Vitason

Dvacetiletý útočník mexického klubu Jaguares Antonio Pedroza Whitman prohlásil, že se dohodl na smlouvě s londýnským klubem Tottenhamem Hotspur. ,,Mohu prohlásit, že můj přestup do Tottenhamu je domluvený," uvedl rychlonohý útočník: ,,nechtěl jsem prodloužit kontrakt s Jaguáry, protože jsem věděl, že je zde šance na to dostat se do Premier League," dodal hráč, který tak přestupuje ke ,,Kohoutům" zadarmo poté, co mu v současném klubu vypršela smlouva. Přesto za něj bude Tottenham muset poslat do Mexika jeden milión liber vzhledem k hráčově nízkému věku jako poplatek za Pedrozovu výchovu. 

Manažer Tottenhamu Harry Redknapp se snaží získat nové síly do útoku a Pedroza, který bývá často přirovnávám k mexické hvězdě Javierovi Hernandezovi, by mohl vlít novou krev do strádající útočné vazby ,,Kohoutů". Přesto hráč sám připouští, že může být nejdříve odeslán na hostování do nižší anglické ligové soutěže, aby si lépe zvykl na ostrovní styl fotbalu. 

Přestup do Tottenhamu znamená pro Pedrozu v podstatě návrat domů, protože Antonio je anglickým rodákem. Narodil se Chesteru anglické matce a mexickému otci a dodnes má na severozápadu Anglie příbuzné. Právě díky svému původu si Pedroza v Mexiku vysloužil přezdívku ,,Rooney". Je tedy logické, že se o talentovaného útočníka již dříve zajímaly anglické klubu. Pedroza byl v minulosti na stáži v Arsenalu a Chelsea. Zájem dále projevil Liverpool a římský AS. 

V současné době Pedroza rokuje s anglickým fotbalovým svazem o možnosti, že by na Mistrovství světa hráčů do dvaceti let v Kolumbii, nastoupil v anglických barvách. Antonio, který se stal druhým nejmladším hráčem, jenž kdy nastoupil v nejvyšší mexické soutěži, se může pochlubit třemi přesnými zásahy v posledním ročníku Poháru osvoboditelů. 

Ovšem je nutné podotknout, že Tottenham žádnou z těchto informací zatím oficiálně nepotvrdil. 

Copa América 2011 v Argentině má na svědomí další překvapivý výsledek. Poté, co domácí Argentína remizovala s Bolívií, se ve včerejším utkání podělily o body výběry Venezuely a jednoho z favoritů na celkový zisk trofeje Brazílie po bezbrankové remíze.

,,Kanárci" prakticky celé utkání kontrolovali hru a vytvořili si velké množství šancí. Jenže elitní střelci jako Robinho, Neymar a Pato ve svých šancích pohořeli. Posledně jmenovaný nastřelil ve své největší příležitosti břevno. Další velikou šanci k tomu, aby se výběr pětinásobných mistrů světa dostal do vedení, provázela sporná situace. Střelu Robinha totiž těsně před brankovou čárou zastavil skluzující obránce Venezuely Oswaldo Vizcarrondo, který míč pravděpodobně zasáhl rukou. Rozhodčí se však neodhodlal odpískat pokutový kop. 

Urputná obrana Venezuely tak mohla slavit zisk nečekaného bodu. ,,Naši hráči ukázali v zápase charakter. Po tomto výsledku věřím, že se probojujeme do další fáze turnaje," chválil své svěřence kouč Venezuely César Farías. To jeho trenérský protějšek Mano Menezes na výkonu Brazilců příliš pozitiv neviděl: ,,Je to špatný výsledek. Náš útok byl, především v druhé půli, nedostatečný. Ani jednou jsme nedokázali být dost rychlí, hráli jsme příliš do šířky." 

