Mr.curry

Patrně jsem cílová skupina, patrně za to může suchý humor spojený s nedávným čtením o zeměplošském Jeefesovi, patrně za to může Gwyneth v té době ještě neprobuzená jadeitovým vajíčkem, a patrně i sklenka Jacka, kterou se vyplatí dochutit všechny zdejší modře hodnocené komedie, a ono ejhle, v této čtyřdůvodové konstelaci jsem se zkrátka výborně pobavil.

Nenapadá mě díl, který bych si chtěl pustit znovu, ani díl, který bych si přál vypustit. Fajn oddechovka k odpolední svačině.

Scénky na ostrově byly snad nejlepší filmovou půlhodinou tohoto roku, bez nich o hvězdu méně. Zbytek děje už byl poněkud předvídatelný, závěrečná lekačka lekavá, malá slečna Lockwood chudák, a doufám, že případný třetí díl nezačne s Blue pobíhající po městě.

První řada skvělá, druhá v očekávání "kdy to přijde", třetí nedokoukaná.

Francouzská filmografie v posledních letech nabízí stejně bezduchou břečku, kterou nás už nějaký ten čas velkolepě zásobí naše domácí produkce, a ono ejhle, komedie, na kterou jsem se z uvedeného důvodu původně zdráhal jít, najednou dokáže pobavit celou rodinu!

V rámci špionážních filmů s hlavní hrdinkou nadprůměr, jinak spíše kousek pro pozdně večerní sobotu u televize, kdy se celá rodina sejde u babičky, a vám se nechce poslouchat promilové rozbory světové politiky. Místy to má říz, místy to má doslovný říz, minutáž je zlo, a závěrečný wtf moment je spíše sál probouzejícím cinknutím, nežli strhujícím ohňostrojem, na který byste se třeba druhý den i rozpomněli.

Tohle že je marvelovka ? Ačkoli jsem punisherovských komixů kdysi přečetl několik, podvědomě jsem si je pravděpodobně přesunul do dílny DC, kam by se hodili mnohem víc. Frank Castle by spíše než do New Yorku zapadal do panoramatu Gothamu, případně by byl i ideálním kandidátem pro pár let v Nanda Parbat. Nicméně nic z toho neplatí a ačkoli v komixové rovině mě The Punisher nebral tolik jako jeho soukmenovníci, v seriálové podobě jsem hltal i několik dílů denně. Jon Bernthal je Punisher jak vyšitý, a aniž bych chtěl opěvovat jeho pohnutky či se s ním setkat naživo, nekorektní kecy či naturalistické násilí jsou zkrátka tím, co většina současné tvorby postrádá.

Hrůza. Představitelé režimů jsou prostě arogantní slizouni, kteří berou dětem bonbony, rozkopávají tašky s oblečením, honí si ego nekonečným opakováním "sednout", nebo se, troubové, jen drží předpisů křičením "kontakt s odsouzeným není povolen". A jejich šéf nezná Sartera ! Kdyby se tohle laciné znechucování "záporáků" historkami vycucanými z prstu nahradilo více směrodatnými poznatky ze života diplomatky, poslankyně, či sociální pracovnice Horákové, film by nepochybně působil lépe. Už jen podložená fakta o režimu by stačila na to, aby se lidem zprotivil. A abych nezapomněl : děkuji autorům, že konečně objasnili, jak to s tím Masarykem bylo !

Brimstone se ve své syrovosti, beznadějnosti a hnusotě dá zařadit vedle snímků jako Cesta (na motivy McCarthyho) nebo Jezero smrti. Téma by se dalo ztvárnit prakticky v kterékoli epoše, avšak divoký západ Brimstonu sedne jako ulitý. Na film mě popravdě přitáhlo část GoT obsazení, a (spoiler) během filmu mi došlo, že jediným důvodem obsazení Kita a Carice bylo ještě větší namíchnutí diváka.

Tak trochu mix všeho. Utlačovaní Židé v pracovních táborech, mojžíšovský spasitel, který se za ně postaví, když jsou bičováni a potřebují jídlo a vodu, načež je odvede přes poušť do země zaslíbené, a notný nádech Živých mrtvých - ať již pochmurné projíždění osadami a prohledávání obydlí, stejně jako silně neganovský záporák. Minutáž byla zlo; kdybych se díval doma, u všech záběrů s tou malou ťutinou bych klikal šipku vpravo. Naopak zpracování je perfektní a 3D stálo za to, nicméně s malebným a do puntíku promyšleným prvním dílem má tento již společného pramálo.