Blofeld

Příjemňoučká komedie jak ze třicátých let, u které se člověk celou dobu příjemně usmívá - na nějaké salvy smíchu ale může zapomenout. Jemný humor a krásná atmosféra jihočeského maloměsta příjemně sedly také hereckému obsazení, jemuž dominují překrásná a talentovaná Vlasta Fabianová a úžasně kultivovaný švihák Václav Voska. Jindřich Plachta nemá velký prostor (většinu doby je ztracen), ale i tak zanechá svůj otisk, a zbytek obsazení taktéž nezaostává. Vřele doporučuji!

Zajímavý byl přístup režiséra Čičváka, který nás v úvodu ujistil, že při přípravě tento inscenace se snažil zbytečně neexhibovat, zato sloužit textu - a vida, já v celé inscenaci pomalu nic jiného než režijní exhibování nenašel.

Tedy když už je někde mizerná i jindy výborná herečka formátu Medvecké, něco je strašně špatně...

V rámci prvorepublikové tvorby lepší průměr, dokumentárně zajímavé jsou záběry nácviku leteckého poplachu. Perfektní je tu Zdeňka Baldová se svým cvičením a zdravou stravou - ta v mých očích film zančně pozvedla..

Tato poslední Čapkova hra má, podobně jako např. Romeo a Julie či Maryša, jakýsi výchozí handicap v tom, že všichni (i ti, kteří o ní nevědí nic jiného) vědí, jak dopadne. I přesto mám za to, že stále má co řici, a tady - v jednoduché, avšak velice funkční inscenaci pana profesora Laurina a s perfektním obsazením - je až neuvěřitelně působivá. Vedle nedávno zesnulé a skutečně dechberoucí Jiřiny Petrovické v titulní roli upoutá taktéž skvělý Petr Kostka - rozhodně se ale nedá říci, že by ostatní nějak zaostávali, to vskutku ne. Nejvřelejší doporučení!

Malinko (rozuměj soudný režisér s dostatkem nadhledu) chybělo a tento Arsène Lupin mohl být stejně zábavný jako taková geniální Pytlákova schovanka. V tomhle filmu je všechno, co máte na thrillerech rádi; najdeme tu motivy z Hvězdných válek (-"Jsem tvůj otec." -"Neeee!"), Mandžuského kandidáta, Fanfána tulipána, Šifry mistra Leonarda a bůhvíčeho ještě, jako bonus tu je navíc i Elina Makropulos (zde maskovaná jako hraběnka Josefína) z Čapkovy Věci Makropulos. Hudba je správně pompézní, herci povětšinou tragičtí (což by člověk překousl u kohokoliv vyjma představitele hlavní role) či alespoň unudění (Kristin Scott Thomasová). Tragicky unuděný jsem byl i já...

Pozoruhodný dokumentární film o tomto velikánu naší literatury se vyznačuje tím, že se vyhýbá životopisným faktům, zato přibližuje Čapkovy názory a tvorbu pod náhledem škály osobností dneška, od herců, režisérů, přes divadelní vědce po filosofy. Ne všichni mají co říci, ale pokud ano (především Abrhám, Halík aj.), doopravdy to stojí za pozornost.

Tedy, popravdě řečeno: za minulého režimu to možná bylo jako satira ještě silnější, ale dá se náramně uplatnit i na dnešek. A to obsazení! Brodský, Hrušínský, Kopecký, Kačírková, Voska, Hajská, Trégl, Řehoř! A ty hlášky, ty hlášky. "Vodpusť mi to, Bílá pani, já v slabý chvilce uvěřila na Národní vejbor!"

Ne zrovna můj oblíbený styl komediálního divadla, ale Tři v tom mají každopádně něco do sebe. Nestane se vám každý den, že uvidíte pány Čepka, Víznera a Zahajského v ženském převleku, a naprosto válí komická dvojice Libuška Šafránková + koště. Škoda jen, že záznam byl pořízen bez publika, u tohoto typu komedie to vadí násobně.

Neuvěřitelně vtipný a zároveň velmi hluboký snímek, který si pro sebe málem ukradne Bohuš Záhorský. Ústřední dvojice rozhodně není špatná, ale přece jen nechápu, proč bylo třeba představitele dovážet, když u nás bylo kvalitních herců dost a dost. Když si člověk představí, co by s těmi rolemi dokázali třeba Václav Voska s Irenou Kačírkovou... I tak ale krásný film, kupodivu s platností dodnes, a mistrná komedie.