Lish84

Scénář přináší povedený příběh, kterému by ale neškodilo zabalení do propracovanější zápletky. "Vysvětlující" dialogy by si také zasloužily ještě kapku přepracovat. Zábavné a zároveň dojemné herecké výkony však vše bohatě vynahrazují. Pochvalu si zaslouží nejen ústřední trio Iva Janžurová, Jiří Lábus a Stella Zázvorková. I Jan Skopeček malý prostor dokonale využije. Nelze nezmínit také Evu Holubovou: její postava je sice ohraná karikatura, co se do tohoto filmu moc nehodí, ale to, co za asistence "Janžurky" předvede na tramvajové zastávce nemá chybu. Nejlepší scéna filmu - škoda, že ji tvůrci kapku více nerozehráli.

Plejáda známých a výborných herců, malebné exteriéry a podařená výprava krásně navozující atmosféru starých dobrých časů na jihočeském venkově. Což k tomu, aby tento krátký film pobavil, překvapivě nestačí. Jednotlivé historky sice nejsou špatné, ale plynou docela nudně a nezaujmou.

Televizní detektivka podle mého gusta. Sice žádné přelomové dílo, ale fanoušky žánru určitě neurazí. Vývojem případu nás přehledně provází hlavní kriminalista (Pavel Nový). Pomáhá mu mladší parťák (Ondřej Vetchý) a jejich občasné blbnutí pobaví - tahle dvojka by si zasloužila i seriál. Výtky mám dvě. Jednu drobnou: napětí s postupem času moc nevzrůstá. A druhou zásadní: pointa případu porušuje jedno z pravidel pátera Knoxe. Úplně lacině kvůli tomu závěr naštěstí nevyzní, ale moc daleko k tomu nebylo.

Označení bakalářská povídka možná kdovíco neslibuje, ale tahle patří k těm povedeným - zejména díky Jiřímu Krampolovi a Jaroslavě Kretschmerové i té herečce představující prostorově výraznější Broňu :) Snaha o autentičnost dialogů povídce jen prospěla. Kam se hrabou dnešní slabé bakalářské odvary v pořadech To nevymyslíš! a Trapasy...

Snad by se dala tato inscenace popsat i jako malé české Čekej do tmy. Americkou klasiku s Audrey Hepburn z roku 1967 jsem ale zatím neviděl, takže podrobněji soudit nemůžu. Nicméně čeští tvůrci se určitě nemají za co stydět. Nabízejí pomalu, ale jistě houstnoucí drama vrcholící až thrillerovým finále. Funguje zejména díky pečlivé dramaturgii a povedenému hereckému výkonu Simony Postlerové. Akorát vizáž staronového partnera hlavní hrdinky je snad až příliš "slizká" a vyvolává otázku, jak si ti dva spolu kdysi k sobě mohli najít cestu. To je však jen drobná výtka, protože hlavní důvod, proč přes všechny klady nedávám vyšší hodnocení, je chatrnost pointy. Lze jí jen těžko přijmout a i přes dramaturgickou snahu zpětně podkopává příběhu nohy. Zřejmě nad tímhle scénáristé při psaní mávli rukou a předpokládali, že při natáčení a stříhání už se to nějak zaonačí. Jenže co funguje tak tak na papíře, dostane na obrazovce ještě větší trhliny.

Asi neexistuje omletější klišé animovaných filmů (jak 2D tak 3D), než roztomilá zvířátka napodobující lidské konání. Tancují, zpívají, pořádají party, jezdí v autě či na motorce, koukají na televizi s plechovkou piva a kdovíco ještě. Tohle všechno film nabízí. A jestliže to pobavilo tisíckrát předtím, pobaví to i po tisící prvé. Samotný začátek sice nevzbudí velké naděje, film vypadá jako epizoda nějakého seriálu z Kouzelné školky. Ale s první nadupanou písničkou nabere obrátky. Ano, je to prvoplánové, ovšem nadmíru zábavné a nezasmál by se jen ten největší morous. Za chvíli zjistíme, že rozjařit nás bylo cílem tvůrců, abychom se o to víc vžili do osudů hlavního hrdiny, který musí poznat, že život není jen o té zábavě. Ve finále sice zvítězí nad šakaly až příliš snadno a tou jízdou na motorce už tvůrci možná kapku přestřelili, ale jde vlastně o jediné závažnější výtky. Mezi námi zvířaty je roztomilý filmeček a na sledování s dětmi ideální :)

Nepočítám se mezi ty diváky, kterým se musí vše přehledně a jasně naservírovat a nejsou ochotni si nic domyslet. Ale tento film podle mě jednoduše nemá konec. Ano, je tu scéna na mostě, která měla být jakýmsi finále, ale spíš ji tvůrci využili jako záminku, jak aspoň nějak příběh ukončit. Rozehrát tajemný děj a nadhodit zajímavou záhadu dokáže, když to s prominutím přeženu, "každý blbec", ale dohrát to a alespoň naznačit (ne nutně zcela odhalit), vyrobit ze všeho nějakou zajímavou pointu a uspokojivě vše ukončit (klidně i částečně otevřeně) - to už dovedou jen mistři. Což o tvůrcích Proroctví z temnot bohužel říci nemůžu.

Skvělá předloha, skvělí herci a průměrné zpracování. Ač jde o adaptaci povídky a ne divadelní hry, bylo mi zejména při scénách s Rudolfem Hrušínským líto, že nesedím v hledišti a nesleduji jeho výstupy na jevišti. Tam by mnohem více vynikly - např. ten s židlí posazenou na nohu svědkovi.

Povedený dramatický příběh s řadou silných momentů. Jenže: bůhvíproč se ho tvůrci rozhodli nenatočit "normálně" ale "umělecky". Což filmu dost ubližuje a snadno ho to mohlo zkazit úplně. Hodit obraz do černobílých odstínů a dát mu barvu jen v pozitivních chvílích bylo jistě myšleno dobře, nicméně je z toho zbytečná stylizace, která diváka pocitu "úplně stejně to přece chodí u nás ve městě" spíše zbavuje, než aby ho prohlubovala. Stejně jako hudební doprovod, kterého často bylo až příliš. Co se týče dvou muzikálových čísel, ty radši mlčky přejdu a budu se tvářit, že ve filmu vůbec nebyly...

Zprvu to vypadá na dobrou průměrnou teenagerskou komedii o tom, jak kluci pomocí různých vynalézavých podvůdků prolézají univerzitou. Jenže ukáže se, že o tom zápletka vlastně nebude a začnou se objevovat různé bláznivé momenty - rádoby vtipné a otrocky aplikující prcičkovské gagy. O nic se nesnaží a myslí si, že např. holka masturbující s vibrátorem je vtipné samo o sobě. Není... Nicméně pořád je to tak na dva body a dá se na to s přimhouřením očí dívat. Ale finále už je vrchol trapnosti a snůška všemožných klišé, které pokazí, co se ještě pokazit dá. Prostě ještě větší blbost, než jsem čekal.