Kmotr76

Napsat scénář, sehnat herce, sehnat kostýmy, najít hudbu, sestříhat a natočit krátký film za 48 hodin musí být skutečně těžké a výsledné dílo dopadlo víc než dobře. Vzhledem k náročnému žánru, který si tvůrci vylosovali, tedy film-noir, snímek dopadl ještě líp. Vyzdvihl bych perfektní atmosféru, kameru a vizuální stránku. Jen se podle mě hlavní hrdina moc nehodil k tomu hlasu, ale to je fakt detail.

Monstrum je vidět sotva pět minut, zbytek je nudná oddechově laděné krimi, které není úplně špatné, ale nemá s monster filmem nic společného. Ta vesmírná medúza Dogora tam je asi jen proto, aby na film kvůli ní přišli lidi. A byli stejně zklamaní, jako já. 1,5*

Návrat ke kořenům. V roce 1965 potěší kaiju, které se přístupem podobá první Godzille nebo Rodanovi. Film je černobílý, na rozdíl od tehdejších dílů konkurenční Godzilly a studio Daisei udělalo určitě dobře - ušetřilo a navíc díky černobílosti film působí seriózněji a triky jsou mnohem působivější. Hlavně výbuchy v elektrárně a rafinerii stojí za to. A ani za samotnou Gameru se nemuseli tvůrci stydět. Obří želvu jsem si představoval mnohem nudnější, o to víc mě dostaly trysky z krunýře, kly a další "vychytávky." Jen ten malý spratek a ta celá infantilní linie okolo něj skoro dokonalý dojem mírně kazí. I tak je Gamera určitě příjemná alternativa, pokud vám nekonečná godzillí série začne lézt na nervy.

Tentokrát jsem šel do kina s tím, že se prostě odreaguji a nebudu nad dalším blockbusterem moc přemýšlet, abych si jej patřičně užil. A bohužel, Strážce galaxie bych označil za nejstupidnější film letoška. Na první pohled film působí originálně a svěže, bohužel však nejde o nic převratného. Tolik klišé na jednom místě jsem snad ještě neviděl. Humorné (vtipy moc prvoplánové, aby nikoho neurazily), akční (akce moc rychlá, vidíme všechno a nic) i dramatické (nějak to nešlo dohromady s tím "humorem") momenty na mě nepůsobily, jak by měly. Vlastně na mě nepůsobily vůbec. Od téměř samotného začátku jsem se nudil - to bylo to poslední, co jsem od filmu očekával. A v polovině filmu jsem již nudou umíral. Přišlo mi to takové sterilní, bez emocí a plochými postavami, které se nechovají vůbec přirozeně a je jasně poznat, že jsou animované. A když už jsem u animace, tak ani ta není nic výjimečného a je až moc barevná. Přesl(a)zený happy-end byl už jen třešničkou na zkaženém dortu.

Děj je přeplácaný a nedává smysl a animace za nic nestojí. Atlantidu, indiány a severské bohy bych v jednom filmu opravdu nečekal. Jediné, co za něco stojí jsou cynické hlášky toho pyrotechnika. Jinak je to děsná banda nesympatických tupců.

Prattchetova předloha mě moc nenadchla a film mi přišel ještě horší. Film je ještě chaotičtější než kniha. Řekl bych, že bez znalosti knihy bych v ději tápal. Kvůli její znalosti mě naopak snímek (hlavně první polovina) nudil. Vizuálně ale není co vytknout, stejně jako výběru hrdinů. Takhle nějak jsem si to představoval.

Vtipná, svěží, hravá a vizuálně krásná pohádka. Určitě příjemné překvapení, po těch rozporuplných reakcích. Kupodivu mi tentokrát ohraní čeští herci ani tak nevadili, stejně jako písničky nebyly takové peklo, jak jsem se obával. EDIT: dobře, tak v televizi je to o něco větší nuda a hudební vložky peklo.

2. díl tzv. "TOHO's space opera trilogy" a bez debat nejslabší. Celou hodinu se skoro nic neděje, a to i na Měsíci je to zpočátku nuda, možná i kvůli nevýrazné a málo časté hudbě Akiry Ikufubeho. Očekávaná zábava začala až se střetnutím s mimozemšťany. Konečně se dostavily očekávané souboje podobné těm v Chikyu Boeigun (1957), ale už nezbyl čas na pořádné rozvinutí vesmírné války, takže finální bitva a závěr vyšumí do ztracena... Jinak triky opět na vysoké úrovni.

Kvůli zdejšímu nepochopitelnému vysokému hodnocení (asi z nostalgie) jsem si pod filmem představoval něco víc než obyčejnou akční komedii odehrávající se ve westernovém prostředí, jakých vzniklo v Itálii nespočet. Souboje byly na můj vkus příliš dlouhé, vtipy mnohdy nevtipné. Ale místy jsem se i dobře bavil, ovšem ne tak, jak bych od 224. nejlepšího filmu očekával. Navíc zjišťuji, že to bude asi opravdu nějaká čsfd anomáile, film je na imdb i na polském filmwebu prakticky neznámý a průměrně hodnocený.

Nebýt otřesné délky a utahanosti, byl by to docela fajn film. Bohužel, první hodinu se nestane vůbec nic, co by dokázalo zaujmout. Pak přichází yetti a jeho dítě a snímek je mnohem snesitelnější. Obě monstra nevypadají tak bídně, jak jsem se obával a i některé triky byly nadprůměrné. Překvapilo mě, jak film drsný a morbidní, na tu dobu. Zatím jsem neviděl kaiju, ve kterém by bylo tolik mrtvých. V roce 1955 bych se určitě bál.