Osobně musím říct, že vysloveným zklamáním pro mě byl především výkon mladého Neymara. O útočníka Santosu se přetahují přední evropské kluby a jeho tým na něj nedávno uvalil neuvěřitelnou cenovku ve výši 40 miliónů liber. Po tom, co Neymar předvedl včera, bych za něj nedal ani libru. Vyložené šance zakončoval nesmyslně, měl problémy se zpracováním i s jednoduchými přihrávkami, ale zase musím uznat, že vytvářet soudy po jediném utkání je velice unáhlené a Neymar nebyl jediný, kdo z Brazilců nepodal zrovna přesvědčivý výkon.

Česká tenisová jednička porazila v sobotním finále ženské dvouhry ve Wimbledonu Rusku Marii Šarapovovou po setech 6:3 a 6:4 a připsala si tak první grandslamový triumf ve své kariéře. Fedcupová reprezentantka se díky tomuto úspěchu posune na sedmé místo světového žebříčku WTP.

Úvod sobotního finálového klání mezi Kvitovou a Šarapovou na Centrálním dvorci v All England Clubu se nesl ve znamení nervózního servisu a tak si každá z tenistek připsala jeden z úvodních dvou gamů právě z podání soupeřky. Postupem hry však Kvitová získávala stále větší důvěru a začala hrát svoji defenzivní hru doprovázenou tvrdými údery na základní čáru. Zatímco Ruska začala kupit chyby. Vrcholem pak bylo, když půvabná Šarapovová předvedla v šestém gamu dvě dvojchyby po sobě a darovala tím Kvitové brejk. Jednadvacetiletá Češka si pak zbytek setu již pohlídala.

Druhý set byl velice podobný tomu prvnímu. S tím rozdílem, že Kvitová byla ve svém podání stále sebejistější a Ruska se ze hry postupně vytrácela. Jediné eso Kvitové, kterým česká hráčka proměnila hned svůj první mečbol zápasu, bylo pak již jen zlatou tečkou za celým utkáním. ,,Je těžké najít slova, když tady stojím s trofejí a vidím skvělé hráčky v královské lóži. Jsem tak šťastná, že jsem vyhrála," prohlásila dojatá Kvitová směrem k dosavadním jediným českým vítězkám Wimbledonu Martině Navrátilové a Janě Novotné, které utkání na Centrálním dvorci sledovaly, po jejichž bok se nyní zařadila. 

Zatímco ostatní týmy Premier League mají ještě dovolenou, tak Fulham má za sebou již první soutěžní zápas. Západolondýnské družstvo totiž změřilo síly ve čtvrtečním klání s NSÍ Runavík z Faerských ostrovů v rámci prvního předkola Evropské ligy. Mužstvo z Craven Cottage, které se do předkola evropského turnaje dostalo díky umístění v tabulce Fair-play, ve vycházkovém tempu porazilo faerský tým 3-0 a za týden si tak na Faerské ostrovy poveze pohodlný náskok.

Celý zápas se nesl ve velice vlažném tempu a příliš fotbalové krásy nenabídl. Hosté z Faerských ostrovů pozorně a disciplinovaně bránili a domácí ,,Cottagers" si dlouho nemohli vytvořit ani gólovou příležitost. První šance přišla až ve 22. minutě, kdy domácí záložník Damien Duff pálil křižnou ranou těsně vedle. Stejný hráč se o deset minut dokázal již gólově prosadit, když zakončil hezkou narážečku uvnitř pokutového území. Těsně před konce prvního dějství mohl náskok domácích zvýšit útočník Bobby Zamora, který mířil svůj trestný kop šikovně do horního rohu brány hostů, ale golmán Andreas Gango byl proti. 

Do druhého poločasu nastoupili domácí přece jen aktivněji a začali si vytvářet větší množství nebezpečných příležitostí, což vyústilo v pokutový kop po faulu na pronikajícího Simona Daviese, který s jistotou proměnil kapitán Danny Murphy a dal tak svému týmu již dvoubrankový náskok. O devět minut později navýšil gólový účet na konečných 3-0 útočník Andy Johnson, který si šikovně narazil s Bobbym Zamorou.

