Tristesse

Fascinuje mě, že skoro čtvrť století jsou Simpsonovi s námi a seriál má pořád šťávu.

Ke knihám Aloise Jiráska jsem si nikdy nevytvořila vztah, který by si asi zasloužily, ale pro tento seriál mám opravdovou slabost a vždycky, když je v televizi, tak prostě nemůžu odolat. F. L. Věka považuji za snad vůbec nejpovedenější seriál, který byl u nás natočen. Seriál je zasazený do doby dosti vzdálené, takže zkrátka nemohl být toliko ovlivněn soudružskými tendencemi, tak jako to bylo v seriálech zobrazující tehdejší současnost, nebo minulost teprve nedávnou. Tvůrci měli tudíž v ledasčem daleko volnější ruku, než kdyby si vybrali ke zpracování soudobé téma. Režisér Filip si s materiálem skutečně pohrál a zobrazení událostí vyznívá zcela autenticky. Scénář, hudba, kamera jsou naprosto perfektní, ale snad úplně všemu dominují herecké výkony. V seriálu se objevila tehdejší skutečná špička, a že to byli paní herečky a páni herci. Ve srovnání s nimi řada dnešních představitelů seriálových rolí působí dojmem nevýrazných celebritek, než skutečných umělců. Radoslav Brzobohatý v hlavní roli byl naprosto famózní a zdaleka nejenom on – pan Lukavský, pan Höger, paní Medřická nebo pan Pivec s paní Hegerlíkovou. To byl prostě koncert. A i když duch seriálu byl spíše na vážnou notu, byly tam i humorné momenty, o které se myslím hodně postarala role paní Medřické. Můžu se vždycky potrhat smíchy u scény, když madame Butteau promlouvá ke své dceři - panně Lotty, že posledně v představení přinesla akorát svícen, ačkoliv ta si o sobě myslí, že je velká, jenom nedoceněná herečka, které brání v rozletu divadelní intriky. :-)