olgab

Ani mě, stejně jako ostatním, nezbývá než srovnávat tento pěkný film s dechberoucím a zároveň jedním z nejromantičtějších filmů jaký kdy byl natočen - A moment to remember. Nelze srovnávat nesrovnatelné. Proto je u mě hodnocení Sayonara itsuka nižší.

Záměr režiséra Tomáše Kratochvíla, natočit tento dokument, byl sice dobrý, ale nakonec z toho vyšel zkreslený a neobjektivní film, protože je samozřejmé, že se bude každý z učinkujících před kamerou chovat jinak než ve skutečnosti. Co jsme vlastně mohli vidět? Jen uklizené okolí a dvě rodiny - gadžovská a cikánská. Ale co ten zbytek. Skutečnost je bohužel jiná. Pro mě je to tak trochu lživý a tím zbytečný dokument.

Výborné komediální drama, které tady bohužel bylo vidět pouze v druhé polovině 70.tých let a to jen ve filmových klubech. Peripetie a komické situace, které turečtí vesničané ( kteří byli nejdál 10 km od svého domova ) zažívali během jízdy autobusem z Turecka do Švédska, byly někdy k lítosti a někdy k pobavení. Režisér Okan žije v současnosti střídavě ve Francii a ve Švýcarsku a občas si zajede do rodného Turecka. Dál provozuje lékařskou praxi a dál točí filmy, ikdyž už jen sporadicky. Žádný z jeho filmů už ale nedosáhl takových kvalit jako Autobus.

Dánská produkce opět dokázala, že v psychologických dramatech nemá konkurenci. Film se mi líbil i proto, že zproštěním obžaloby otce a následným propuštěním z vazby nekončil, naopak nabral na obrátkách. Je ale fakt, že posledních pár minut, respektive úplný konec, mu malinko ubralo na autentičnosti.

Abychom si udělali obrázek o tom o čem vlastně tento film je, musíme vidět oba předchozí díly. První-Před úsvitem-natočený v roce 1994, kde se Jesse a Celine seznámili ve vlaku,vášnivě se do sebe zamilovali , strávili spolu nádhernou romantickou noc v ještě romantičtější Vídni a slibovali si brzské setkání. To ale trvalo dlouhých 9 let. Po této době se konečně , dospělejší a moudřejší, setkávají v Paříži. Tak začíná díl druhý-Před soumrakem- z roku 2004, který volně navazuje na díl předešlý. Vzpomínají a řeší jak by se asi jejich osudy vyvíjely, kdyby se potkali dříve. Navzájem se svěřují jaké dělali chyby ve svých předešlých vztazích. Opět se loučí a my na začátku třetího dílu-Před půlnocí-kdy opět uběhlo 9 let, vidíme, že z Jesse a Celene jsou manželé se všemi problémy, které kdysi dávno spolu probírali. Na pozvání přátel odlétají na 6 týdnů do Řecka ,"aby si od všech problémů odpočinuli a nabrali dostatek sil". Oba předešlé filmy jsou plné dialogů a ani tento není vyjímkou. Dříve se řešily drobnosti, ale teď je na programu skomírající láska, stereotyp ve vztahu a absence vzájemného porozumění a nenaplněných snů. Rozhodně je to jedna z nejzajímavějších trilogií o partnerských vztazích. Velkým plusem je, že role hrají titíž herci a my můžeme vidět jak se během dvaceti let mění. Konec filmu je zase otevřený, takže se za 9 let moždá dočkáme pokračování a názvem "Před důchodem" .