Fulham, jehož předsezónní příprava by se měla sestávat především ze zápasů předkola Evropské ligy, tak výhrou 3-0 splnil cíl a nově jmenovaný manažer ,,Cottagers" Martin Jol tak mohl slavit úspěšnou premiéru.  

Úspěšní střelci Duff a Johnson

Napodruhé už to Kvitové vyšlo. Zatímco loni česká tenistka prohrála v semifinále nejslavnějšího tenisového turnaje na světě se Serenou Williamsovou, dnes již česká tenisová jednička a světová osmička slavila na Centrálním kurtu ve Wimbledonu úspěch a poprvé ve své kariéře si tak zahraje finále grandslamového turnaje. Jednadvacetiletá Češka přehrála stejně starou Bělorusku Viktorii Arazenkovou po setech 6:1, 3:6 a 6:2.  

Kvitová ze sebe rychle oklepala úvodní nervozitu a v prvním setu jasně dominovala. Přesným servisem a pozornou hrou na zadní čáře své soupeřce dovolila získat jediný gam. Jenže Arazenková, která je proslulá tím, že každý svůj úder doprovází velice hlasitým výkřikem, ve druhém setu zlepšila pohyb, podání i příjem. Zatímco Kvitová začala svírat nevynucené chyby. Pátá hráčka světového žebříčku Arazenková tak poslala utkání do třetí sady, kde se vlády nad hrou opět ujala Kvitová a tak, když u druhého mečbolu zápasu předvedla Arazenková pro sebe ojedinělou dvojchybu, mohla rodačka z Bílovce slavit postup do finále Wimbledonu, kde změří síly s Ruskou Marii Šarapovovou, která si ve dvou setech poradila s Němkou Sabinou Lisickou. 

,,Jsem tak šťastná, že skoro nemůžu ani dýchat," neskrývala slzy dojetí Kvitová těsně po utkání. ,,Vše se točilo kolem podání, proto jsem tak ráda, že se mi to ve třetí sadě tak dařilo," hodnotila tenistka, která si během utkání připsala celkem 9 es. 

Češi se tak po roce mohou opět těšit na finálovou účast v nejslavnějším tenisovém turnaji, když si v roce 2010 vyzkoušel rozhodující zápas nejslavnějšího grandslamu Tomáš Berdych. Kvitová se tak stala teprve třetí českou hráčkou, která si od rozdělení Československa zahraje finále Wimbledonu. Naposledy tohoto úspěchu dosáhla Jana Novotná v roce 1998. 

American McGee's Alice

Alenka se definitivně zbláznila 

Pokud vám ta malá holčička z knížek Lewise Carolla a disneyovek, která sní o moudrých housenkách, podivných výrobcích klobouků a kouzelné zemi plné fantazie, připadala trochu bláznivá, tak jste měli pravdu. Od dobrodružství v říši divů uběhlo již několik let, během kterých se mnohé změnilo. Alenčin rodný dům lehl popelem. Rodiče Alenky při obrovském požáru zemřeli a vykulená dívenka v následku prožitého traumatu dostala svěrací kazajku a vypolstrovanou celu. Jenže Alenka není jediná, koho potkal tragický osud. Zdá se, že říše divů je mnohem více propojena s myslí mladé dívky, než si je Alenka ochotna připustit a její špatný psychický stav se tak podepsal na fantaskní krajině. Pryč jsou rozkvetlé zahrady kouzelné země. Všude je utrpení a strach. V říši divů vládne tvrdou rukou červená královna. 

Jak jistě hádáte. Jediným tvorem, který může říši divů vrátit klid a mír je právě Alenka, která se tak musí znovu vydat na veliké dobrodružství skrz králičí noru.

Přesně tak vypadá dnes již legendární akční adventura American McGee's Alice, kterou má na svědomí, jak již název napovídá, slavný herní vývojář McGee, který má na svém kontě mnoho slavných her (Scrapland, Bad Day L.A.)

