Anteia

Proč je vůbec někdo ochotný do takové kinematografické břečky nacpat své peníze? No, proč? Jaký v tom vidí smysl?

Mně je jenom docela líto, že jsem tento dokument viděla zrovna ve škole, protože to byly pořád samé srandičky na všechny póly třídy. A skvěle to dovršila ta paní, která nám to pouštěla větou po skončení a teď prosím pěkně cituji: „A když budete mít velké štěstí, můžete Katku v Praze potkat". Myslím, že v tu chvíli by si zasloužila tvz. facepalm. Každopádně Třeštíková to skvěle natočila, tak jak to bylo. Nic hraného, naaranžovaného ani předstíraného jsem tam nespatřila. Tenhle snímek, tedy život Katky samotný je rozhodně galakticky skvělá ukázka, že drogy nejsou jako med v čaji, ale spíš kobra v hlavě. Jednou uštkne a už člověka nepustí. V praxi si člověk odnese zasviněné tělo do hrobu i s nemalými dávkami jedu a nikoliv medu.

Po prvním díle jsem si říkala, že nechápu proč vybrali zrovna takové páry, ale ve výsledku musím uznat, že byli skvěle zvolené (tak odlišně podivné). Ale co naprosto nechápu je, jak můžou být dospělí (Češi) takoví volové, jít do TV seriálu Navždy svoji, vzít se a rozvést se. Potom to trochu působí jako by chtěli pouze ušetřit za kameramana na obřadu, hm. Na druhou stranu docela jsem se nasmála nad nepředstíranou demencí účinkujících, to musím uznat. A nakonec jsem musela taky uznat, že pár spojený římskokatolickým svazkem byl nejnormálnější. A to i přes fakt, že když jsem je viděla naživo působili neskutečně divně, ale zase méně než další párové individua, které byli v tomto podivném seriálu nasvíceni. Ne, vážně. Seriál pro napravení ztuhlého krku to je výborný!

Nikdo mi v tomhle seriálu nepadl pořádně do oka, a snad proto je mé hodnocení tak nesmyslně přízemní.

Na tohle se člověk může podívat v jakémkoliv rozpoložení a v jakémkoliv věku a vždy ho to potěší! A hlavně Pejsek s Kočičkou jsou nejlepší inspirací v mytí podlahy, jakou jsem kdy mohla spatřit a to oceňuji velmi.

Nejsem z generace, která na Alfovi vyrůstala, a proto nemám žádné pochopení pro tenhle americký sitcom, navíc mi Alf odjakživa nahání husí kůži místo úsměvu a to není v tomto případu dobře.

Člověk dokáže trpět takový seriál opravdu pouze chvíli, jelikož postupem času nerozeznáte vlastně jeden díl od druhého. Auto letí vzduchem tam, další jinam a to poslední hodí salto a nabourá do kamionu. Hold je tenhle seriál ukázkou, jak je německá kinematografie na nic a nebo ne. Zrovna tohle zase tak úplně na nic není, i když výtek se najde víc než dost.

Pamatuji si, že jsem literární předlohu k tomuto seriálu chtěla přečíst asi ve 2 třídě a vůbec se mi nedařilo se prokousat tou řečí doby, takže mi to připadalo dost nijaké. A absolutně mě udivilo, že v seriálu mi ten příběh připadá neskutečně vtipný! A tomu je i dnes, Bylo nás pět je klasika a kdo se nemůže prokousat knížkou od Poláčka, ať sáhne po tomto seriálu, jelikož je bezmezně báječný.

Bakaláři jsou skvělí! Člověk se u mnoha příběhů opravdu nasměje pravým nepředstíraným smíchem.

Ach jo. Docela mě zklamalo vyvíjení se seriálu, jelikož to dle mého byla spíše postupná stagnace, nebo spíše snižování se čím dál více k nudnějšímu a všednějšímu ději. Úroveň zápletek v posledních dílech bych klidně přirovnala například k Ulici. Myslím, že se tvůrci měli řídit heslem, MÉNĚ JE NĚKDY VÍCE a hned by úroveň šla nahoru. Každopádně je to jeden z těch povedenějších televizních seriálů, které byly natočeny v Česku v 21. století a tři hvězdičky si rozhodně zaslouží právem.