AbeFarinna

Neurazí ani nepotěší Film začíná velmi slibně. Mladý bojovník odchází do světa - aby dokončil přerod chlapce v muže. Hned v úvodu je zajímavá ukázka bojového umění Indonesie. Příběh pak neopustí jednoduchý akční sižet - tedy mladý hrdina je okraden, zastane se dívky a dostává se do problémů s padouchy. A vše pomalu ale jistě spěje k finálnímu souboji. Bohužel postavit filmy jen na soubojích dnes už moc nejde. Bohužel příběh je opravdu takhle prostý a i dialogy to bohužel podtrhávají. Bojové scény to vykupují, ale s postupem času to není spásné. Co je zajímavé je, že hrdina tohoto filmu není neprůstřelný či nezranitelný. Ba naopak dostává sem tam docela slušně na budku. Konec je velmi překvapující a je pravda, že pokud člověk se ohlédne na celý film, tak konce se dá vytušit. aLe u těchto filmů je opravdu velmi netradiční... Ale zase není to spasitelské. Snaha se vyrovnat filmů s Bruce Lee je tu patrná, ale zůstala hodně pozadu...

Galymatýš, Mišmaš - ať už je to cokoliv je to tady servírováno na stříbrném podnostu ve velkém poháru s kopcem zmrzliny a třešinkou na dortě... Moderní pohádka s úchvatným mírovým poselstvím.... A ještě ke všemu v úžasné kameře a stylizací.... Ale po pořádku... Základní příběh je jodnoduchý - Bazilovi zbraně 2 x tragicky vstoupili do života a on se rozhodně jim to vrátit - tím že zlikviduje 2 fimy jež je vyrábějí.... K tomu ale potřebuje jako každý rytíř svjoi družinu pomocníků... A kdo očekávám že to budou nabouchaní borci se rychlými kolty... tak je na omlyu... Pomoc najde v lidech - jež by se spíše hodili do Imanginária doktora Parnase... Každý je něčím vyjímečný, každý je něčím vyloušen ze společnosti a žije na jejím okraji - ale přesto drží spolu jako rodina... A tak tedy Denyho parťáci ve jménu svého nového člena ordiny Bazila se nebojí ničeho... Perfektně vypracovaná postavičky, jež mají každá svůj příběh a bez níž by ve skládačce chyběl ne nepodstatný dílek....Kamera tady je spíše malířskou paltou, jež neustále si hraje z barvami a pohledy na svět, jež je jiný.... Jelikož znám řežisérovy filmy a vím ja má rád jasné barvy - postrádal jsem celou dobu červenou... ale dočkal jsem se... Scéna slavné ďábla z tour de frace v záři červého ohně... mňamka.. jež je potom podtržene scénou jak se dí na hrobě a maluje Bazilovi tvář.... Je to úžasná a mistrovksá skladbě kamínku vedle kamínku.... Nejde vyrat jen něco... lze jen doporučit... Je to prostě nádherná čokoláda, jež není moc sladká, ale lahodná a velmi jemně se usrkuje....

První hodnocení toho to filmu by si "omg, wtf"... Kamera velmi statická, zápletka předvídatelná (až na kečup), postavy ploché jako papír a humoru co by se do náprstku vešlo... Poté co jsem zjistil, že se jedná o prvotinu Tonyho Laue jsem se však zastavil a trochu popřemýšlel.... Co se týče nálady filmu, hodně mu pomáhá Ústí, jež tomu základ... Nicméně se s ní dál moc nepracuje - je to jen jakési "zakouření" jež se postupně rozpouští. Kamera - je dle mého poměrně statická. Moc se s ní nepracuje přechody z detailu na celek a obráceně jsou pevně dané (což není na škodu) ale ani nepřekvapí... trochu živosti nebo intutivní práce by neškodilo... Humor - nevím zda se o něm dá mluvit (scéna s policistou je hodně utažená)... Spíš by se dalo mluvit o jakémsi sakrastickém úšklebku jež ale dlouho nevydrží a na tvář se spíše vrací rozčarování... Postavy - ach jo tady je to bída.. hondě ale hondě ploché (což je vzhledem k příběhu trestuhodné). Jě škoda že se jede jen na vlně a čověka to ani na trochu nepotopí... Děj je moc jednoduchý až předvídatelný (až na ten kečup)... Herecké výkony - ař se snaží našie herci nehrát seč to jde... pořád před ostatními jasně vedou - ale v konceptu sarkasmu a tak to zapadá do koncepce... Tak tedy není to špatný... dobrá ročníková práce... ALe je škoda že nešli trochu hlouběji - mohlo to být lepší....