Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Akčný
  • Dráma
  • Animovaný
  • Dokumentárny

Recenzie (432)

plagát

Hackeri (1995) 

Naivní žánrovka s příjemně absurdním dějem a průměrnými herci, ale za to s hype soundtrackem a mnoha reálnými odkazy z hackerské subkultury. Film si bez okolků vybírá jen to co se mu hodí a různě to mixuje, ale je to sranda. Hack the Planet!

plagát

Pasažieri (2016) 

Moc pěkná výprava a vizuál a to nemyslím jen Jennifer Lawrence. Celkově vzato jsem příjemně překvapen, jak dobře ten film šlapal a příběh nikde nedrhl v patosu nebo trapném ždímání emocí. Jasné, je to takové hodně umělé, ale tady to zkrátka drželo ku spolu. Film stojí na emocích mezi naší ústřední dvojici, která to naštěstí herecky zvládla velmi dobře, jinak by to byla hodně velká tech-sci fi nuda. Passengers hodně tlačí na romantiku, ale neměl jsem s tím nějaký problém. Stojí za shlédnutí, i když jste fanoušci Star Treku nebo Star Wars.

plagát

Hořkých sedmnáct (2016) 

Znáte to: je vám 17, nic se vám nedaří, nevíte, kdo jste a pomalu ale jistě skouzáváte do depresí. Ale celé je to takové neúplné, protože sami nevíte, jestli tomu podlehnout nebo ne. A přesně takový je tento film. Dějově poměrně ploché a tak nějak stereotypní ale občas s velmi dobře zahranými scénami. Nevím co víc napsat, protože hlavní motiv motiv je celkem průhledný a nepopiratelný, ale jinak je film klasická feels good jednohubka, co vám moc dlouho v hlavě nezůstane.

plagát

Chappie (2015) 

Yes! Blomkamp jede dál svoje futuristické bomby a nemíní ubrat. Chappie je plný nekompromisního cyberpunkového motivu na jedné straně a lehce dětinského příběhu na straně druhé. Je to šílená kombinace, ale tady to prostě funguje. Scény jak na houpačce a nikdy nevíte, co pan režisér vytáhne za minutu. Hudba duní, postavy komicky přehrávají, všechno vybuchuje a lítá a do toho je zde ona nezodpovězená: může člověka nahradit robot? Blomkamp si s touto ústřední myšlenkou krásně hraje a váš názor asi bude přelívat sem a tam po celou dobu filmu. Ve filmu je několik celkem povedených filozoficko-morálních narážek na otázky, na které se v rámci běžného myšlení jen těžko hledá odpověď. I to, dělá z filmu hodně dobrý počin v sérii scifáren od Blomkampa.

plagát

Vojnové hry (1983) 

Historická sonda do doby, kdy byly počítače a jejich využití zahaleno mnoha mýty a tajemstvím. Film má velmi zajímavé střídání atmosféry, kdy se chvíli díváme na teenager koledii a vzápětí na špionážní thriller s prvky hackingu. Scenáristicky velmi dobře zvládnuté, příběh musí zaujmout každého, kdo se alespoň trochu zajímá o počítače. Neméně zajímavá je plejáda postav, kdy se různé charaktery nakonec potkají na jednom "bitevním poli". Působí to opravdu zajímavě. Film má zcela jasný motiv a poselství které muselo v roce 1983 jistě mnohé šokovat. A to nejen lidi z armády nebo IT. Představa (a ve filmu to padne několikrát), že stačí tak málo k vyhlazení planety je zkrátka děsivá. Jsou hry které nelze vyhrát a zodpovědní to musí vědět.

plagát

James Bond: Spectre (2015) 

Same, proč mi to jen děláš? Po nadupaném Skyfallu přichází utahaný a nepřesvědčivý Bond, který sice už už v některých momentech šlape na plyn ale scénárista ihned zadupne brzdy a divák se tak dál veze v konejšivém tempu, které jen občas přeruší nějaký akčnější prvek. Tento Bond je o pohledu do minulosti. O tom jak je "náš" agent pořád stejný, ale svět kolem něj se už dávno změnil. Musí se vnitřně vypořádat s moderní dobou a také se vnitřně přesvědčit proč pokračovat. Ve filmu jsou zcela jasné špičkové scény, odkazující stylem na celou sérii, ale v celku je to jen malá část v jinak prázdném rámu. Filmem prostupuje jaký si motiv smíření a ukončení jedné kapitoly. Nicméně, i když tam venku je nový svět, a James už v minulých filmech usekal chapadla chobotnici, je mu dopřáno se důstojně rozloučit a v Spectre té potvoře useknout hlavu. Hlavní padouch všech padouchů na stříbrném podnose. Mohlo to být epické! Ale nebylo. Bond se místo toho většinu času šťourá v minulosti zamotává se do vztahů v přítomnosti. Ve výsledku je to chození od ničeho k ničemu, závěr nevyjímaje. Nechci to uspěchat, ale možná je čas na restart bez Craiga.