I karty mohou krvácet

American McGee's Alice v sobě mísí prvky akční hry snímanou z třetího pohledu s dobrodružnou adventurou, kdy je za potřebí jistá dávka, zručnosti, logického uvažování a rychlého rozhodování. Akční část hry je vcelku jednoduchá. Alenka během hry získává rozlišný arzenál (nůž, karty, pušku atd.), při čemž každá zbraň má dva základní útoky. Většinou se jedná o útok na krátkou vzdálenost, nebo naopak o útok, který je vhodný pro boj z dálky. Alenka tak může bodat nožem, nebo jím házet. Jde o to útoky správně kombinovat, protože čím je útok ničivější, tím stojí více energie a o to déle Alence trvá, než ho bude moci opět použít. Boj tak často vypadá jako kombinace výpadů, krytí se za všelijaké překážky a střelby na uctivou vzdálenost. I když je bojový systém velice jednoduchý, tak nehrozí, že by nějak omrzel, protože zbraně i nepřátelé jsou opravdu rozliční, takže vyvstává veliké množství kombinací. Pro zpestření bojů jsou zde i různé speciální lektvary, které změní Alenku v mocného ďábla, učiní ji neviditelnou, nebo se díky nim dívka na chvíli promění v brouka, který může létat. Tím nejzajímavějším prvkem pak jsou hodinky, které na krátkou dobu zastaví čas.

Hbité prsty a bystrá mysl se pak uplatní v momentech, kdy musí Alenka překonávat kameny plující v lávě, či podvodní tunely.

Atmosféra nade vše

Ovšem není to bojový systém, díky čemu se stala Alenka jednou z dodnes nejpopulárnějších počítačových her. Tím, co z Alenky vytváří záležitost, která překoná i leckterý film, je perfektní atmosféra. Surrealisticky ztvárněná říše divů je plná rozličných detailů, oku lahodících scenérií (je mi jasné, že grafická stránka dnes již nemůže překvapit), ale říši divů je opravdu neuvěřitelně propracovaná a různorodá. Jednou se tak Alenka prohání v trávě a bojuje s mravenci, podruhé se pohybuje po zvláštní univerzitě, která existuje mimo prostor i čas. Největší síla je v detailech. Hodiny, jejichž ručičky jdou každá jinak a neustále mění směr, světlušky přibité na zdech místo lustrů, takhle bych mohl vyjmenovávat ještě hodně dlouho. Ve hře je tak stále co objevovat. Navíc k tomu hraje perfektní, ponurá hudba, která pomáhá dotvářet až hororovou atmosféru. A tím hlavním bodem atmosféry je velice zajímavý příběh, který využívá snad všechny známé postavy z Alenčina univerza. Nebojácné dívce dělá průvodce chvíli králík, chvíli mizející kocour. Samozřejmě se objeví i Kloboučník a další postavy. 

Nespornou výhodou Alenky je, že si nebere s ničím servítky a tak se zde dočkáte nečekaných úmrtí důležitých postav i krvavých efektů při soubojích s královninými nohsledy.  

Jediné, co zamrzí jsou občasné chyby, kdy se Alenka zadrhne o neviditelnou zeď a nemůže pokračovat a nebo někdy zmatečné chování nepřátel. 

Přesto je  American McGee's Alice velice ponurá a okouzlující adventura, která má i dnešní hráčům co nabídnout. 

Dočkáme se McGeeho Alenky někdy na plátně?

Tato hra přímo volá po filmové adaptaci a také již proběhlo několik pokusů o převedení hororové Alenky na stříbrné plátno. Horkým kandidátem na předělání Alenky do filmové podoby byl dlouho král hororů 90. Let Wes Craven. Jenže složitá vyjednávání několikrát vyhořela na scénáři, nebo na vnitřních změnách studia, které vlastnilo práva. Posledním známým držitelem práv by měla být seriálová "Buffy" Sarah Michelle Gellar, která se prohlašuje za velikou fanynku hry a zřejmě si chtěla i zahrát titulní roli. Ještě v roce 2008 Sarah prohlašovala, že s tímto projektem počítá. Jenže dnes se má situace tak, že tato drsná verze Alenky leží u ledu a fakt, že se kiny relativně nedávno prohnala Burtonova vize známého příběhu o dívce s bujnou fantazií, vývoj adaptace této hry zřejmě neurychlí.  

