atmen

Přemýšlel jsem, proč nekriticky obdivuji a zbožňuji filmy od Kevina Smitha. S jeho filmovýma postavami nemám nic společného. Nemám rád Stars Wars, trávu nehulím, chodím řádně do práce, kterou mám rád, v životě mám rád určitý stereotyp. Dá se říci, že jsem protipólem každé jeho postavy. A možná právě proto v podvědomí obdivuji tuhle celoživotní anarchii… a tak naši dva hrdinové, poté, co se s nimy jejich přítelkyně rozejdou, mohou celý den proflákat v obchodním domě, kde se potkávají s prapodivnou směsicí podobných „individuí“ a řeší zdánlivě neřešící…

Spousta komentářů se zde nese v duchu : slabej odvar seriálu. S tímhle se dá polemizovat. Je těžké navazovat po letech na něco, co je považováno pro určitou skupinu lidí jako kult. Už v samotném seriálu je úroveň dílů rozdílná. To se těžko přiznává, že? Zásadní chybou se mi jeví, že tvůrci by měli zůstat u seriálových 20minutovek. Jsme zvyklý na kadenci vtipů a rychlý spád příběhu, člověk nemá čas se nudit, téma se nevyčerpá, neb se pořád něco děje. To ve filmu, který trvá hodinu a půl jde stěží…

Poslední dobou jsem filmů o nemoci a umírání viděl povícero. Griffin a Phoenixová patří někam do středu pomyslného žebříčku. Ne že bych se nudil, ale upřímně, chyběla mně sounáležitost s ústřední dvojicí. Zajímalo by mě, jak by dopadl originální Griffin a Phoenixová z roku 1976 v podání P. Falka a J. Clayburghové... Takže pokud budu chtít smutnit, raději znovu zkouknu vynikající ONE WEEK...

Už jsem delší dobu bez školních škamen, a tak doufám, že viděné, je záměrně groteskně eskalované ad absurdum, a že takto se naše mládež a naší pedagogové nechovají (až na vyjímky potvrzující pravidlo). Ač na většinu postav hledím s opovržením a nechtěl bych, abych jimi byl obklopen, tak je dobře , že podobně laděný film u nás vzniknul. Co mi ale vadí, je casting. Je příliš markantní, kdo umí hrát a kdo si na herce hraje a jen odříkává naučený text a soustředí se, aby jej nespletl. Určitě bych šel s hodnocením výš, kdyby postavy a jejich počínání byly pro mě věrohodné. Takto kroutím hlavou nad zmařenou šancí o film, který by měl větší výpovědní hodnotu pro generace příští...

Hexenšus jsem viděl v nastudování ochotníků z malé vesničky Lesonice. Podotýkám, že jsem nikoho osobně neznal, nicméně minimálně dva ochotníci strčili tyhle profíky do kapsy (ladič a letec). To co funguje a vyloudí úsměv na divadelních prknech to v tv vyzní příliš nuceně a prkenně. Tyhle klasické divadelní kousky by se neměly znásilňovat, když chybí invence při tvorbě nových tv komedií...

Bohatá kráska se zamiluje do upoceného přitloustlého obrýleného nešiky, který jí naučí pískat a jež jí imponuje tím, že se pokecá horčicí, když jí hotdog. V takovém světě bych chtěl žít...

Tak to je velká škoda, takový našlápnutý námět, ale pouze závěrečné finále dokáže pobavit. Více než celá první polovina totiž slouží jako představení osob, které jsou sice velmi svérazné - izraelec, palestinec, prezident USA, snobský moderátor, zlatokopka soutěžící, jednodenní válečný veterán atd. Tyto osoby kupodivu samostatně příliš vtipné nejsou, ale když se objeví na závěrečném finále pospolu, najednou nastane neuviřitelný slepenec vtipných situácí, za které bych klidně dal i čtyři hvězdy. Škoda, že to takhle nemohlo být po celou stopáž filmu.

Obsah filmu jsem četl až po shlédnutí filmu, a tak mě překvapil tento krátký výňatek: a i když jiskra nikdy nepřeskočila...Já měl pocit přesně opačný a kdyby mně N. Portman sama vložila své číslo do telefonu, tak by to jiskřilo jako o filopojakubské noci. Asi se ve věcech lásky nevyznám, proto jsem byl zklamán vývojem vztahu mezi na první pohled sympatickou dvojkou. Abych se vyjádřil přesněji. Vztah založený na sexu není pro mě příliš romantický a i když to nakonec dopadne tak, jak očekáváme, ta pachuť ve mně bohužel zůstala... A tak když romantická komedie s N. Portman, tak raději Procitnutí v Garden State...

Tento seriál jsem jako jeden z mála současných dokoukal do konce. Především první série se líší od současné produkce, kdy prostředí je jen kulisou pro různé nevěry, pomluvy a jiné vztahové nešvary... Adrenalínové příhody party mladých lidí v malebném prostředí české krajiny jsou podkresleny podmanivou hudbou, která diváka pohltí a ten touží být při něčem podobném sám přítomen. Je proto škoda, že v té druhé malinko vystoupí do popředí již zmíněný nešvar... Dalo by se s tvůrci polemizovat, zda pohodovou atmosféru měli rušit úmrtím jednoho z hrdinů, těžko by ještě poté někdy někam spolu všichni vyrazili. Proč musela každá jejich společná akce vyvrcholit nějakou krizovou situací, kdy šlo téměř o život, proč museli udělat z modelky neschopnou blbku... ale kuš...za pár let až bude opakování, budu se dívat znovu a možná se nechám vyprovokovat k nějaké podobné dobrudružné akci...:-)

Studenti Joe a Baggy chtějí natočit film, okolnostmi jsou nuceni točit pornofilm, nemají prostory, tak točí v domě rodičů Joe, aby mohli točit, musí získat slavnou pornoherečku (Candy Pětisměrka - to je jméno :-) do hlavní role. Ta samozřejmě na nabídku kývne. Dokonce se zamiluje do Baggyho. Zdá se vám to naivní. Tak to máte jistě pravdu, ale pokud necháte svůj mozek na dovolené, tak se budete docela bavit. V opačném případě dáte odpad....