Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Krimi
  • Akčný
  • Dokumentárny

Recenzie (36)

plagát

Nie je čas zomrieť (2021) 

Není čas zemřít? Ale je. Daniel Craig svou první bondovkou Casino Royale vletěl do role jako střela a byl jsem přesvědčen, že se našel správný bond. Ano, vyčítali mu, že je po svých tmavovlasých předchůdcích (Connery, Lazenby, Moore, Dalton, Brosnan) první blonďák. Bylo to velké haló, ale on to zaslouženě ustál. Nyní přichází jeho bondovská derniéra a tady už tak optimistický být nemohu. Úvodní fáze filmu v Itálii byla velmi slibná, ale pak začalo mé zaujetí upadat a už se mi nepodařilo do filmu zpět proniknout tak jak bych si představoval (byl jsem v kině a tak mě reklamy nevyrušovaly). Respektuji, že některé na první pohled nesmyslné detaily k bondovkám prostě patří (vystavení gigantických staveb na ruském ostrově aniž by si toho někdo všiml, zdvořilé přerušování akce zlounů, aby se mohl Bond rozloučit, prolomení ledu pod holčičkou, ale pevnost pod dospělým, který do ledu střílí). Uznávám však, že na škodu bylo, že jsem neviděl předchozí epizodu Spectre, což mi neumožnilo plně docenit některé aspekty tohoto filmu. Je tu však velká naděje do budoucna. Možná nás čeká afrobritka jako nový 007. Pokud ano, tak je jisté jedno – nikdo ji nemůže vyčítat, že nemá černé vlasy.

plagát

Mys hrôzy (1991) 

Idea thrilleru je velmi nadějná, herecké výkony přesvědčivé, mrazivé a přesné dialogy Maxe Cadyho tak kvalitní, že by mě přesvědčil, že ve vězení studoval promyšlenou rétoriku od nejlepších mistrů a příliš skromné je jeho vyjádření, že se ve vězení naučil číst. Max je také charismatický a s holkami to zjevně umí. Dramatická byla také jeho pomsta, kterou začal splétat. Ale pak přišlo ALE. Závěrečná část filmu (a nemyslím jen posledních 15 minut) byla natolik přehnaná a vlastně průhledná, že jsem chtěl film vypnout. Pak bych však nemohl napsat můj ucelený komentář k filmu a tak jsem to vydržel.

plagát

Darca (2014) 

Film má velmi slušný rozjezd, atraktivní prostředí a slibuje zajímavý děj. Průběžně roste i napětí a vypadá to na pěkný nervák. Ten se však nekoná, protože filmem začíná prostupovat nelogičnost, která jej z velké části poškozuje. Škoda.

plagát

Štvorlístok v službách kráľa (2013) 

Když jsem film poprvé viděl (v kině) byl jsem velmi kritický (product placement, hlas Bobíka, nezvyklá grafika...). Později jsem ale o něco změnil názor. Cílový divák jsou děti, zpravidla menší, které nejsou poznamenané mou znalostí historie Čtyřlístku a vědomím, že byly hodnotné maximálně do 178. dílu a pak jejich kvalita začala rychle klesat. Názor (i můj), že Čtyřlístek patří do časopisu a nemá experimentovat s jinými médii tak není správný. Čtyřlístek musí hledět do budoucna. Navíc i příběh byl vybrán dobře. Zároveň musím uvést, že nové dětské filmy to mají objektivně v hodnocení ČSFD těžké. Cílové diváky mezi hodnotiteli prakticky nenajdete. Zdejší recenze píší lidé, kteří si své oblíbené filmy shlédly ve svém dětství a proto jsou dobré starší dětské filmy hodnoceny vysoko. Ty děti, které „vyrůstají“ na filmu Čtyřlístek ve službách krále přijdou na tento portál nejdřív až tak za 5-10 let. Pak hodnocení filmu jistě poroste.

plagát

Bedári (2019) 

Film na mě působil jako odstrašující případ pro mladé Francouze, že pokud se budou špatně učit, tak skončí jako policisté na libovolném pařížském okrsku. Tady je totiž každý den natolik rizikový, že z této služby není příliš úniku a v podstatě se čeká na první velký průšvih, který to rozsekne. Nutno dodat, že většinou ve špatném. Je to trošičku z cesty, ale vzpomněl jsem si na český seriál Svět pod hlavou, kde zkušenější kolega (Martin Plachý) vždy říkal, že „u nás na okrese se nikdy neomlouváme“. Stejnou filozofii v Bídnících vyznával i policista Chris. Film nenabízí řešení této bezvýchodné situace, ale jistě bohužel vyvolá líbeznou vzpomínku některých pamětníků, kdy československá Veřejná bezpečnost často bezdůvodně s pendreky potírala tzv. „závadovou mládež“.

