ForGump

Ten film ve svém jádru není špatný, ale ten povrch je něco, co ho táhne jednoznačně ke dnu, alespoň v mých očích. Zbytečně moc se snaží být velký art, přitom samo o sobě to je k ničemu a mě jako diváka to málem ubilo k smrti nudou. Přitom to vypadá úžasně, je to sestříhaný výborně, zaujme i minimalistická hudba, ale to rozhodnutí to takto ztvárnit prostě nekvituji. Stejně tak opravdu nedokážu pochopit, proč je vyzdvihován Michal Kern, ano, Smíchovského hraje dobře vizuálně, ale v jeho mluveném projevu shledávám velký problém, kdy mi to nešlo přes uši. Navíc to srovnání se Spalovačem mrtvol, jehož konec jakoby byl v určitém duchu zkopírován zde, se mi také moc nezamlouvá. Ani ten Saša Rašilov mě úplně nepřesvedčil, zde citovaného (a to hojně) Oldřicha Nového hrál o dost lépe, herecky mi z toho tradičně vychází nejlépe Martin Pechlát a výborný Jaroslav Plesl. Arvéd je extrémně zajímavá látka, bohužel tento způsob převedení na plátno, zdá se mi poněkud nešťastným. 50%

Morbidně dementní, nudné, odtažitě režírované, obecně vesměs hypermagorský film, na něhož se nedá napojit v žádném ze svých timeless multiversech. Je mi to líto, ale dlouho jsem nepocítil emoci, že je mi nějaké filmové dílo tak jedno jako u EEAatOnce. 40%

Mám PTA v obrovské účtě, jedná se o mého velmi oblíbeného režiséra, ale natočit film o tak velkém ničem mě až možná zaskočilo. Neuběhla ani půlka stopáže a prozýval jsem jeho většinu. Opravdu je to šeď, byť samozřejmě obdivuhodně vypadající, stylová, hudebně vyladěná sedmdesátkovka s dobrými výkony mladých herců, jak Hoffmana tak i Alany Haim, která je dle reakcí až skoro nenáviděná. Nicméně pokud do této chvíle byly filmy Andersona nadprůměrné až mistrovské, tak zde došlo k tomu, že Licorice Pizza je suverénně nejhorší, přesto stále těsně nad průměrem. 60%

Furt ještě docela zábavný mindfuck od Emmericha, trošku je na tom sice vidět, že Rolanda někdo dost peskoval, aby to co nejvíc prostříhal a zrychlil, ale možná to bylo ku prospěchu věci, protože se aspoň člověk z toho debilna nestačil až tak moc naštvat. 50%

Cameron je obdivuhodný člověk, je to průkopník, který bude navždy zapsán významným písmem v dějinách kinematografie v kolonkách o sci-fi. Druhý Avatar opět vypadá jako jiná dimenze filmu. Jenomže pro mě to bylo tři a čtvrt hodiny dost k uzoufání, nedalo se to vydržet prakticky, protože zápletka je jedna velká nuda a klišé. Je mi to trochu líto, že vlastně v posledních třech Cameronových filmech se o ničem jiném než ploché zápletce nedá ani mluvit. V Titanicu je uvodní melodrama naštěstí přebyto závěrečnou katastrofou a oba Avatary nabízí stejně tak omleté ploty o rodině skoro jako vystřižené z FaF ságy, ale alespoň se je na co koukat. Vše je podkresleno stále stejnými hudebními motivy od Jamese Hornera, zde jeho nástupcem Simonem Franglenem a je to všechno prostě furt dokola a nebaví to. Triky jsou boží, ale už je to jako dlouhá videohra, která se nedá ovládat. Opravdu pláču nad tím a ptám se, proč Cameron musel svůj zralý profesní život zasvětit Avataru s tím, že se od něho již asi ničeho jiného nedočkáme. Za mě je to promarněný velký talent, který mohl zazářit na daleko širším spektru látek. 50%

Brilantně dialogicky vybroušená dramedy s mimořádnou Emmou Thompson v hlavní roli a když říkám mimořádnou tak si za tím stojím. 80%

Zjevný pokus navázat některými motivy a šíleným humorem na dvacet let starý druhý díl hrané série se mírně řečeno míjí účinkem. Jestli se jedná hlavně o nefunkční režii, televizní snímání, které navozuje dojem opulentní podívané, kde 72 milionů dolarů na tom fakt není vidět nebo o magorský scénář ponechám opomenuto, protože se jedná o podružnou věc. Casting je jednou z mála věcí, která alespoň v některých případech funguje, především obsazení Obelixe a Vincenta Cassela do role Ceasara. Jinak se ale jedná místy až o hovadský film, který si hraje jak je moc nekorektní, ale bohužel pitvoření některých, zbytečný running joke o Asterixově vegetariánství, či příšerně vykreslená Kleopatra, dává opravdu punc spíše velké trapnosti. O čem bych asi mluvit vlastně neměl a za co vlastně film jako takový nemůže, je naprosto otřesný a uši trhající český dabing, ale bohužel mi extrémním způsobem ještě zhoršil celý zážitek. A ano když jsem si říkal, že jeden Kohák světu stačí, absolutně jsem netušil, že se po modré planetě prochází ještě jeden, jemuž dá náš Kohák svůj hlas a celé mě to vyděsí, že se ještě nyní budím ze spaní, o Suchánkově Asterixovi už nemusím ani nic dodávat. Obloukem se vracím na začátek, pokud tedy se Canet mylně domníval, že naváže bizarností a zvráceností na Misi Kleopatra, tak se tedy přepočítal hned v několika ohledech a navíc i v diváckém, neboť ve Francii a ani jinde na světě se ten film nemá šanci zaplatit a co je naprosto nejhorší, že aura okolo Asterixových dobrodružství začíná pomalu, ale jistě odcházet do ztracena. 10%

Chazelle utržený ze řetězu, v Paramountu asi nebudou rádi... ale já jako divák jsem si to dovedl užít do sytosti. Ta počáteční euforie při párty a v dobách němých filmů byla stejně tak dobrá jako pád do doby zvukového filmu, kterou ne všichni dokázali přijmout a být stejně dobří. Sledujeme hrdiny, kteří se opájejí slávou, případně mají sny, aby je v druhé polovině filmu vystřídala deziluze a hořkost. A v tom je strašně silný Babylon, protože znovu Chazelle nabízí několik vrstev a zase má silný závěr. Je to opět pocta filmu, pocta médiu, na kterém se zobrazuje fantazie. Doplňuje je jí úchvatná kamera Linuse Sandgrena a stále ještě dobrá hudba Justina Hurwitze, ale u něj už mám obavu v jeho další tvorbě, protože je to tady už trochu repetitivní směrem k LaLaLandu, ale furt ta hudba sem sedne jak prdel na hrnec. Jestli jsou někteří zklamaní, tak je upřímně lituju, hlavní je že Top Gun byla ta jejich srdcovka... This is real cinema, hippocrites. 90%

Je to nekompromisní ve všech ohledech. Na nic si to nehraje a ještě je to zábavné. Östlund má můj hluboký obdiv, zase jsem po čase viděl něco, co jsem ještě neviděl. 80%

Naprosto dokonalý film, který svým vtipem a nadhledem pojmenovává a zároveň brilantně paroduje tehdejší komunistické soudruhy, a to v době, kdy se Československo oklepávalo z 50. let, aby pak přišla další rána. Skvostné herecky, protože to je hvězda vedle hvězdy, kdy mě hlavně u Rudolfa Hrušínského políval blažený pocit, propracované syžetově a nápadité kamerově a na svou dobu neobvykle dynamicky sestříhané. 90%