plagát

Snowden (2016) 

"Máte už přelepenou web kameru na svém notebooku?" Oliver Stone, matador politického dramatu opět míří vysoko a do snímku obtiskl svůj filmařský um v nejčistší podobě. Scenáristicky vyšperkované téměř k dokonalosti, vizuálně úchvatné, herecky bez debat vynikající. Samotný příběh Snowdena je podán velmi pečlivě, jsou předloženy jeho motivace a kompletní přeměna jeho myšlení. Divák tak může zaujmout svůj vlastní postoj na základě dostupných informací. A o tom to celé je. Stone si občas rýpne do vlády, ale nedělá to nijak prvoplánově a ideologicky. Naopak, film se snaží o aktivaci občasné odpovědnosti a ponechává vážné argumenty "volně" k diskuzi. To jak moc jste předkládanými skutečnostmi zneklidněni, nechává snímek na vás.

plagát

Hany (2014) 

A víte co? Mě se to jistým bizarním způsobem i líbilo. Maximální snaha o malý český "artíček" z toho jen čiší: plovoucí dynamická kamera, žádný střih, emocionální přepínáky, roztahané dialogy o ničem a nebo naopak věty nasekané podle kadence mluvčího. Téměř žádný příběh, mnoho nápadů zhuštěných do pár ulic a několika interiérů. A co hlavně: nesnesitelné postavy chrlící jedno moudro za druhým. Zážitek, který se tak podobá přednášce z alkoholové filozofie při pařbě s kamarády. Klasická situace v jakémkoli městě v pátek v noci. Ač se to nezdá, film je jistým způsobem ukotven v známé realitě. Tu si celkem znatelně ohýbá k svému stavění emocí a dalo by se říci k účelnému zhnusení diváka. To byla myslím i primární motivace tvůrců. Film nemá žádný hlubší přesah, nemá pointu, nepracuje se zde s celkem. Naopak stěžejní jsou jednotlivé scény a nálada v nich. Občas jde o sekundy zachytit to, co tvůrce myslel tou a tou scénou. Zřejmě nejlepší je poslední třetina filmu kdy se ten celkový kolotoč nálad a dialogů ne jen houpe a kymácí, ale nakonec se utrhne a pár lidem z toho nebude úplně nejlépe... a nakonec tam není konec! Všiváci jedni! Škoda, že tam není nějaká důmyslná gradace s brutální pointou na konci, ze které by vám vybuchla hlava. Takže raději zůstanu u tří hvězd. Na druhou stranu, vážně si cením odvahy tvůrců jít do něčeho takového, na české poměry hodně experimentálního a sehnat do toho kvalitní herce a techniku. Ten film je fakt jiný a pro mnoho lidí asi nekoukatelný, ale pro některé, kteří si v tom našli svoje je to zajímavá podívaná. (Mimochodem, toto je můj 800. hodnocený film na ČSFD.)

plagát

Ash vs Evil Dead (2015) (seriál) 

Povedený retro splatter seriál pro všechny věrné fanoušky Evil Dead. Spousta krve a mrtvol okořeněná ironickým humorem hlavního hrdiny s motorovkou. Ash je přesně ten typ hrdiny, co už se v seriálech nebo filmech příliš nevidí a tak je hláškující a hlavy řezající Ash jako dar z nebes pro všechny pravověrné fanoušky. Tvůrci se s ničím moc nemazlí a každý díl se nese v opravdu raketovém tempu. V druhé sérii se trochu poleví, ale i tak je stálý přísun zábavy zaručen. Jo a soundtrack se opravdu vyvedl, jedna pecka vedle druhé.

plagát

Star Trek: Do neznáma (2016) 

Starý, dobrý Star Trek v moderním hávu s epickými efekty a výpravou. Klasika ve všech směrech: od příběhu po postavy. Nejsem hard core fanoušek, takže jsem zřejmě neodchytil všechny souvislosti a dialogy, tak zde jednoduše napíši, že mě to bavilo a už se těším na další mezihvězdnou výpravu.