Hra se 14. června 2011 dočkala druhého dílu pod názvem Alice: Madness Returns.

Dohráno 27. 6. 2011

Zapomeňte na vznešené elfy, na mávání kouzelnickou hůlkou, na tajemné skříně. HBO je tady s vlastním fantasy příspěvkem a to do hodně prořídlé škatulky dospělých fantasy. Desetidílná série Hra o trůny, adaptace první knihy ze série George R. R. Martina, používá stejné postupy jako předešlý seriál z produkce HBO Impérium- Mafie v Atlantic City, který jsem si vysloveně zamiloval a jen díky němu jsem Hru o trůny vyzkoušel. Drsné fantasy stejně jako jeho mafiánský předchůdce sází na explicitní násilí a erotiku a nutno podotknout, že se seriál neštítí opravdu ničeho (incest, násilí na dětech atd.) takže to opravdu není nic pro slabé povahy, ochránce zvířat a další. Ale za tou trochu samoúčelnou snahou šokovat se nachází spletitý a napínavý příběh plný pestrobarevných postav, který si mě okamžitě získal. 

Celou první sérii jsem zhlédl prakticky na jeden zátah a už teď se nemohu dočkat další série. 

Přesto Atlantic City řadím stále o trochu výše. 

Nejdrsnější scéna: Korunovace zlatou korunou 

Nejoblíbenější postavy: Tyrion "Skřet" Lannister, Jon Snow, Daenerys Targaryan

Nebudu teď tvrdit, že jsem někdy byl zarytým fanouškem poručíka Columba. Nebyl. Ale to, jak sympatický Peter Falk hrál jednoho z nejslavnějších televizních detektivů vůbec, se mi vždy líbilo. Peter Falk se do mého srdce zapsal jinou rolí a to hodným dědečkem, který svému vnukovi vypráví epickou pohádku v jednom z mých v dětství (i dnes) nejoblíbenějších filmů Princezna nevěsta. Takže mistře, děkuji. Sbohem.

Ach jo, už tomu bude rok, co jsem viděl Niagarské vodopády, procházel se po Manhattanu, svezl se v Jersey na nejvyšší a nejrychlejší horské dráze světa, viděl naživo hrát Yankees a hlavně, co jsem se zamiloval do New Yorku. S tím neustále pulzujícím, nádherným městem jsme si hned padli do oka a já jsem teď velice citlivý na každý film, který se zde odehrává. Mám teď pravý New Yorksick. Ale já ti, mé město, slibuji, že jsme se neviděli naposledy. 

Krásku za mnou netřeba představovat.

,,To není vůbec čestné!" 

,,Ale je to české." 

Po delší době jsem vyrazil do divadla a musím říct, že to stálo opravdu za to. A adaptace Jirotkovy klasiky Saturnin v režii Ondřeje Havelky se tak řadí mezi nejlepší divadelní představení, jaká jsem kdy viděl. Příjemní herci, satirický humor, dobré pěvecké vložky, skvělé zapojení diváka do hry (Kde jinde herci obejdou divadlo a nabídnou divákům koblihy?). To vše utvořilo skvělý divácký zážitek. 

