AnVu

novoten: "500 dní s cedulkou...". - Ze vzdálené kanclářské budovy je to opravdu celá Zoe... Tom Hardy: "Roztomilé, ale možná až moc jednoduché. Něco ve stylu "jak by vypadalo seznámení dvou duší optikou pětiletého dítěte". Nic proti upřímným emocím, ale z té cukrové vaty okolo se mi cukají koutky..." - Pravdu díš...

Starověká mytologie byla, je a bude téměř nevyčerpatelnou studnicí námětů. Stačí si vybrat několik z početné řady mýtických jmen a trošku si pohrát s jejich osudy (hlavně ne příliš složitě, divák má přece rád přímočarý děj...). A Voilá! Epic blockbuster je na světě. Pokud mi bude scénarista tvrdit, že nad vymýšlením děje strávil víc jak den, tak ho proklaju tím jeho "Kopím Triumvirátu"...

Absurdně komické osudy obyčejných rodin, ze kterých dýchá nostalgie...

Před zhlédnutím jsem od Valkýry očekával propletený děj, složité pletichaření a dlouhé filosofování nad ideály. Prostě části, kde by si nervy mohly na chvíli odpočinout. Má očekávání se nevyplnila. Celou dobu jsem byl našponovaný a Stauffenbergovi tiše fandil, i když byl konec předem jasný. Děj byl rychlý, čistý a časově "efektivní" - přesně tak, jak byl atentát plánovaný. Přestože se tam moc nenamluvilo (vojenskou hantýrku nepočítám), byly charaktery postav úžasně zobrazené. Film měl blízko k dokumentu. Byl ale osobnější a vzhledem k hlavním aktérům atentátu mi přijde víc "fér", když je událost zobrazena takto, než v chladém dokumentu, který si musí držet trochu odstup.

Ohňostroj povedených sarkastických vtípků a narážek od infantilně naivního chůviččina mazánka. Když se nehledí na plot, tak je to slušná komedie.

Tak tohle bylo slušné. Tempo trojky je oproti předešlým dílům poněkud volnější a děj je rovněž vstřízlivější - Strak už není ten všemocný dokonalý boss v až směšně odolném obleku. Ukazuje se, že je zranitelnější, než si jeho obří ego připouští. A to jak psychicky, tak (bez svého superbrnění) fyzicky. Konečně tedy vidím RDJ hrát "naživo"- není už v polovině filmu zavřený v plechovce s tím, že mu jde vidět jenom obličej. Film vyzrál i v ohledu realističnosti obleků. Stark sice spustil jejich téměř sériovou výrobu, avšak s nezničitelností si s těmi v jedničce a dvojce nezadají. Každou chvíli se rozpadají a nedejbože i vybíjejí. Už tu proto nejsou vůbec žádné scény a la "jak-Rambo-tam-vletím-a-všechno-roztřískám", což sice neuspokojilo mé destruktivní já, ale celku to hodně pomohlo. (to, že náloketníky uletí 1300km radši nechám bez poznámky...). Závěrečná bitva mi poněkud připomínala souboj IronManů s upíry z Twilight. Zvláštní...

Velmi netradiční snímek se záměrem udělat ze skutečních nahrávek tísňových hovorů takřka umělecké dílo. Záběry záblesků bouřek z oběžné dráhy Země velmi trefně připomínaly osamocené "záblesky" volání o pomoc. Jakoby bliknutím na sebe upozornily a říkaly "Tady jsem, pomozte mi!". Možná to nebylo ani úmyslem, ale tento snímek je zároveň skvělou ochutnávkou seveřanské mentality - tamním lidem mráz snad zchladil i emoce. Kapitánovi se potápí loď a z intonace by si člověk řekl, že podává rutinní hlášení. Střílí na mě ve škole? No stress...

Jako fajnšmekr science-fiction jsem si prošel mnoha více, či méně známými spisovateli tohoto žánru. Mezi ty méně známé patřil i Henry Kuttner a jeho povídky zamýšlející se většinou budoucností a vývojem lidstva. A můžete hádat, která mě zaujala nejvíce. Ano, je to ta, která posloužila jako námět tomuto filmu. V originále je název poněkud delší ale pravda, stejně nic neříkající - "Mimsy Were the Borogoves". Jelikož literární předloha má pouze pár desítek stránek, byl jsem zvědavý, jak si s tím scénaristi popasují pro vytvoření celovečerního filmu. A stalo se přesně to, čeho jsem se bál. Z celé povídky vytáhli pouze kostru (ne-li její část) a obalili klasickým filmovým klišé typu: "Děti vs. arogantní dospělí". Přidali tam vznešený cíl a tajnou službu, aby to všechno mělo ještě větší grády. Sci-fi klasiky a rodinný film jsou prostě věci, které nikdy k sobě nepůjdou