plagát

Hrdina má strach (1965) 

Film jsem chtěl vidět pro jeho vysoké hodnocení (76 %), ale musím konstatovat, že jsem byl zklamán. Snímek je uváděn jako komedie, ale je to vlastně čistá satira. Film je plný alibistického přehazování zodpovědnosti v socialistické struktuře vedení hospodářství až to působí velmi protivně a vlastně nudně. Děj je navíc protkán typickými prázdnými řečmi a proklamacemi, kde vyniká zejména Béďa (Rudolf Deyl ml.) obtěžkán mnoha funkcemi. Ano, Rudolf Hrušínský zahrál brilantně, ale děj filmu až příliš odpovídá době vzniku.

plagát

Alexander Veľký (2004) 

Film skutečně působí jako velkolepá epopej. Má však jednu slabinu už v základu – hlavní postavu. Nepochybně je Colin Farrell velmi dobrý herec, má i svaly, je to fešák, ve filmu působí drsně a krve se nebojí a snaží se ho i stylizovat do role. V tomto filmu mu ale viditelně chybí to, co dělá vojevůdce vojevůdcem – charisma. Působí značně nevěrohodně a nemohl jsem uvěřit, že by tento muž dokázal strhnout davy a vybudovat něco, co reálný Alexandr Veliký vybudoval.

plagát

Vím, že jsi vrah... (1971) 

Koncept detektivky, kdy je vrah divákům od začátku filmu známý a detektivové teprve tápají. Navíc to zločinec bere až nečekaně hákem. Film je potřeba pozorně sledovat (pro nesoustředěné se případně vrátit ke starší scénce), protože bez toho lze obtížně zachytit všechny vztahy a souvislosti. Pak teprve získává film na síle. Při povrchním shlédnutí bych sice pochopil to hlavní, ale film by působil nudně. Celou dobu to vypadalo, že poručík Zeman (Eduard Cupák) nestačí s dějem držet krok a bez kolegy Suchánka (Jaroslav Moučka) a psychologa (Miloš Willig) by byl v příběhu pouze figurou ve vleku, ale jeho hvězdná chvíle nakonec přece jen přijde a on ukáže co v něm vlastně je.

plagát

Útěkář (1957) 

Je sice pravdou, že název v angličtině napovídá konec filmu, ale uvozující text vše řekne jednoznačně. Divák už tak jen sleduje, jak toho hlavní představitel dosáhl. Je třeba ocenit velmi kvalitní detaily filmu (vzhled letadla von Werry vč. emblému a další válečné reálie), ale i vhled do propracované práce rozvědky nebo ukázku života německých vězňů ve Velké Británii v úvodní fázi války, když jich ještě nebylo mnoho. Hardy Krüger dobře zahrál vojáka, který působí velmi sebejistě, nabubřele a bohorovně, ale i přes to, že bojuje na té „špatné“ straně, divák mu začne dříve nebo později fandit a oceňovat jeho nezměrnou vůli k útěku a návratu na nebezpečnou frontu, místo toho, aby si užil vlastně pohodové zajetí. Drobnou výtku bych měl k dialogům mezi německými zajatci, které jsou sice zčásti v němčině, ale později i nesmyslně v angličtině.

plagát

Westerplatte (1967) 

Velmi autentický film o dobývání Westerplatte. Děj vychází z reality a kdo na místě i byl, ocení skutečné prostředí. Film zbytečně nesrší patosem a vlastenectvím, což by se vzhledem k ikonizaci této bitvy mohlo nabízet. Naopak je zde zobrazena spíše bezradnost Němců, psychický tlak na vojáky pod dělostřeleckou palbou a leteckými útoky, únava, prvotní naděj na vítězství („Jak tylko Niemców pozbedziemy“), nálada po vstupu Francie a Británie do války, zcela skutečnost připomínající polámané stromy, ale zejména velmi oceňuji náznak kontroverze v polském velení a rozpor mezi majorem Sucharskim a rázným kapitánem Dąbrowskim, který v době natáčení ještě nebyl příliš popisován. Na druhou stranu mohli filmaři mnohem více využít dobových černobílých záběrů, které by i pro laické diváky více zobrazily loď Schleswig-Holstein a její situaci či letecké útoky.