Emzet

Tarantino lehce zkonvenčněl. Místo zpřeházeného příběhu zvolil tradiční vyprávění, místo klipovitého sestřihu pomalejší a rozvážnější tempo. Vykreslil charaktery a napsal zajímavé dialogy pro ně. Opět natočil výtečnou akci (souboj s Daryl Hannah byl perfektní a závěrečný souboj mě opravdu překvapil). Dokázal, aby se KB 1 i 2 navzájem doplňovaly. A dokázal, že je prostě perfektní vypravěč.

Tarantino se nám vydal do Asie. Tedy ne tak docela, ale pocta myriádám kung-fu filmů z KB1 dýchá více než co jiného. Nejúžasnější na Quentinovi je, že on se nejen snaží být "cool", on takový opravdu je. Stvořil příběh, který když jsem se pokusil někomu popsat, tak dotyčný nechápal, jestli jsem se zbláznil já či on (třemi slovy: primitivnější než pazourek), akční scény vybavil svým groteskním násilím, vypípal jméno hlavní hrdinky, oděl ji do žluté kombinézy (a většina mladých teenagerů co Tarantina/Kill Billa zbožňují nejspíš ani netuší proč), připravil audiovizuální orgie (scény černobílé, scény v zasněžené zahradě, scény s modrým pozadím, dokonalý soundtrack), opět vyprávěl příběh zpřeházeně a navíc konec nečestně usekl po cliffhangeru jako ze soap opery a přesto mu to všichni žerou. Včetně mě.

Jako je Nietzscheho übermensch člověkem ráčícím akceptovat absenci božské entity ve všech rozměrech a důsledcích z toho vyplývajících, jsou Velmi křehké vztahy übersračkou ráčící akceptovat absenci diváka. Ve všech rozměrech a důsledcích z toho vyplývajících. Ona totiž tahle rozverná pakárna s divákem pro jistotu ani nepočítá a můžete vsadit Keňanovy běžecké boty na to, že pokud od televize odejdete na libovolně dlouhou dobu, po návratu nezaregistrujete žádnou změnu. Rodinná pouta představovala jakousi "českou verzi" odpoledních krmení paniček v domácnosti nazývaných stručně soupoupra. Velmi křehké vztahy nenabízejí vůbec nic navíc, navíc došlo k jisté obměně herců, a to už je skutečně finální hřebíček do rakve, poněvadž všechny nové přírůstky jsou tak nebetyčně nechutné, až to diváka doslova fyzicky bolí. Zkrátka: velmi slabý český pokus o nápodobu nápodoby (Pout) soap opery. Netvrďte mi, že vážně nemáte nic lepšího na práci.

Ne. Ne. Ne. Nenuťte mě dívat se na duševně zaostalé Němce (nic proti národu, duševně zaostalý je jenom filmový štáb), kterak se snaží předčit Američany v oboru bláznivých teenagerských komedií. Skutečně, ať už vám bude tvrdit kdokoliv cokoliv, Knallharte Jungs není ničím jiným, než levnou nápodobou jeho západních bratříčků. A věřte mi - na levnou nápodobu vtipů se opravdu nedá dívat. Také se nenechte zmýlit názvem či přítomností Diany Amft, toto nemá s Holky to chtěj taky žádnou spojitost - především co se snesitelnosti týče.