Vitason

První krok je vždycky těžká věc. Ale ta chvíle napětí před tím než batole zvedne nožku, než se člověk vykloní k prvnímu polibku stojí vždycky za to. U trikové legendy Ray Harryhausena se dá za první krok považovat It Came from Beneath the Sea, protože před tím pracoval pouze jako animátor. It Came from Beneath the Sea je klasický zástupce své doby a trendů, které z ní pramenily. Velká příšera si políčila na ještě větší město a někdo jí v tom musí zabránit. Film je klasicky naivní, ale to mu snad ani nelze vyčítat. Naivita je cítit i na sto honů z milostného trojúhelníku. Ale vem to ďas, když je tu Harryhausen, který svojí chobotnicí sice šetří, ale když už na to přijde, tak to stojí za to. Potopení parníku, útok na most jsou super. No dobře, tak finále s ponorkou působí už možná trochu akvárkově, ale na tři hvězdy mi to pořád stačí.

,,Ve vesmíru vás nikdo neuslyší křičet." Nikdy bych nečekal, že já, milovník filmů, kde příšera z toxického jezírka trhá ruce, kterými pak ještě nešťastníkovi nafackuje, budu na měkko z toho, že se dva robůtci chytnou za ruce. Kdybych měl VALL-Iho popsat dvěma slovy, tak bych asi volil ,,půvabné" a ,,roztomilé". Ať už díky skvělému vizuálu nebo roztomilé romantické lince. I přesto mám k filmu několik výhrad. Předně na mě první polovina snímku působila hrozně smutně. Asi na mě dolehla VALL-Iho samota (Kdyby se tohle povedlo tvůrcům Iam Legend, tak neřeknu ani slovo). Dále se mi v první polovině moc nelíbila kamera, která robůtka sleduje z dálky a používá hodně zoom, čímž mi pořád vnucovala pocit, že VALL-Iho šmíruji, což bych opět očekával od hororu o posledním člověku na zemi. Rozhodně je také škoda, že většina vtipů bylo stále opakování toho samého: VALL-I, který mimochodem vypadá úplně stejně jako Číslo 5, se všelijak přikrčuje a schovává. I přes tyto výtky má tahle robotí Vesmírná Odysea (Kormidlo mluví a vypadá skoro stejně jako HAL 9000 a je toho mnohem víc) svoje kouzlo, díky kterému mě neurazila ani ekologická agitace, či okaté varování před přílišným zpohodlněním ze svých vynálezů. Pochybuji, že po tomto filmu někdo přestane mýt nádobí v myčce, ale začne ho drbat ve dřezu.

S mým spolužákem Honzou Hauerem (Žijícím na čsfd jako Saccard) hrajeme takovou hru o to, kdo z nás sežene horší film a myslím, že Reptilicantem jsem vystřelil laťku do nebeských výšin, kde už snad ani nemůže být překonána. Jestli koukáte na moje hodnocení s otevřenou pusou, nebo se jen přitrouble usmíváte s výrazem ,,Co je to za vola?" tak se tváříte úplně stejně jako já po celou dobu sledování filmu (Vlastně se blbě usmívám ještě teď), ale vezmeme to pěkně po pořádku. Na filmu je špatné úplně všechno a to dokonce tak, že prostě nevěřím faktu, že toto mohlo být natočeno někým, kdo profesionálně nakoukl do filmařské branže. Tenhle kousek vypadá jako hodně amatérský film, který se prostě jen omylem dostal do dvd distribuce. Celé se to odehrává asi ve třech malých místnostech. Na záběrech na skutečný Alcatraz je znát, že byly točeny z pozice normálního turisty. Mezi scénami chybí jakékoliv přechody, takže se člověk musí orientovat jen podle vybavení místností. Tam, kde je jeden stůl, je jídelna. Regál s nářadím zase prezentuje dílnu atd. Dialogy a příběh jsou celkem stupidní. Závěrečná pointa, ze které režisér dokonce dvakrát úplně stejným způsobem vylouhuje překvapivý moment, mi byla jasná asi tak po dvaceti minutách. A celé je to protkané různými nelogičnostmi. Herci pořád míří na zdi, jakoby čekali, kdy se cihly přeskupí a vrazí jim facku. Když stojí celé komando v řadě, tak každý jeho člen ohlásí, že je zduch čistý. Nebo když se ufon přemění v jednoho člena komanda, tak dotyčný klidně stojí vedle svého vesmírného klonu se samopalem v ruce a diskutuje o své pravosti. Dále si příběh vůbec nedrží kontinuitu. Například jeden člen komanda pronásleduje příšeru a zmizí. Několik minut po něm není ani vidu ani slechu a najednou je opět na scéně. Klidně se baví s ostatními a nikoho nezajímá, co se s ním dělo. A takhle bych mohl jmenovat ještě hodně dlouho. Teď něco k hercům, kteří neumějí ani pořádně držet ty hrozně plastikové zbraně, které jen tak mimochodem dělají zvuk nabíjení snad při každém pohybu. Herecká skvadra je opravdu zvláštně složená. Někteří se snaží, někteří ne, ale talent nemá žádný z nich, takže se všichni jen točí dokolečka jako při baletu (Asi aby to dělalo dojem drsného průzkumu okolí). Efekty (hlavně střelby) jsou také velice špatné. Jen masky ufona jdou. Nevím jestli to měla být spíše pocta Modesty (Otázku za otázku) a Věci a nebo všem béčkovým hororům dohromady, ale vím, že to vypadá jako čistý amatérismus. A proto dávám plné hodnocení. Ve skutečnosti si film nezaslouží ani jednu hvězdičku, ale tak nějak z lítosti, lásky, kolegiality (Zrovna finišujeme náš vysoko-rozpočtový ama-film) a představy poslintaného Honzy až mu toto dvd půjčím musím prostě těch pět hvězd dát, protože jsem vyhrál souboj o nejhorší film. Pokud vás vysloveně nebaví filmy až zetkové kvality, tak se tomuto ,,skvostu" vyhněte pořádným obloukem.