To, že se do nejvyšší anglické fotbalové soutěže, vrátil jeden z nejzábavnějších a nejcharismatičtějších trenérů, bylo zřejmé hned na první tiskové konferenci, na které byl Martin Jol oficiálně jmenován lodivodem londýnského Fulhamu. ,,Když jsem odešel, tak všichni věděli, že se chci vrátit a já to vždy říkal tak jako Arnold Schwarzenegger: Já se vrátím," komentoval návrat do světa Premier League Jol s úsměvem na tváři. Holandský kouč byl s návratem na ostrovy v minulosti již několikrát spojován. Naposledy tomu tak bylo se štací v Newcastlu United, kterou se Jol rozhodl odmítnout, protože odvolaným manažerem ,,Strak" byl tehdy Chris Hughton, Jolův bývalý asistent, který s ním působil v jiném londýnském klubu Tottenhamu Hotspur. Jol se rozhodl kývnout až na nabídku londýnských ,,Chalupářů" poté, co jejich dosavadní manažer Mark Hughes složil funkci po jediném roce stráveném na lavičce týmu z Craven Cottage, kde Fulham hraje domácí zápasy. ,,Myslím, že Fulham je tradiční klub. Podobně jako Tottenham, West Ham a jiné londýnské týmy. S Tottenhamem jsem zde uhrál pár dobrých výsledků a vždy bylo příjemné zde hrát. Navíc mám rád i týmové barvy: bílou a černou," hodnotil svého zaměstnavatele Jol. Někdejší skvělý defenzivní záložník působil tři roky na lavičce městského rivala Tottenhamu, poté vedl německý Hamburk a poslední štací se mu stal amsterdamský Ajax, ze kterého byl Jol minulý rok propuštěn. Největší dojem však Holanďan zanechal právě ve svém anglickém angažmá. Útočný a otevřený styl Tottenhamu tehdy bavil celou Anglii. 

Jol se krátce zmínil o přestupové politice. ,,Máme dobrou sestavu. Plnou dobrých, zkušených hráčů a několika skvělých mladíku. Ale čtyři, nebo pět hráčů sestavu opustilo, takže abychom se stále dobře drželi, musíme přivést zhruba stejný počet hráčů," prozradil kouč, který ale o konkrétních jménech mluvit nechtěl. 

Fulham čeká první soutěžní zápas již 30. června proti týmu NSI Runavik z Faerských ostrovů v rámci prvního předkola Evropské ligy, do které se Fulham kvalifikoval díky umístění v žebříčku Fair Play. ,,Toto je teprve podruhé, nebo potřetí, co je Fulham v Evropě, takže bych klidně mohl říct: Pojďte, začneme trénovat trochu dřív. Ale to by nebyl dobrý nápad. Prostě to musíme brát jako přátelské zápasy s trochu serióznějším kontextem," prohlásil nově jmenovaný trenér. 

Tak hodně štěstí, Martine.

Útočník Anaheimu Ducks Corey Perry získal Hartovu trofej pro nejužitečnějšího hráče základní části NHL. 26letý hráč porazil v hlasování s předstihem Daniela Sedina z Vancouveru a Martin St. Louise z Tampy. ,,Jsem opravdu překvapený. Musím hlavně ocenit své spoluhráče, rodinu a přátele," neskrýval Perry nadšení na galavečeru v las vegaském kasinu. ,,Toto je velký den pro jeho rodinu i pro celou organizaci Anaheim Ducks," komentoval úspěch svého svěřence manažer Kačerů Bob Murray. Pravé křídlo Kačerů se tak stalo teprve druhým hráčem, který tuto trofej převzal během působení v jižní Kalifornii. Tím prvním byl v roce 1989 legendární Wayne Gretzky, který tuto trofej získal v týmu Los Angeles Kings. V roce 2006 tohoto úspěchu dosáhl ještě Joe Thornton v dresu San Jose Sharks, jenže Thornton tehdy odehrál první polovinu sezóny v Bostonu.

A já se též přidávám ke gratulacím.

