Reesam

Damn, chci vědět, na čem jeli grafici v postprodukci. To zkrátka nemělo chybu. Hrozně mě to fascinovalo, všechny ty efekty a tak,prostě wau. Nicméně na tom stavět nemůžu. Doctor Strange má něco do sebe a jde o dobrý snímek.Ale nemůžu ho třeba upřednostnit na úkor mým jiným oblíbeným filmům od Marvelu. Mrzí mě, že tu Tilda nedostala mnohem větší prostor, protože byla zkrátka famózní. Trochu mi tu nesedlo ani vtipkování. A pak taky vedlejší postavy mimo Tildu..nemastné a neslané, nic moc nevíme, a moc se neprojevují, škoda. Každopádně to celé nemění nic na faktu, že se mi film líbil a věřím,že někdy na něj kouknu znovu.

Jako nebylo to zlý. Ba naopak. Chvilku jsem váhala, zda to dokonce nebylo super. Nakonec to ale ve mně nenechalo bůhví jak úžasné pocity, abych to nazvala super filmem. Ono takhle, po filmové stránce super, pakliže přejdu situaci, kdy jsem ani nevěděla, jak se jmenuju já, natož tady někdo z jakési společnosti. To mi to připomnělo, proč jsem Inferno po 30 stránkách odložila. Chaos. A i když byla první část filmu fakt našlapaná a na Felicity se koukalo jedna báseň, a hlavně efekty Pekla mě naprosto odrovnaly, tak to v 3. čtvrtině ztratilo na akčnosti a přišla hra na pravdu, no a taky změna lokací a favoritů. Nakonec to chytlo poslední dech až v paláci, kde to mělo úžasnou atmošku, to trochu vyrovnalo skóre, a i když se od začátku dalo čekat, jak to dopadne, držela jsem zaťaté pěsti. Co si budeme nalhávat, Brown má skvělé knihy a ani ta filmová zpracování nejsou nikterak špatná, ale na filmová plátna to prostě není, avšak jako film v televizi k vínu a dobrému sýru super. Jak již bylo řečeno, líbila se mi vizualizace.Naopak mě zklamala ta nulová tajuplnost a absence záhad a hádanek. A taky hudba. Jako kdyby spolu s Langdonem docházel i dech Hansovi. Nic nového, nic výrazného a nic, co bychom si mohli s Infernem spojit.

I přestože je tohle téma už na nekonečno způsobu zfilmované, Nerve je skvělý snímek. V celku jednoduchá pointa, ale film splnil má očekávání,která jsem měla už po shlédnutí traileru. Říkám si: Jo, to je ončo. Barvy super, v hlavní roli Emma, téma pecka, co víc si přát. Napětí to udrželo, a já dostala, co jsem chtěla. Konec trochu "eh" a moc uspěchaný, jinak paráda.

Když já nevím. Svým způsobem to nebyl nijak velký propadák, ale čekala jsem od toho nějak víc. Napětí bylo dost silné, a Blake zde obhájila, že není jen hezká tvářička. Ale zdá se mi, že se tu moc sázelo na její krásu a celkově vizualizaci zadarmo díky krásnému prostředi. Ze začátku mě neskutečně iritovala ta "projekce" fotek, zpráv a whatever. Pak taky střihy. Možná to bylo prvoplánové, ale já mám ráda, když to šlape a není to okaté a nevadí to ničemu. Někde v půli už to bylo lepší. Myslím, že na čistotě filmu snad nebylo ani co zprznit, protože jak byste to mohli zkazit, když točíte jen moře. Pár věcí se mi tu líbilo, třeba surfařská scénka, kde to pěkně doladila hudba. Anebo poslední bitka se žralokem. Co to celé zase sundalo, byl konec. Lol. Takový klišé. Zkrátka celý film bych označila spíš jako béčkový, hodíc se do televize, nikoliv do kin.

Mně se tohle třeba fakt líbilo. Ani nevím proč přesně, ale je to ten typ filmu, kdy na něj myslím ještě dalších 12 hodin po shlédnutí. A to mám ráda, teda pokud to není vyloženě z toho důvodu, že by byl film vážně mizerný. The First Time je zkrátka taková romantika plná zajímavých pohledů na věc, plná pěkných herců, a obsahujíc jemnou atmosféru s parádní hudbou. Nic moc sentimentálního, ale i přesto by vás to mohlo dostat.

Jakmile v tom hraje spousta mladých a -co si budeme povídat- pěkných britů, je to moje. Nejde o nějaký bůhvíjak úžasný film s hlubokou myšlenkou nebo tak něco. Ale svým způsobem je to fakt super. Jo, možná se to někomu bude zdát nudný, jak rozmazlení caparti chlastaj a ničí podnik, ale mně se natolik líbily herecké výkony a atmosféra, že mě tenhle prostinký děj dostal.

Nepřipravila jsem si kapesníky, hloupost. Takhle jsem brečela snad naposledy u One day. Já k tomu nemám ani co napsat, to je tak kouzelný film, kdy se stále usmíváte a smějete se vtipům, ale zároveň brečíte nad krutostí osudu a skutečností trápení. I když jsem věděla, jak to skončí, stále jsem si přála opak. Tak šílené klišé a omílaný scénář, které najdete skoro každé romanťárně, si vás tu stejně získá. A to díky úžasné, zábavné a přehnaně infantilní Emilii, a Samovi, který je prostě má láska. No a taky ten soundtrack. Tak vhodně vybrané písničky z vás vymáčknou ještě víc slz, než by bylo v normě.

Je pravda, že některé scény byly vypiplané, ale to bohužel nemění nic na faktu, že celý film byl utahaný, nepřehledný a vlastně ani nijak záživný. Tak nějak navazujíc tam,kde Jezdci skončili naposledy, jen s tím rozdílem, že jim dochází dech a velkolepost. Honí se za pravdou tím způsobem, že se divák ztrácí a netuší, kde je pravda. A ve finálním rozuzlení to zase takové rozuzlení není, protože se mu věnuje film asi všehovšudy 30 sekund. Celkem zklamání, těšila jsem se, ale skoro celou dobu jsem se nudila.

Tohle je ten typ filmů, co můžu. Může to být sebevětší klišé, ale stačí jen trochu originální způsob pojmutí a hned mě to chytne. I když nejde o film, co by byl skvělý po režiserské stránce, tak je dojemný a bázlivý. Všechno je vyumělkované a oku lahodící, že chvílemi vám trnou zuby, ale tohle ten film potřebuje. Je plný zajímavých pohledů na svět, a i vy si řeknete, že na tom něco bude. Vezmete v potaz poselství a dostane vás to.

Všecko bylo tak strašně předvídatelné, že jsem se v některých scénách musela smát, jaké to je klišé. A ještě v 5 ráno jsem přemýšlela nad tím, jaká to je děsná chujovina. Mně se jednička líbila, fakt že jo. Ale tohle se točit nemělo. Ani ze srandy. Ničím to nedokázalo nadchnout, překvapit a nebylo zkrátka nic, co by se mi líbilo. Ani ta hudba, kterou dost oceňuji, tak nebyla dobrá. Blbej vtip toto.