,,A babičko proč máš tak velké oči?"-,,Protože jsem skoro slepá a musím nosit silné brýle." Tradiční pohádku o tom, jak červený plášť zmizel ve vlčích útrobách pojal Neil Jordan hodně po svém a vykouzlil tak vizuální skvost, který mě svojí obrazovou a hudební krásou úplně okouzlil. Škoda jen, že po obsahové stránce mi přišel film trochu prázdný. Sice je babiččina chaloupka přeplněná až po střechu různými symboly, ale Neil Jordan přechází ze snových představ do vyprávění a zase zpět, bez nějakých znatelných přechodů a tak mi toto bloudění ze snu do snu dalo trochu zabrat, protože jsem film sledoval v pozdních hodinách a tak jsem měl občas větší starost o to udržet víčka nahoře než sledovat jestli se pohybujeme pořád na úrovni snu, ale za již zmíněnou vizualitu, originální pojetí a půvabnou hrdinku, která navíc svůj part zahrála velmi dobře musím dát 4*

Viděl bych to asi takhle: Před natáčením se sešli producenti s Joem Alvesem a diskutovali proč byla jednička tak úspěšná. ,,Byl tam velkej žralok, takže musíme mít většího."-,,Pravda a byla tam hezká žraločí melodie, co dál?" Ale dál už pánové nic nevymysleli. Takže s prvním dílem toho tenhle paskvil moc společného opravdu nemá (Ještě bych zapomněl na název :-). Není tu atmosféra a ani snad jediný moment, u kterého by se člověk bál. Hudba (Až na žraločí znělku) je také slabá, takže ani ta nedokáže zachránit nulovou atmosféru. Herci jsou vzdor celkové špatnosti filmu celkem dobří. Dennis Quaid se snaží a Louis Gossett je správně slizký. A teď se dostávám k největšímu herci a to k samotnému žralokovi, který vypadá jako gumový balón, který se k hercům pomalu přisune a ti mu div nemusí vlézt sami do tlamy (Hned si člověk vzpomene na Belu Lugosiho zápolícího s chobotnicí). Poté se už jen ozve křup a voda se zbarví nešťastníkovou krví. A korunu tomu všemu nasazující animace rukou, nohou a všeho ostatního, které vystupují přes obraz, což bude asi 3-D efekt, když už je to 3-D v názvu, ale nějak to na mě nezabíralo, ale na druhou stranu: žralok prorážející tímto efektem sklo mě pořádně pobavil.

,,Sousedy ani rodiče si člověk nevybírá." Se sousedy je to vždycky těžké. Můžou být fajn, nebo vám budou krást noviny ze schránky a jejich pejsek vás nenechá ani chvíli v klidu spát, protože musí bez přestávky na všechno štěkat (Já bych sousedovic Timíka už snad nejradši zaškrtil, ale to už se dostávám, kam nechci, ale když ten pes není prostě normální:-) Disturbia je příjemný teen horor, který vychází z Hitchova Rear Window, ale právě díky tomu teen balení mi to spíše připomínalo Fright Night akorát bez upírů. Disturbia sice nemá tak chytrý scénář, ale má vtip, spád a sympatické postavy. LaBeouf je sice fajn, ale přišel mi úplně stejný jako v Transformerech. Za pochvalu ještě rozhodně stojí hudba a povedená kamera, která občas vykouzlí eye-candy záběr. Takže je docela škoda, že ve finále se film mění na mlátičku bez nápadu. ,,Vy jste ale malí nadrženci."

