troufalka

Takřka celou tvorbu Luchina Viscontiho jsem viděla na Letní filmové škole 2017 v Uherském Hradišti. Dneska jsem si dala opáčko.Zatím jsem ještě plná dojmů a nechám to v sobě dosadnout, pak třeba něco napíšu.

Slečna nevypadá na čtrnáct z jednoho prostého důvodu - v době natáčení jí bylo 20. Téma je vykradené z francouzského Kurýra III. Ale ženská varianta není zdaleka tak sexy ...

Příběhu by prospělo víc civilního podání místo přemrštěné romantiky na úkor dramatičnosti.

Několik důvodů film vidět: Milujete čápy a klapání jejich zobáků ve vás vyvolává pocity srovnatelné s orgasmem. V noci se vám zdá o Neusiedler See, bez šustění rákosí prostě neusnete. Vaší druhou mateřštinou je maďarština, místo vepřo, knedlo, zelo si raději dáte perkelt s noky. V Brugendlandu se cítíte jako doma a když tam nejste osobně, musíte ho vidět aspoň na obrazovce. Pokud je správně a) b) c) i d) žádný děj nepotřebujete.

Příběh přes kopírák, neliší se výrazně ničím od ostatních romantických filmů. Hory úžasné.

Sonda do ruské duše. Něco mezi Géniem od Štefana Uhra a Slávnisťou v botanickej záhrade od Ela Havety. Mě to naturalistické vrstvení nevadilo, ale chápu, že je tento kus pro mnohé těžko stravitelným.

Posuzovat pohádku z roku 1933 dnešníma očima mi přijde tak trochu nefér. Je dobré mít v patrnosti, že zvukový film byl ještě v plenkách, diváci byli zvyklí sledovat dlouhé záběry beze slov, kochat se krásou pohybu. Z dnešního pohledu by se dala Sněhhurka označit jako velká nuda s minimem akce. Současný divák mnohem více ocení emancipovanou ženskou hrdinku s mírnou drzostí /viz Liboška Šafránková ve třech oříšcích pro Popelku) než pokornou a bezbranou (v tomto případě i prostoduchou) Sněhurku. Já jsem za tento snímek vděčná, protže je pro mě dalším kamínkem do mozaiky a ukazuje, kam se naše kinematografie posunula.

Tenhle díl by si zasloužil žánr komedie, je jedním z nejzábavnějších díky Karku Heřmánkovi. Nevím, čím to je, ale ožaralové mu jdou skvěle ... :o)

Co se dá hodnotit na hudebním klipu? Dekorace, nasvícení, mix ...? Tady bych hodnotila hlavně načasování a výborný text Richarda Krajča. Nevynechám samozřejmě zpěv, kombinace stáří a mládí, začátku, životní příběh - tím vším se stává klip jakýmsi pomyslným pomníkem a vzpomínkou na zpěváka s božským hlasem.

Asi po dvou letech jsem si dala opáčko a ponechávám původní hodnocení.