Eriol

Mnoho zemí dalo vzniknout spoustě výborným, dechberoucím a vůbec jinak úžasným, či památným filmům, které vynikají příběhem, inovátorstvím, řemeslným zpracovaním, nebo nečím jiným. ____ U všech těchto snímků (jakkoliv jsou vynikající) však přesto postrádam cosi, čemu soukromě říkám "pure soul" filmu. Je to čiste můj popis čehosi abstraktního, co neumím jednoduše popsat, ale jehož přítomnost vycítím a je jasně patrná už od prvních okamžiků filmu. Takovéto filmy ve mně zanechavají hlubokou brázdu pocitů, které mě dlouho hřejí a těší kdesi uvnitř, a na než je nemožné zapomenout. Jednou z velmi mála zemí, v jejíž produkci tento prvek nachazím, je Japonsko. A jedním z mála takových klenotů je "Ima, ai ni yukimasu".____ Jediný záběr zde nepostrádá svůj smysl a pevně dané místo, jediné vyřčené slovo není zbytečné, jediný pohyb bezúčelný. Herci jsou skvělí, příběh dokonale vypointovaný a tak přesně dávkovaný, že jsem se od něj ani na vteřinu nedokázal odtrhnout... ____ Tohle vsechno normálně ale stejně nestačí, abych byl z filmu tak unešený, ze by mě to přinutilo psát tento text. To něco, co je zde navíc, bohužel neumím popsat. Je to duše filmu. ____ Možná ji v něm můžete také zkusit najít, chce to jen nebát se hledat. Konečně... Jestli tam je, nebo vám lžu, poznáte jen vy sami.

"Some people have said, talking about love, is that all? In reality, liking somebody is the least productive thing in the world. It doesn't feed you, nor does it bring any money to you. Sleeplessness causes loss of productivity, acting silly all day and all night, mistaken for being a mental patient, go through painful jealous and broken heart... And have 'do you still believe in love?' Such a stinging words thrown at you. Yet I... realize when I love somebody, I know millions of reasons for doing it..." Almost love, perfect movie.

Chtěli byste umět čarovat? Chtěli? Jedno kouzlo Vás naučím... Řeknu Vám, jak očarovat člověka, aby na Vás dlouho nezapomněl. Pošlete mu tenhle film. Ten večer, kdy si ho pustí, se asi moc nevyspí. Nejdřív bude zvědavý, nebude vědět co čekat. Postupně ho ale film strhne tak, že přestane vnímat vše ostatní. Chudák bude nejspíš hodně plakat. Bude přemítat o životě. Bude smutný... ale i šťastný. Vzpomene si i na Vás a na to, co jste mu provedli. Bude Vás chvíli nenávidět. A dlouho milovat.

Mám rád filmy s výbornými a příjemnými herci. Mám rád filmy s romantikou, napětím, smutkem i dojetím. Mám rád filmy se svěží výpravou. Mám rád filmy s neotřelým příběhem. Mám rád filmy s nádhernou hudbou. Miluju filmy s duší. Je jen málo filmů, ve kterých je tohle všechno... A Neukdaeui yuhok patří k jedněm z nich.

I'm a sunflower... Would you be my sunshine?

Je pro mě těžké uchopit slova a popsat, jak na mě Donggam působil. Nikdy jsem to neuměl a teď mě to mrzí dvojnásob. Začátek je nádherně nevinný a citlivý. Radoval jsem se a zase smutnil spolu s hlavní hrdinkou pro její lásku. Ale Soeun měla potkat ještě osudovějšího muže. Je smutné, jak si mohou být dva lidé tak blízko a přece tak daleko. Donggam je jemný a něžný film. Smutný, stejně jako život. A krásný... možná ještě víc.

Místy nesmírně naivní, ale pokud se na tento film nedíváte s nadsázkou a oblibou k žánru, pak si ho stejně nevychutnáte. Příjemné jsou dvě dějové linie, které nenápaditý a notně opotřebovaný námět a postup děje (pro znalce předchozích dvou dílů přeci jen poněkud nudný) poměrně osvěžují. Prequel Kostky se původnímu filmu zdaleka nevyrovná, ale je rozhodně o několik řádů lepší, než ubohá dvojka (Hypercube). PS: Konec filmu je milou poctou první Cube a laškovným pomrknutím na její oblíbence :o)

Famózní, famózní, famózní Martin Landau(!!!)....

S tímhle filmem... to máte jako cokoliv jinýho...

3 hvězdičky za relativně svěží scénář, příjemný popík a Hilary Duff. Pokud chcete vidět romantickou komedii, pak jděte na tento film.