Mr.curry

Opravdu jsem nečekal, že s třicátým dílem Transformerů konečně odhalím smysl života. Těšil jsem se na popcorn a bezbřehou akci, a obého by se mi i dostalo, kdybych to na poslední chvíli nezměnil na nachosy. Zbytek se ubíral očekávaným směrem - Megatron je skvělý záporák, honička v Londýně by si nezadala s Rychle a zběsile a trojhlavý drak dal poslední padesátiminutové bitvě grády, které mě přiměly litovat, že jsem se nevydal do Imaxu.

Nevěřil jsem, že film s Tomem Hanksem a Emmou Watson může mít 58%, vydal se do kina a uvěřil. Tematika hranic dobrovolného vzdávání se soukromí nese ohromný potenciál, avšak stále se nenašel nikdo, kdo by jej dokázal řádně zpracovat (například před půl rokem ještě větší zklamání z Nerve: Hra o život), a tak kritikům a amatérským fanouškům nezbývá nic, než přirovnávat k sedmdesát let starému Orwellovi. A ani The Circle nenabídne východisko ze scenaristické krize. Otázka, zdali by absolutní vzdání se soukromí mohlo vést k vymizení zločinnosti by sice mohla tvořit nástavbu k Foucaultovu Dohlížet a trestat, avšak zbytek filmu jede v kolejích naivity youtuberů a zveličování rizik sociálních sítí. Přesně kvůli podobným "děsně rizikovým" filmům moje patnáctiletá sestřenka stále nesmí chodit na facebook.

Podle popisku jsem se bál, že se bude jednat o lacinou předělávku Fotr je lotr, a stejně tak, že veškerý humor bude již obsažen v traileru. Mýlil jsem se. Po krátkém klišé rozjezdu (třicetiletý multimilionář + vysokoškolačka) se všechny charaktery začnou vybarvovat, a přidáme-li dojemné chvilky jako Kiss finále, získáme naprosto vynikající romantickou komedii, se sladkým hlasem Kaley Cuoco jako třešničkou na dortu.

Třebaže laťku nastavenou černým Heimdallem překonat nelze, tvůrci komixových seriálů stále dokazují, že se na ní dá přinejmenším pěkně pohoupat. Ikdyž Marvelu nelze upřít jistou hru na SprávňákGeist, proč podobným způsobem prznit jeden z nejkvalitnějších příběhů z protilehlé dílny, nesoucí se na vlně temné jižanské westernovky? Je s hrůzou sledovat, jak se chmurný a cynický kovbojský příběh mění v utípnuté nic, nevybíravým humorem sršící upír v prostoduchého laciného žvanila a jedna z největších komixových blond koček v přehrávající etiopskou pipku. Za Jesse Custera jsem si vždycky přál jít na Comic-Conu, ale po téhle do detailu zprzněné splácanině bych se sám za sebe musel stydět.

Jestlipak je dneska někde uvidím...

Káčko, Albánec a Revaiův pošuk si užili role šité na míru, ostatní předvedli pouze drsné hlášky pronášené z česky ukřivděných a rádoby bonmotujících výrazů ve tváři, takže jsem nikomu nevěřil ani nos mezi očima. Párkrát jsem se i plácl rukou do čela. To jen kdyby vás to zajímalo. A ten příběh... epizoda průměrného zahraničního seriálu... Tak se do toho zahraničí odstěhuj, když se ti tu tak nelíbí.

Poctivě jsem se na mezinárodním frontovém festivalu proseděl až ke shlédnutí filmu, abych zjistil, že dvě hodiny venku záživností hravě překonávají hodinu a půl uvnitř. Typicky francouzské drama, které usiluje o vykreslení neduhů doby, ve skutečnosti si však nevidí za špičku nosu. A dílčí témata? Jako by toho jeden neměl dost z všedního života..

Nejhloupěji vypitý energeťák v životě.

Čekal jsem, kdy zosobněná Belfast potká upíra Cassidyho nebo skupinu motorkářů hledajících syna, a na místo toho dostal... já ani nevím, co jsem dostal.

Po pár rozjezdových a mírně pohádkových dílech to konečně nabere obrátky a otevře se první fantasy svět, který bych si nepřál navštívit. I Atlanta plná chodců se mi zdá lepší.