Don82

Netradiční reality show bez zbytečných křečí, trapností a emocionálních výjevů, které například vídáme u kuchařských show. Pro diváka, který designu vůbec nerozumí, to je zajímavá sonda do průběhu vzniků nových nápadů, ale i složitostí při jejich realizaci. Kdo v tomto odvětví pracuje, asi bude chápat ty přehnané nároky a důraz na inovaci a osobitost. Pravdou ale je, že Philip Starck bude zřejmě mistr řemesla, protože jinak by si nedovolil být tak přísný. Celkově jde jednoduchý pořad, ukazující celí průběh soutěže a také představuje nápady jednotlivých soutěžících. Nic víc, nic míň.

Od Sedláčka jsem předtím viděl jeden, nebo dva dokumenty, a nic hraného, takže nedokáži posoudit posun v kvalitě nahoru nebo dolu. Rodina je základ státu je na české poměry dost jiný film. Především v tom, jak je přistupováno k docela aktuálnímu tématu. Vše je vyloženo na rovinu, bez přikrášlení nebo zbytečných trapností v dějové zápletce. Nejzajímavější asi je, že se zde nehraje na lacinou černo-bílou sarkastickou notu, ale je hledán hlubší a komplexnější popis toho, co je nám předkládáno. Například hned od začátku nevíme, jak na tom Libor (Igor Chmela) vlastně je. Je zde velmi dobře popsána ta bezradnost ale zároveň odhodlanost to nevzdat. Líbilo se mi pojetí jako road movie, film je krásně posouván od jedné promyšlené scény ke druhé a divák je pořád s něčím konfrontován a nutí ho k zamyšlení. Herecky je to myslím naprosto perfektní, ústřední dvojce Chmela-Vrbková zde velmi dobře koresponduje se svými postavami. Pokud bych měl napsat, proč nedávám plný počet, tak za prvé , že to stále vypadá jako televizní film a chybí to mu taková víc "filmová vizáž", některé scény vypadaly docela podivně a rušivě a za druhé, že ke konci se film mírně točí v kruhu a já osobně jsem čekal trochu větší emocionální závěr.

Na svoji dobu neuvěřitelně geniální seriál, který svým námětem a zpracováním předběhl svoji dobu. Dokáži si představit, že tvůrci měli omezené zdroje takřka v každé oblastni, kde by dnes měli miliony a přesto se povedlo udělat chytrý a svižný sci-fi seriál plný humoru a zábavy. Už jen díky nezapomenutelným dialogům, hláškám, scénám a nápadům dávám plný počet.

Přesto, že jsem toho moc neočekával, nebyl jsme zklamán. Irena Hejdová tomu dodala docela zajímavý a osobitý scénář a atmosféra filmu se vymanila z ubohosti českých "černých komedii o životě". Přestože, postavy působí trochu fádně, jsou vlastně docela dobrým realistických odrazem a dají se jejich činy a citové posunky chápat. Issovou nepokládám za nějakou extra třídu, ale zde mi ani tak nevadila že je tak nevyrovnaná a nesnesitelně protivná zároveň. Škoda, že Mádl je zde spíše jako druhé housle, myslím, že má na víc a v tomhle filmu se to mohlo využít.. Jinak, ostatní jsou jen figurky a režisérka je moc nechce pouštět před kameru aby se něco více dělo a děj měl gradaci. Děti noci tedy jen jednoduše vyprávějí tady a teď a nějaký hlubší význam si divák neodnese, přesto si myslím, že na české, novodobé poměry jde o nadprůměrný snímek.

Poledňáková je dle mého z jiné planety a na Zem se přiletí podívat, jen když chce natočit nějaký rádoby vtipný film. Jak se krotí krokodýli jsem viděl kdysi na DVD a dnes při televizní repríze jsem si vybavil ty muka, herecké peklo a estrády trapnosti. Konec, víc už tomuto filmu věnovat nebudu...

Po úvodních filmech jsem se na toto finále hodně těšil. Zápletka sice na první pohled povrchní a dějový úvod je dost natahován, menšími odbočkami, ale na druhou stranu v druhé polovině film začne akcelerovat a v poslední půlhodina to je čistokrevná, epická řežba, kterou jsem už hodně dlouho nezažil. Dle očekávání, nejvíce perlil Iron Man a pak Hulk, ale i zbytek týmu mi povahově celkem sedl, byť jako by zvážněli. Pokud něco na léto, tak tuto komiksovou pecku.

Lalala lala, lalala lala, lalala lááálala lala, lalala lala, lalala lala. Blblblblbl. CHA!

Pro mne nejlepší Formanúv film. Obsazením Nicholsona se dostal tento snímek o řád nahoru, což je už přes tak vynikající scénář takřka neuvěřitelné. Filmový koncert, naplněný tím nejlepším co si lze u filmu představit.

Jedním slovem: úchvatné. Pokud někdo mohl co nejvěrohodněji a nejúchvatněji přivést Batmana zpět na filmové plátno, tak jedině Nolan. Mistrovsky zrežírováno, věrohodně podané postavy skvěle vystupující v jednotlivých pasážích, společně se stále napjatou atmosférou a Zimmerovsky tajuplnou hudbou dokreslují výborné zpracování, které nemá slabých chvil. Ač jako komiksový laik, jsem z toho filmu cítil ten správný nádech batmanovské legendy. Jednotlivé kousky pěkně do sebe postupem času zapadaly a až skoro na konci jsem si uvědomil, že už od začátku bylo vše od podlahy promyšlené a jak krásně to do sebe zapadlo. (Zřejmě si budu muset zopakovat Temného rytíře, protože bez tohoto úvodu jsem mu až moc křivdil...)

Soderbergh je pro mě neprobádanou oblastí, ale jeho minimalisticky-dokumentrárně pojaté drama Contagion přineslo velmi pozitivní dojem. Jde o alternativního zpracování již stokrát využitého tématu globální nákazy, tentokrát z pohledu lidí, kteří se více či méně s touto nákazou dostanou do styku a musí se s tím nějak vypořádat. Celkově jde o řemeslně velmi povedené dílo. Surrealistická atmosféra bez přetvářky, temná elektronická hudba bez kompromisu a inteligentně promyšlené postavy a jejich vzájemná interakce. Co je ale slabší stránkou filmu je stavba děje. Osobně to na mne působilo až příliš roztržitě a nedomyšleně, hlavně v druhé polovině filmu, kdy jsem čekal, že se divák doví trochu víc a dostane se více "za oponu" celému dění. Možná to tak bylo zamýšleno a divák je připravován, že tentokrát se vyhneme, sladkému happy endu. Pokud si tedy Soderbergh chtěl natočit trochu jiné drama, tak se mu to povedlo, o tom žádná, ale pro diváka, který předtím jeho filmy moc nezná to bude poloviční zážitek.