Kimon

Nikoliv nezajímavé, ale ze snímku jsem měl pocit jakési neupřímnosti autorů fotografií u komentářů k jednotlivým snímkům. Jakoby autoři snímků chtěli uměle nadsazovat hodnotu své práce. Jistě, jejich práce při vzniku mnoha snímků je dosti nebezpečná a náročná na čas, ale toho "laciného" nadhodnocování nás mohli ušetřit. Mnoho fotografií se v záběrech filmu nabízí v krátkých sekvencích opakovaně a celkový dojem působí spíše jako reklama National Geographic a ne jako dokument. Očekával jsem víc.

O tom, na čem všem se dá vydělávat, přitom šikovně obracet dějiny naruby a zvyšovat seběvědomí amerických patriotů, kteří o sobě rádi slyší, že jsou nejlepší. "Ano, národ chce být klamán a chce mít hrdost, tak mu to dopřejme, (a my na tom můžeme zbohatnout)". To bylo krédo Buffala Billa, kterého se držel, když ve své show představoval ve skutečnosti poražené, pokořené a utlačované indiány jako násilné agresory a bílého dobyvatele indiánské půdy jako hodného posla civilizace. Přece, .... to indián zabíjel a my chtěli jen jejich půdu. To indián, ... to je ten násilník. ........ Film myšlenku docela dobře podává, přesto je podle mého mínění natočen nezáživnou formou a naprosto zbytečně s předlouhou stopáží.

Tento snímek si nechávám na pozdější dobu, kdy konečně dospěji k názoru, že jsem schopný pochopit komorní drama a ještě k tomu navíc nezávislé. Poněvadž jsem na rozdíl od kolegině Charlosiny již mnoho let v manželském vztahu a úděl ženy v domácnosti (tedy té své) mám do podrobna prostudovaný, nemám odvahu tu "vztahovou partnerskou výpověď" shlédnout. Nu, ... možná až v penzi, ale to je ještě daleko. :-)

Historický film podle pověsti o vzniku města Řím (v originále Roma - podle zakladatele Romula) ocení především milovníci starších výpravných filmů. Kdyby tento film vznikl v dnešní době, určitě by dialogy vypadaly trochu jinak, ... ne tak toporně úsměvné (tedy alespoň v původním CZ dabingu). Naivní jednání prostého lidu pod vedením dvou bratrů Romula a Rema je poněkud zarážející, leč asi pochopitelné. V období 750 let před naším letopočtem vládla silná ruka a slabí se bezvýhradně podvolovali vůdčím osobnostem (eh, ... není to tak vlastně dodnes?). Kdo nerad ve škole studoval dějepis, tomu může být tento film nápomocen k doplnění chybějících vědomostí.

Zajímavě a poutavě zpracovaný snímek režiséra Leonarda Tiberi o osudu italské bitevní lodi Roma. Sestřihy autentických záběrů lodi, posádky a jejich osudu s komentovaným slovem budou jistě zajímavé především pro zájemce o historii válečného loďstva.

Typicky nezaměnitelně krásně "redfordovsky" natočený film o nadějích, slibných úspěších, úpadku a znovuvztanutí jednoho mladíka s golfovou holí. Jak to obvykle bývá v mnoha amerických filmech (a někdy občas i ve skutečných životních osudech), nejdříve si musí člověk sáhnout na dno, aby se pak odrazil k nejvyšším metám své životní dráhy. Ani Robert Redford se v tomto případě nevyhnul té nadsazené oslavě lidské bytosti - jak jinak než Američana. Přijímám to v tomto případě velkoryse možná pro tu pohádkově kouzelnou nadsazenost vyjádřenou citlivou režisérskou rukou. Ten kouzelný "anděl strážný" jménem Bagger Vance byl zahraný prostě fantasticky.

Příjemný western se smysluplnou myšlenkou. Charles Bronson opět v roli silného a charakterního chlapa, tak jak jej westernoví diváci znají.

První část s obalem se dvěma červenými kolečky obsahuje dvě povídky: 1. Seznámení a 2. Krvavý nápis. Druhá (poslední) část s obalem se dvěma modrými kolečky obsahuje tři povídky: 1. Král vyděračů, 2. Osudový zápas a 3. Lov na tygra.

Jsou filmy, které se vám po zhlédnutí vypaří z paměti jako pára nad hrncem. A jsou filmy, které se vám usadí natrvalo hluboko do paměti a tam zaprášeny čekají, třeba i třicet let, až přijde čas, aby se vám opět připomněly v plné kráse. Ten okamžik nastal 13.7.2008, kdy díky ČT1 tento filmový skvost hluboko uložený v mé paměti opět zazářil v plném lesku. Vidět tak dokonalý herecký výkon dvou vynikajících velikánů české filmové tvorby, Dany Medřické a Karla Högera, po tolika letech byl pro mě opravdovým filmovým zážitkem. Tento příběh nám všem připomíná, že mít více roků neznamená vždy se smířit se stářím a odevzdaně čekat na smrt, ale že i v těchto letech lze něco od života chtít a něco mu (někomu) dát (darovat).

Vynikající, duchaplná a scénářově výborně propracovaná komedie, která dává smysl a nezakládá se pouze na pár úsměvných momentech, ale nabízí divákovi souvislý tok humorných situací po celou dobu komedie. Temperamentnost a lehkost, se kterou Pierre Richard zahrál roli plachého výtvarníka, který neudělá krok, aniž by nezpůsobil nějaké trable, je obdivuhodná. Na kvalitě snímku se také velkou měrou podepisuje vynikající dabing P. Olivy, který dokonalostí intonace překovává v mnohém i původní znění P. Richarda.