Aienji

Při Aienji, jakožto už asi desátém korejském romantickém filmu, jsem začal mít neodbytný pocit, že aby na plátně vnikla velká, ba přímo nesmrtlená love story, musí jít někomu o život. A na základě tohoto nepopiratelného faktu se mi ...ing nezdál až tak svěžím filmem. Respektive tato variace již viděného mě už tolik neoslovila, jako třeba Maundy Thursday, můj zájem o film začal v průběhu sledování mírně opadat, ale pointa poslední půlhodiny mě zase zpět nakopla, abych začal film víc hltat a uronil nějakou tu slzu. (29.11.2007)

Další z řady dojemných, okouzlujících romancí, natočená v nenapodobytelném stylu, jak to dokáží jen Jihokorejci. Tentokrát ale mě mnohem více než milostný příběh ústřední dvojice upoutal nádherný vztah mezi matkou a dcerou. Byl tak vrchovatě naplněn láskou, přátelstvím, štěstím a hlavně humorem, kterým obě statečně bojovaly s nepřízní osudu. Některé scény působily svým vtipem opravdu jako osvěžující odlehčení a u mě to vytáhly na plné hodnocení. (13.04.2010)

Ak by som raz stál pred voľbou vybrať pre budúce generácie filmy, ktoré by najlepšie charakterizovali žáner romance, výber by pozostával takmer výlučne iba z juhokórejských snímok. Ich emociálny dopad na mňa sa veľakrát slovami ani nedá opísať - podobne ako nedokážete nikdy vystihnúť skutočnú lásku - áno, tú PRAVÚ - JEDINÚ, ktorú môžete iba zažiť a hlavne CÍTIŤ. Keď sa vám chce smiať a plakať zároveň, keď každým okamihom svojho bytia a každou bunkou v tele kričíte do sveta aké nádherné je ŽIŤ, MILOVAŤ a BYŤ MILOVANÝ. Keď pohľadom rozdávate lásku všetkým a všetkému naokolo, keď... . Vždy keď vidím ďaľší juhokórejský romantický film, ktorý ma emociálne vytiahne do neba, myslím si, že už nič krajšie (alebo prinajmenšom rovnaké) sa nedá natočiť. A pokaždé sa tak nádherne zmýlim. ...ing je toho ďalším dôkazom. Už od úvodnej sekvencie na prechode pre chodcov som dostal jedným milým pohľadom a jemnou hudbou jasný signál, že je tu ďalší filmík, ktorý si získa moje srdce. A krásne obrazy (postupne zaplavované objímajúcim a jemným humorom, ale i smútkom) sa rinuli ďalej. Netreba žiadne efekty - iba skutočné a na city nekonečne obsiahle srdce, ktoré dokáže viesť svoje ruky a pracovný tím naokolo k zobrazeniu nezobraziteľného. Vďaka takémuto prístupu aj zdanlivo "obyčajná" scéna navliekania baletných cvičiek dokázala moje telo roztriasť do neopísateľne emočne nabitých vibrácií, kedy som od dojatia musel stopnúť film a scénu si dopozerať až potom, keď sa trocha upokojím... . A keď sa upokojím ešte viac, tak si rozhodne tento film pustím znova a znova a... . (07.06.2005)

Tak a už som si pobvedal naozaj dosť!!! Za originalitu by som s privrenými očami mohol dať maximálne tak 1 hviezdu a to teraz nebudem riešiť, že ktorý bol medzi prvými podobne tématickými ladenými filmami made by Korea. Prečo by mala byť v každom druhom filme smrteľne chorá partnerka či naopak? Je to už patetické a pod úroveň, keďže si myslím, že tento film by si svojou pozitívnou atmosférou, sýtimi farbami a veľmi dobrým hereckým obsadením bez nejakej tej choroby vystačil. Inak neviem kde na tie choroby chodia ale už musia chodiť do poradne k lekárom aby niečo nové originálne , no hlavne smrteľné našli. :) No ale späť k filmu. Za pozitívum by sa dala označiť ešte hudba, ale zase nič originálne nečakajte klavíru si užijete habadej. No dobre radšej už zastavím hanobenie môjho milovaného žánru a uvznesiem sa na finálnych 2,5* (08.02.2007)

Tohle "dílo" na mě nepůsobí ani jako film, ale jako pírko, které mě pohladilo po ruce a přeneslo do mě nějaký pocit. A přesto, že si myslím, že Jížní Korea má mnoho propracovanějších filmů, tenhle je jeden z těch, co se mě dotkl nejvíce. Všechno to ale asi ještě vstřebávám, protože mám dojem, že koncem to neskončilo. Je zbytečné hodnotit tu scénář a herecké výkony, když si myslím, že herci to nehráli a scénář byla realita. (21.07.2011)