Chmur

Moc nechápu smysl takových filmů. Chápu sice, že chtěl autor upozornit na neutěšené postavení žen v začátcích osidlováni Severní Ameriky a nebezpečí svévolného výkladu bible, ale tohle bylo zbytečně ponuré a kruté. Ve světě, kde na vás z médií neustále proudí zprávy o současném utrpení lidí, potřebuji já osobně ve filmu i něco pozitivního. Navíc tam byla spousta nelogičností a část s lordem Sněhem byla naprosto zbytečná. Hlavní úchylný záporák, který nechápe, že ptát se sedmileté holčičky na to, zda krvácela, je opravdu zbytečné, navíc prochází nepříliš uvěřitelnou změnou. Takže suma sumárum, děkuji, příště si na podobné násilné pošušňání nechám zajít chuť.

Většina lidí, kterým je kolem čtyřiceti s nostalgií vzpomíná na osmdesátá léta, období jejich dětství. V tomhle je seriál naprosto skvělý. Už úvodní titulky se mi líbily a hudba? Ta je naprosto skvělá. Do čtvrtého dílu byl seriál úžasný, tajemný a dech beroucí. Od pátého dílu příliš rychle odkrývá karty a stává se z něj nepříliš napínavá a celkem předvídatelná temnější fantasy pro pubescenty. Škoda, že si neudržel kvalitu první poloviny. Závěrečný díl však celkem přitažlivě pootevřel vrátka pro další sérii. Co se mi ale na Stranger Things líbilo nejvíc, byla celá plejáda sympatických postav. Eleven, Hopperovi, Jonathanovi prostě nešlo nefandit. Což je po temných seriálech typu Vikingové, kde se všichni chovaj jako svině, nesmírně osvěžující a milé. Co na tom, že to možná neodpovídá tolik realitě? V určitém věku chce člověk věřit, že v osmdesátých letech to bylo jinak a láska a přátelství vítězily nad zlem ve všech podobách:-)

Zápas je jeden z nejnudnějších úpolových sportů. Nudnější je snad už jenom judo. Z tohoto pohledu předvedl film asi to nejlepší, co jsem kdy o zápase viděl. Hlavní postava je mi v podstatě nesympatická. Otec, který využívá (zneužívá) děti pro plnění svých snů, je prostě smutná záležitost, byť v tomhle případě to mělo dobrý konec. Khan ale hraje Mahavira přesvědčivě, asi nejlepší role tohodle indického ušopleska. Musím ocenit metamorfózu, kterou pro svou roli podstoupil. Klobouk dolů. Holčiny taky hrají parádně. Nejvíc mě zaujala Zaira Wasim. Mladší děvčata byla rozhodně charismatičtější a zajímavější než jejich starší protějšky. Vzhledem k tématu je film zajímavý a na Bolywood umírněny (absenci muzikálových vložek jsem opravdu ocenil), nicméně stopáž je naprosto vražedná.

Jak jsem si pročítal některé komentáře, tak by někteří uživatele nejraději seriál spálili na hranici. Kdysi osvědčený rodinný model žena + muž + dvě až tři děti rozhodně minulostí není. Bohužel však nemůžeme říct, že je to model vždy bezchybný. Jak se tak koukám kolem sebe, tak je stejně často defektní jako ostatní modely lidského soužití. Seriál je zábavný. Jakou u každých mnohodílných sitcomů, i tomuhle časem trochu dochází dech, autoři začnou více tlačit na pilu a mírně se okouká. Řekl bych ale, že i v osmé sérii je docela vtipný a rozhodně v tomhle předčí TBBT nebo Přátele. Je zajímavé, jak některé v prvních sériích nezajímavé postavy (Jay, Gloria, Luk) se časem vyvinou v nejzábavnější jedince a naopak např. taková Alex, která mě v prvních sériích bavila, se časem stala celkem nudnou postavičkou. Na seriálu je samozřejmě nejvtipnější ten kontrast mezi jednotlivými dvojicemi - mrzoutský a na oko tvrdý Jay versus vášnivá Gloria, upjatý Mitchell a afektovaný a hysterický Cameron, prudící Claire a cool dad Phil. Samozřejmě kapitolou samou pro sebe jsou jejich potomci, zejména Many. Pod nánosem humoru je však vidět, že život není jednoduchý a vyjít s členy rodiny může být stejně náročné, jako procházka alergika rozkvetlou zahradou.

Tak trochu pohádkový příběh. Mně to však nevadilo, přál jsem Mary, aby to pro ni dobře dopadlo. Musím říct, že jsem však některé věci moc nepochopil. Proč se Frank nevěnoval oboru, který vystudoval? Proč se živil zrovna opravováním motorů? Kde se to naučil? Nevypadalo to, že je zrovna z rodiny opravářů. No, dejme tomu, že to jsou jen detaily. V čem spatřuji hlavní poselství filmu je fakt, že mnozí rodiče či prarodiče si přes děti plní vlastní přáni a jsou schopni je pro své nenaplněné touhy klidně i obětovat. Což je smutné. Oni sami jsou vlastně nešťastní a předávají bolest a neklidnou duši dalším generacím jako nějaký dědičný hřích. Evans možná není nejlepší herec, ale je to sympaťák. M. Grace hrála bezvadně. V podstatě všechny dospěláky zastínila jako hurikán chatku na Floridě. Lindsey Duncan vytvořila další odpornou ženskou postavu, která je děsivější než většina hororových strašidel dohromady.

Je pro mě záhadou, jak tak neskutečně nesympaticky a ukňouraně působící režisér Menzel mohl natočit tolik krásných poetických filmů. Této záhadě asi nikdy nepřijdu na kloub, to ale nevadí. Radši si pustím Vesničku, která ukazuje to dobré v lidech a to špatné vyčítá laskavě a moudře.

Vím, že je to vlastně drsný a krutý film, ale málokdy jsem se u nějakého filmu tak nasmál. Všechno je dovedeno do takové absurdnosti, že i surové zacházení s lidmi a lidské neštěstí působí směšně.

Geniální film a nejlepší western všech dob. Všechno je dokonalé. Herci, hudba, atmosféra, režie.......nezbývá než smeknout sombréro.

Chvílemi super podívaná – skvělá kamera, hudba, dynamika. S artušovskou legendou má film společnou pouze podobnost některých jmen. Člověk musí tuhle divokou jízdu od známých příběhů krále Artuše zcela oddělit, jinak by musel zoufale tlouci hlavou o sedačku před ním. I přes to je film dost velká a podivná slátanina a několik silných momentů to moc nezachrání.

Maximálně průměrná německá komedie o tom, jak i přes vážný handicap můžete dosáhnout svých snů. Informace na začátku filmu, že se jedná o zpracování skutečného příběhu (teď je to tak moderní), je uvěřitelná asi tak, že jednoho dne budeme všichni šťastní.