neo93

Další z filmů, na který jsem těšil a také byl zvědavý, co nám zase ukáže Quentin Tarantino, který nás tentokrát zavedl do jednoho zasněženého amerického srubu. A je to ve stejném stylu jako jeho předešlé snímky a tudíž nenabízí nic nového. I přesto je to stále skvělá podívaná. Tedy asi až po hodince a půl zbytečných, natahovacích a téměř nudných dialogů. Tady opravdu mohl ubrat na stopáži a vznikla by teprve pořádná pecka. Nebyl by to ale Tarantino, kdyby si takto pečlivě nepřipravil půdu pod nohama, aby poté mohl rozjet svoji krvavou a zábavnou jízdu. Že herecké otěže filmu bude pevně držet ve svých rukou jeho dvorní herec Samuel L. Jackson bylo naprosto zřejmé, ale že bude excelovat třeba taková Jennifer Jason Leigh nebo později Walton Goggins bych nečekal. A hudba Ennio Morricone nemohla dát vzniknout tísnivější a dramatičtější atmosféře. Když zapomenu na první polovinu filmu, tak se ve výsledku jedná o velmi povedenou a výborně natočenou tarantinovku.

Výborný snímek Martina Scorsisiho. Travis, bývalý voják z Vietnamu, je osamělý chlapík, který se snaží najít své místo v životě a zapadnout do běžné společnosti. Jako řidič taxíku především nočního New Yorku, však zjišťuje, že to tak snadné nebude. Střetává se všemi zplodinami tohoto zkaženého velkoměsta od prostitutek a jejich pasáků až po drogové dealery a zločince. I když se ze začátku zdá, že by se mu to mohlo i podařit, začlenění do normálního života, stejně se mu to ve výsledku nedaří. Naopak jednoho okamžiku se v něm něco zlomí a on pochopí, že musí vzít věci do svých rukou proto, aby se svět změnil. Jak jinak než bravurní výkon Roberta De Nira, v roli taxikáře, jenž se postupně vyvíjí až do očekávaného konce. Zaujala mě rozhodně také mladičká Jodie Fosterová pro kterou to byla jedna z prvních větších rolí. Výtečná kamera a dokonalá hudba, vytvářejí působivou, ponurou a špinavou atmosféru New Yorku 70. let a dělají tento film, tak dobrým.

K filmu jsem se dostal celkem dost náhodně a ani nevím, co mě na něm zaujalo, abych se na něj začal dívat, možná když jsem viděl Terezu Voříškovou v blonďaté paruce. Ale kdybych film nezačal sledovat nic by se nestalo. No vlastně bych neviděl skvělého Jirku Mádla, který nejvíce vyniká ze všech hereckých hvězd tohoto snímku. A také bych nevěděl, co všechno dokáže Roman Kašparovský nacpat do jednoho filmu. Tolik postav v nic neříkajícím příběhu, různé flashbacky, které jsou zmateně namíchány do sebe, dokonale nucená vizuální stránka nebo třeba zpomalené akční záběry. Nelze režisérovi upřít originalitu a výstřednost, ale tady toho všeho je až příliš moc v jednom balíčku.

Další z teenage filmů typu Hunger Games nebo Divergence. Tentokráte sledujeme skupinu kluků uvězněných na otevřeném místě uvnitř jednoho velkého labyrintu obklopenými vysokými zdmi. Ale je to už trošku ohraná písnička. Boj o život, respektive známá hra, kdo uteče, vyhraje. Ze začátku v celku nápadité, ale od poloviny filmu se celý příběh vytrácí kam si do ztracena. Nelze říct, že by mě snímek přímo nudil, ale ani nijak zvlášť nenadchl. Některé akční scény jsou docela dobré i s těmi digitálně-organickými pavouky, ale je to dost málo a také absence dívčích elementů mi prostě chyběla. Nenabízí nic nového, natož převratného. A s tím ne moc povedeným a neoriginálním závěrem si autoři snímku příliš nepolepšily. Ještě si dobře rozmyslím, zda se podívám na tyto hrdiny znovu i v dalším druhém díle nebo ne.

Další vydařený seriál ze série Defenders z produkce Marvelu a Netflixu. Po parádním Daredevilu přichází na scénu Jessica Jones. Na začátku musím uznat, že oproti slepému superhrdinovy je přeci jen Jessica Jones o něco málo slabší, ale je to také tím, že je odlišná a trochu jinak natočená oproti zmíněnému seriálu. Sledujeme tvrdou, uzavřenou a nepřístupnou bývalou superhrdinku, která ale nyní působí jako soukromý detektiv. Zaměřuje se především na případy ve kterých její klienti vyžadují, aby odhalila jejich nevěrné protějšky. Až do okamžiku, kdy se znovu setká s nepřítelem, jenž ji také ovládal, díky jeho schopnosti ovládat lidskou mysl. Právě šílený hlavní zloduch Killgrave, skvěle zahraný Davidem Tennantem, je naprosto dokonalý, má jediný cíl a po něm neústupně jde za každou cenu. Také hlavní hrdinka v podání Krysten Ritter je velmi přesvědčivá, když se potácí ve svých problémech a emocích. S přibývajícími díly jen lepší, sice závěr celé řady měl přijít asi tak o tři epizody dřív, ale i přes tento fakt, jsem si seriál naplno užil.

