MayB2

Buď zkrátit nebo víc rozpitvat, takhle je to zbytečně rozdrobené. Hoffmanova postava mi připadala uvěřitelnější než McQueenova, no ale kdo by nefandil idealistovi...

Kdyby o McQueenovi pořád neříkali, že je to napůl indiánský chlapec, bylo by to o dost lepší. Protože jeho cesta za pomstou, která se nezastaví před ničím, je úchvatná.

Slušně depresivní pohled na konzumní společnost, kde už jsou nějaké ideály a vztahy úplně vedlejší.

"What's your name?" "Randall. Josh Randall." Vymyslet tolik zápletek kolem lovce odměn, aby se neopakovaly, aby to nebyla nuda a aby dotyčný lovec ještě působil sympaticky – to byl asi oříšek, ale tvůrci ho rozlouskli rozhodně úspěšně.

V hlavní roli orchestr Glenna Millera (krásně natočené scény jen s hudebníky). Super tanečníci v Chatanooga Choo Choo, lyžařské záběry lepší než v leckteré Bondovce. Protivná hlavní ženská postava, které jsem si snažila moc nevšímat. Sonja Henie byla Hitlerova fanynka, což Američanům asi v té době ještě moc nevadilo.

Já jsem sice romantik, ale toto bylo strašně unylé... Zajímavá scéna procházky, motivy převzaté ze Seuratova obrazu Nedělní odpoledne na La Grande Jatte, který se nachází v Chicagu, kde žila postava Richarda.

Tak tenhle film si v nastávajícím ročním období jistě pustím vícekrát – ideální lék proti trudnomyslnosti! Krásný příběh (taky aby ne, s předlohou, za kterou Faulkner dostal Pulitzerovu cenu), kouzelný McQueen, výborní Crosse a Vogel, nádherný auťák, období přelomu 19. a 20. století, skvělá hudba Johna Williamse. Chce to ovšem svého diváka, nejlíp dospěláka s dětskou duší.

Chtělo to víc charakterních rolí, Steve. Příběh člověka s velkými sny a s minulostí těžkou jako železná koule, která ho stále táhne ke dnu. A příběh statečné ženy, která mu bohužel nedokáže pomoct, i když by moc chtěla.

Vzpomněla jsem si na jiný film konfrontující Amíky s Čínou – heroických 55 dní v Pekingu. Proti tomu jen o 3 roky mladší Sand Pebbles je o dost opravdovější, ne tak jednoznačný film. Hrstka Američanů na rezatý lodi, kteří se ocitli kvůli politickým cílům v nesprávnou dobu v nesprávné zemi, které ani nemohou porozumět.

Líbí se mi ta stručnost dialogů, většina postav prostě jedná a nemusí žvanit proč a jak. Jediná ukecaná postava je Vaughnův politik a hned vám pěkně leze na nervy. A nejzásadnější větu podle mě pronese Cathy, takže Frank bude mít o čem přemýšlet – až teda dohoní toho lumpa.