SandyStar

Kdyby tam nehrál můj otec, ani na to nekoukám..

Super film, nebýt DiCapria, kterého nenávidím a který to přeci jen nezahrál nejhůř, což ale nemění můj názor a taky té příšerné současné hudby v filmu, který se má odehrávat ve 20. letech.

Rve mi srdce, že filmu, který je natočen podle Hugova příběhu dávám pouhé ****, protože vím, že by to klidně šlo na *****, nicméně zaslouží si tak ***. Příběh je boží, hudba je boží, herecké obsazení až Amandu Seyfried, kterou nesnáším, je boží, kamera a kostýmy jou dobré, ale zbytek je prostě divný a konec přímo příšerný. Čekala jsem víc.

Od toho filmu jsem si toho tolik neslibovala, o to více překvapil. Mile překvapil. Orignální příběh který vzbudí emoce i přes tu formu, kterou až tak nemusím. Neskutečně si cenním Jima Carreyho jako herce, který dokonale vzládá jak rozesmát tak i rozbrečet.

Upřímně, příběh Anny Kareniny mě až tak za srdce nevzal. Neříkám, že je špatný, jako celek není, ale určité pasáže filmu mě poměrně unavovaly. Rozhodně to, co už se v ději knihou daném napravit nedalo dohnala vizuální stránka. Kostýmy, kulisy i celkové výtvarno filmu byla bomba a všechny Oscary film dostal opravdu zaslouženě.

Božská Marilyn, božský humor, božská hudba. Je to film na který se můžu dívat i milonkrát a přesto mě bude bavit. Fascinuje mě, jak dlouho už se tento film drží a lidé ho pořád berou jako určitou součást filmové historie, na kterou se dívají pro radost a né z nějaké intelektualní povinnosti (alespoň doufám).

Nádherně vyjádřený příběh o problémech tak všedních až nevšedních. Oliver Tate je podivín - to je základ. Ten děj je vlastně jednoduchý, ale přesto je v něm určité kouzlo. Přizávám, že mě to dostalo. Není to nejkvalitnější ani nejoduševnělejší film, který jsem kdy viděla, ale i tak jsem se do něj zamilovala.

Zcela jíná stránka života amerických občanů v šedesátých letech. Pohled na svět a krutý život afroameričanů sloužících bílým. Způsob kterým je situace ve filmu vylíčena je nenásilný, ač to zrovna není v celku veselý příběh, dá se při něm zasmát, ale na druhou stranu zanechá v člověku určitou myšlenku nebo alespoň vědomí o tom, že se ,,tato situace" relativně před nedávnem opravdu odechávala.