Film, který mi vůbec nic neříká. A to jsem si myslel, že v režii Ridleyho Scotta se to nemůže nijak pokazit a navíc s takovou plejádou hvězd, která byla obsazena do tohoto snímku. A ono se to dá a hodně. Kdybych si nepřečetl krátký popis filmu, tak bych v něm měl naprostý guláš. I tak jsem to příliš nepochopil. Nejednoznačné a nic neříkající postavy, které první polovinu sice vlastně dost namluví, ale ve výsledku ty jejich dialogy nemají hlavu ani patu. Poté příběh pokračuje, ale vy stále tápete, proč daná postava dělá to či ono. Nejde o to, že by herci nehráli, nebo by to nebylo dobře natočeno, ale prostě po obsahové stránce mě to nezajímalo a nudilo. A těch pár povedených scén to nemůže napravit ani v nejmenším.

Parádní americký nezávislý snímek, podle skutečné události. Na to, že jsem vůbec nevěděl, na co jdu do kina a to doslova díky Scale naslepo, tak jsem se skvěle bavil. Film pojednává o čtyřech středoškolácích ve státě Arizona, kteří se dají dohromady, aby soutěžili v robotické soutěži pod vedením nového zastupujícího učitele, jenž je strojním inženýrem. Mimo tuto skutečnost sledujeme také těžké osudy těchto dospívajících nelegálních přistěhovalců z Mexika. Někomu se to může zdát dost klišovité a ono to ve v podstatě také je, zvlášť když se podíváme na tuto skupinku kluků. Hlavní člen vysportovaný model, který se chce stát vojákem, druhý člen je největší mozek týmu, ale který je samozřejmě šikanován, dále nějaký ten problémový student a nakonec velký tlusťoch. Ale stačí, aby zazněl podařený a vtipný humor, nebo došlo i na pár dramatických okamžiků z jejich životů a lehce zapomenete na tuto věc. Na vrch si přidejte také profesora, který jim pomáhá, flirtujícího s učitelkou a máte o zábavu postaráno. A když se v závěru při samotné soutěži dostavilo i napětí při sledování jejich robota, jak si poradí se všemi překážkami, tak nemohu hodnotit jinak než plným počtem a nemohl to pokazit ani ten happy end.

Velmi milý, v podstatě obyčejný snímek, ve kterém je, ale tolik pravdy. Příběh jednoho páru, který si užívá své zamilovanosti až do okamžiku, kdy se dozvídají, že budou mít spolu dítě. Jak tento moment změní jejich život vzhůru nohama, je krásně ukázáno v tomto filmu. Doba těhotenství, jenž se stává těžkým obdobím pro nastávající matku, tak i pro muže, který se musí porvat s tím, že ona hezká, sympatická žena, kterou miluje, se mění naprosto v jinou osobu. Ani po narození vytouženého potomka to ale není žádný med, snad ještě horší, když se matka stává závislou na dítěti, což nakonec může zapříčinit několik problémů, které jste si mysleli, že nemohou vůbec nastat. Skvěle natočený, upřímný a reálný film, který si na nic nehraje a nechává děj přirozeně plynout až do závěrečných titulků.

Závěrečný díl slavné sci-fi série od Andyho a Lany Wachowských. A je to naprosto epický konec, jak se sluší a patří k této kultovní trilogii. Film přesně začíná tam, kde Matrix Reloaded skončil a proto je velmi vhodné se podívat na Revolutions ihned po zhlédnutí druhého dílu. Jinak budete dost ztraceni a vlastně ani nemůžete pochopit celý příběh, natož abyste si užili atmosféru filmu. Ta je úplně jiná než první Matrix a také odlišná od Reloaded. Vidíme tak třeba velkolepou brutální bitvu lidí o Sion, kteří pomocí svých bojovných robotů se snaží odrazit nekonečný zástup strojů. Tato skoro dvacetiminutovka vypadá dokonale a úchvatně, jako by ani nebyla vytvořena digitálními triky. Finální souboj Nea s agentem Smithem je už jen taková třešnička na dortě, která charakterizuje všechny tři díly a díky čemu se tak proslavila a dala vzniknout nespočet dalším filmům, které si berou a kopírují z Matrixu. Pro mě rozhodně nejlepší sci-fi série filmů všech dob.

Napínavý thriller, který otvírá staré rány z minulosti. Spokojení manželé Simon a Robyn začínají žít svůj život v novém domě, kam se právě nastěhovali. Po náhodném setkání s bývalým spolužákem Gordem ze střední školy, se věci dají do pohybu. Na to, že jsem příliš nevěděl, o co jde, tak jsem byl napnutý po celou dobu sledování filmu. Bylo to zásluhou skvělé kamery, která mě připoutala k obrazovce a nepustila, chytrému a podařenému scénáři, který se v jednom momentě obrátí a naprosto změní v něco úplně jiného, tak i výbornému ústřednímu hereckému triu. Joel Edgerton to celé zvládl perfektně natočit s pomalu budující atmosférou, což se poslední dobou příliš často nevidí a za to si určtiě zaslouží respekt.