Hvězdy začínají různě. Michael Jordan plácal do míče na plácku za domem. Quentin Tarantino přerovnával krabičky ve videopůjčovně a Sylvester Stallone začínal s holým zadkem v pornofilmu. Ray Harryhausen začínal prakticky tady, protože 20 Million Miles to Earth je teprve druhý celovečerní film, na kterém pracoval jako tvůrce vizuálních efektů, ale i přesto jsou zde vidět prvky, které doprovázely Raye po celou jeho tvorbu. A to skvělá animace všelijakých příšer a často velice okaté zadní projekce. 20 Million Miles to Earth je naivní film, jakých v té době vznikaly desítky, který je zajímavý tím, že se neodehrává na půdě USA. Celková naivita snímku je ale vykoupena přímočarostí a faktem, že film jde rychleji na věc než prostitutka z E55. Titulní monstrum je skvělé a souboj se slonem (Trochu to připomínalo Údolí Gwanghi ) rovněž. A když připočtu povedenou hudbu, tak musím téhle vesmírně ódě na King Konga dát 4* nejen ze slabosti pro Harryhausenovu práci.

Orca: Killer Whale je sice jen člen několika-hlavého stáda napodobitelů Čelistí, ale dovolím si tvrdit, že se jedná o nejpovedenější film, který se svezl na žraločí ploutvi, protože Orca je především technicky skvěle zvládnutá. Záběry na živou velrybu a její model jsou tak šikovně natočeny, že to úplně bere dech. Navíc je film zahalen do nádherného vizuálního kabátku (Velryba skákající na pozadí hořícího města, závěr za polárním kruhem), který ještě podporuje nádherná hudba Ennia Morriconeho. Richard Harris podal také velice zdařilý výkon, ale já prostě fandil velrybě a vždy, když se objevila naštípnutá ploutev nad hladinou, tak jsem očekával velké věci a za scény, které si budu ještě dlouho pamatovat (Neplánované podívání se na svět nedonošeného mláděte nebo závěr) lehce odpustím i to, že je velryba někdy až moc inteligentní.

Vždycky jsem si chudého příbuzného Mouchy představoval jako otravný hmyz, který musel dát křídla do frcu. Teď už vím, že vypadá spíše jako Mosquito Man... Jedná se o další béčko, kterými nás díkybohu zásobuje MagicBox, kde vraždí latexový obří komár s hezkými zuby. Filmu chybí atmosféra i odvaha o nějaké nechutné efekty. I přesto mu dávám dvě hvězdičky, protože film docela příjemně uteče a hlavně za scény SWAT vs. Komár a samotný závěr si je určitě zaslouží. Mimo hezké hlavní hrdinky už není prakticky co pochválit, takže skončím a dojdu si sehnat repelent.

Když už i já, zapšklý odpůrce směru, kterým se Batman vydal, který tráví pauzy mezi házením šipek na Nolanovu fotku a pliváním na ní tím, že se klaním před soškou Tima Burtona a v pokoji mi místo pana prezidenta visí Michael Keaton, hodnotím, tak jak hodnotím, tak to už něco znamená. Jenže ač nerad, nemůžu jinak, protože The Dark Knight má v první řadě perfektní scénář, který staví na širokou šachovnici hodně zajímavých postav z nichž každá je skvělá. Samozřejmě nejvíce vybočuje Joker a ano, i když nejsem rozhodně první, kdo to tady říká, tak Heath Ledger je naprosto skvělý, ale to neznamená, že by Aaron Eckhart, Gary Oldman či Christian Bale (Až na jeho hlas) byli o něco horší. Díky těmto postavám opravdu není šance, aby se člověk začal nudit. Na čemž má samozřejmě podíl nápaditá a skvěle natočená akce, ke které navíc hraje perfektní hudba. A spoustu scén (Trik s tužkou, odchod z nemocnice atd.) si budu pamatovat hóóódně dlouho. K vytýkání toho opravdu moc není. Snad jen Baleův hlas, když má na sobě netopýří kostým. Také fakt, že Nolan upustil od jakékoliv snahy o zajímavý vizuál. Čímž eliminoval jeden z faktů díky, kterému jsem se do Batmana kdysi zamiloval. Časy, kdy gotická atmosféra Gothamu působila skoro jako živá bytost na plátně, jsou prostě pryč. To pomáhá Nolanovi povyšovat (Pro mě degradovat) film na kriminální drama alá Michael Mann. A také si myslím, že by si The dark Knight zasluhoval nějakou gradaci. Ten film prostě šlape na plyn hned od začátku a na konci jsem právě kvůli tomu očekával přece jen trošku víc. Přesto visí páta hvězdička ve vzduchu. Uvidíme, jak se mi to rozleží v hlavě, nebo po dalším zhlédnutí. P.S. Srovnávat s Nicholsonem prostě nejde. Jeho a Ledgerův Joker jsou asi tak odlišní jako pravá a levá tvář Two Face. Tak je to tady: Pořádně jsem si to rozmyslel a byly by to nejnespravedlivější 4*, které jsem kdy dal. S těžkým srdcem a velikým odporem, ale přece jen 5*