Věta, kterou by člověk spíše očekával, že zazní z úst pupkatého fanouška v hledišti, než od komentátora České televize a přece tomu tak u včerejšího semifinálového klání mezi reprezentacemi do 21 let České republiky a Švýcarska bylo. Nemám nic proti tomu, když moderátor fandí českému výběru, to ostatně u televizních obrazovek dělají skoro všichni Češi. Ale včerejší exhibice Ondřeje Lípy šla již za únosnou mez. Novinář musí být totiž v první řadě objektivní a se vší úctou k němu to pan Lípa včera prostě nebyl. Ocitl-li se na zemi švýcarský hráč, jednalo se vždy o čistý zákrok, za který si hráč mohl určitě sám tím, že si třeba špatně zavázal tkaničky. Naopak každý kontakt českého hráče s trávníkem byl způsoben faulem protihráče a rozhodčí, který se podle Lípy podílel i na porážce českého týmu o dvě třídy lepším výběrem Španělska, tyto skutečnosti úmyslně přehlížel. Vrcholem všeho pak bylo pištění Václava Drobného: ,,Rukááá!" v závěru utkání.  

Jamie O´Hara se dnes stal definitivně hráčem Wolverhamptonu. 24letý záložník strávil v týmu ,,Vlků" jarní část sezóny, když zde hostoval z Tottenhamu Hotspur. Nyní je jasné, že se pracovitý záložník do Londýna již nevrátí, protože se oba kluby dohodly na jeho přestupu. 

O´Hara, který v kádru Tottenhamu působil již od juniorských kategorií, patřil mezi veliké oblíbence fanoušků a to i přesto, že dříve působil v mládežnickém týmu úhlavního rivala ,,Kohoutů" Arsenalu. Jenže během šesti let, které O´Hara strávil v seniorském týmu Tottenhamu, se běhavý střední záložník nedokázal nikdy trvale prosadit do základní sestavy Tottenhamu a tak často putoval po různých hostováních. Jeho poslední prozatímní stanicí se stal právě Wolverhampton, kde se O´Hara stal díky svému skvělému fyzickému fondu a vytříbené kopací technice důležitou postavou týmu, který se v posledním kole dokázal zachránit před pádem do nižší ligy. Bylo tedy jasné, že pokud bude tým z West Midlands pomýšlet na další setrvání v Premier League, bude jejich prioritou trvalé získání O´Hary, který dnes na stadiónu Molineux podepsal pětiletý kontrakt. Tottenham by měl za svého záložníka vyinkasovat 5 miliónů liber.

,,Jamie tady udělal dobrý dojem, hned jak poprvé přišel. Poté sice zaznamenal menší pokles formy, ale ke konci sezóny se zase vrátil v plné síle," uvedl na adresu mladého středopolaře manažer ,,Vlků" Mick McCarthy.

Jamie O´Hara si v dresu ,,Kohoutů" připsal 34 ligových startů, ve kterých zaznamenal dvě trefy.

Nezbývá než tomuto sympaťákovi popřát hodně štěstí, radosti ze hry a ať brzy řeší s ,,Vlky" příjemnější starosti než boj o záchranu. 

Ve včerejších odpoledních hodinách představil Tottenham Hotspur společně s Pumou nové dresy, které budou ,,Kohouti" oblékat v následující sezóně. Pro značku Puma představují tyto dresy rozloučení se s dlouhodobým partnerem, protože pro následující sezónu má Tottenham podepsaný kontrakt na výrobu dresů s americkou firmou Under Armour, která by se prostřednictvím londýnského celku chtěla více proslavit na americkém trhu. 

Nutno podotknout, že ze strany Pumy se jedná o důstojné rozloučení. Bílý domácí dres potvrzuje úsloví: ,,v jednoduchosti je krása". Dres nemá zbytečné linky, zdobí ho pouze jasně bílá barva Tottenhamu a elegantní límeček. Třetí sada pak představuje neobvyklý černý dres, který je ozdoben hezkým žlutým proužkem. 

Jediným dresem, se kterým by mohli mít fanoušci Kohoutů problém, je tmavě modrý, až fialový, venkovní dres, který trochu připomíná barvy hlavního rivala Tottenhamu londýnské Chelsea.

