů je za dramaturgické hledisko při výběru objektů: To, že je skoro polovina z nich z Francie, se dá pochopit, jde o francouzský cyklus (s koprodukčním přispěním Německa). Ostatní díly se omezují na pouhých 11 dalších evropských zemí (nejčastěji Itálie a Španělsko po 4 dílech), přičemž nejdál na východ se tvůrci dostali do Finska a Rakouska (v bývalých postkomunistických zemích se podle nich asi žádná zajímavá architektura nevyskytuje), mimo Evropu pak na pouhých 5 zemí (nejčastěji Japonsko, 3 díly). -------- V titulcích (jednotlivých dílů) seriálu uvedeno: režie Catherine Adda (3), Frédéric Compain (4), Richard Copans (21), Julien Donada (1), Valery Gaillard (1), Juliette Garcias (2), Olivier Horn (1), Stan Neumann (19) - některé díly režírovala dvojice Copans/Neumann; koprodukce Francie / Německo; roky výroby 1995-2009. Cyklus neskončil 45. dílem, pokračuje se v natáčení dalších. Viz http://www.imdb.fr/title/tt0853066/ -------- Tento seriál je v databázi uveden ještě jednou http://www.csfd.cz/film/323650-architectures/, v tomto případě s částečně správnou informací o zemi původu, ale opět s neúplným seznamem režisérů a roků výroby.

Chytrá a velmi elegantní práce s komediální nadsázkou.

Na imdb.com aktuálně pouhých 36 %...

V titulcích filmu uvedeno: název O neumírání.

U předešlého Traplova „majstrštyku“ Tobě hrana zvonit nebude jsem se pobavil o hodně víc. Tady nepomůže ani Július Pántik, který šumluje, plave v textu (občasná zaváhání a krátkodobá selhávání paměti se pak snaží zamaskovat rádoby záměrně užívaným psychologickým herectvím plným „oduševnělých“ pauz v řeči) a v postavě tehdy 52-letého Klementa Gottwalda se po místnostech stranického sekretariátu šourá jako starý syfilitik. Ne že by Kléma touto nemocí netrpěl, ale v dobových archivních záběrech z pozdější doby, než ve které se odehrává film, je v podstatně lepší formě. Možná se mu tím Pántik chtěl pomstít za to, že musel vzít "nabídku, která se nedala odmítnout"... Ale ve filmu je spousta daleko horších hereckých výkonů - vyniká mezi nimi role soudruha, který několikrát zaníceně opakuje, že by nejradši všechno rozmlátil. Jako z jiného světa je vynikající Jiří Pleskot, který má svého Edvarda Beneše ve všech směrech do detailu přesně odpozorovaného. Dialogy většiny postav jsou naprosto otřesné a o režii nemá ani cenu psát, protože těžko se píše o něčem, co neexistuje.