Před závěrečným utkáním skupiny B mezi českým a anglickým výběrem do 21 let byly karty jasně rozdané. Lvíčatům stačilo uhrát v nedělním klání proti družstvu Albionu remízu a spoléhat se na to, že v souběžně hraném utkání porazí Španělé ukrajinské družstvo. Naproti tomu mladíci z kolébky fotbalu museli v utkání zvítězit, aby mohli živit naděje na postup do středečního semifinále. 

Svěřenci Stuarta Pearce šli cílevědoměji za svým cílem a většinu utkání dokázali držet české reprezentanty pod mírným tlakem, který vyústil ve vedoucí branku, když si 15 minut před koncem utkání naskočil na Sturridgův centr Danny Welbeck a přesnou hlavičkou poslal ,,Tři lvy" do vedení. 

Jenže Češi se s pouhou účastí v základní skupině ME nechtěli spokojit a tak trenér české jedenadvacítky Jakub Dovadil vyslal pár minut před koncem utkání na hřiště čerstvý útok ve složení Jan Chramosta a Tomáš Pekhart, který strhl utkání na stranu českých barev.  Nejdříve kmenový útočník Mladé Boleslavi Chramosta vyrovnal utkání šikovnou tečí a v nastaveném čase předložil nezištnou přihrávkou míč svému útočnému parťákovi Pekhartovi a útočník, který na jaře oblékal dres pražské Sparty, rozhodl střelou do odkryté brány o českém vítězství. 

Hvězdný výběr Anglie, ve kterém byly hvězdy Premier League jako Sturridge, Welbeck, Henderson, Walker, Jones a další tak balí kufry již po základní skupině, ve které si Angličané nedokázali připsat jediné vítězství a s pouhými dvěma vstřelenými brankami na svém kontě, vyrážejí na posezónní dovolenou. Čeští mladíci si oproti tomu zahrají středeční semifinále proti švýcarskému výběru. 

O propojenosti videohreního průmyslu s tím filmovým není třeba nějak diskutovat. Tato odvětví si mají navzájem co nabídnout. Desítky adaptací, které již vyšly, jsou toho důkazem. Například filmy cílené na dětského diváka dnes již prakticky nevycházejí bez doprovodných her, které zvyšují výdělek filmů. Trailer na Dead Island, který má filmové parametry, je dalším ukázem toho, jak se hra a film mohou navzájem ovlivňovat a posouvat. 

Jestli bude filmové finále ságy o malém čaroději alespoň z poloviny tak epické a dechberoucí jako knižní předloha, tak to bude setsakramensky pořádná jízda. 

Gold Cup je relativně populární fotbalový turnaj, na kterém měří síly státy severní a střední Ameriky s těmi karibskými. Soutěž se může vždy těšit velikému zájmu fotbalových fanoušků, takže je jasné, že nastřílený hat-trick na takovém turnaji je považovaný za solidní úspěch. Tohoto úspěchu dosáhla v sobotním utkání proti Grenadě jedna z největších honduraských hvězd Carlos Costly.

Osmadvacetiletý vytáhlý útočník tak získává cenu pro nejhoršího hráče, jakého jsem kdy viděl vstřelit tři branky v jediném utkání (obzvlášť na mezinárodní úrovni). Hráč mexického klubu Atlas je neuvěřitelně pomalý, sobecký, technicky příšerně vybavený. Navíc v každé situaci hrozně váhá, ale přesto vstřelil Grenadě tři góly a podílel se tak na debaklu 7-1. Jenže celé to bylo dané jen soupeřem, který v momentě, kdy začal prohrávat, přestal hrát a spokojil se s tím, že si připsal alespoň jeden vstřelený gól, což je pro reprezentaci Grenady na Gold Cupu tak trochu vzácnost. A Costly tak našel způsob, jak využít tři ze svých asi patnácti vyložených šancí a dopravil tak míč do sítě hráčů ve svítivě žlutých dresech. Gratuluji :)

Bc. Vít Ulrich, DiS. :-)