moriero

Prostě musím zkopčit postřeh uživatele POMO, kterého si jinak dost vážím: "Překvapivě průměrné sci-fi které nevtáhne, nepřekvapí a ani bůhvíjak nenadchne výpravou." A tady je subjektivní hodnocení uživatele MORIERO: Překvapivě nadprůměrné sci-fi, které vtáhne, překvapí a nadchne epickou výpravou. Jo, jasně, ze začátku je dost nepřehledné v tom, na čí straně stojí někteří lidi, poloroboti a roboti...ale když pomocí pár nerušivých flashbacků dostaneme odpovědi, už nelze nic vytknout. U dvou scén mi normálně zčervenaly oči: 1) když označený "hodný" robot věděl, že za chvíli vybouchne a měl namířeno do úkrytu k lidským dětem, tak se raději zastavil v bezpečné vzdálenosti...a vybouchl 2) když se jedno nejmenované robotické dítko, které se armáda chystala "zabít", zeptalo: "Půjdu teď do nebe?" To mě dostalo. A u hodně scén mi běhal mráz po zádech: když jemné robotické ruce pomáhaly při porodu, když se robotičtí mniši modlili...prostě těch dojmů bylo hodně. Za mě fakt epický filmový zážitek.

Na tento díl píšu recenzi po mnoha letech, a protože jsem se dnes odhodlal si ho pustit znovu. A ve zpětném pohledu jsem prostě musel přidat jednu hvězdičku. Tehdy ve mně rezonovalo pouze jediné slovo: znechucení. Nad skoro každou zákrutou děje. A já rozhodně nevyhledávám snímky, které ve mně vyvolávají znechucení. Dnes jsem ale našel nové slovo. Destrukce. Dokonale vypointovaná oním vyděračem a dokonale zahraná dvěma hlavními protagonisty. A vlastně i ostatními pěšáky v této... ehm, hře na pravdu. A tak trochu i na pomstu oněm hříšníkům. A jak je něco dokonale ztvárněné, tak si to prostě nezaslouží průměrné hodnocení. Výš už jít nemůžu. Už ty 4 hvězdy byly vykoupené mým totálním rozložením na molekuly. Ta pátá by mě zabila. A páč naštěstí jen obrazně, vřele díl doporučuju. Aspoň v tom nebudu sám.

SPOILER! Do úplného závěru to byl jeden z nejlepších dílů celé série za plnou palbu hvězdiček s geniální zápletkou, kouzelným retro stylem a la Predestination a překvapivě hvězdným obsazením (ač u mě nejvíc zářil Aaron). Nechápu některé zdejší komenty. Anotace je sice dost zavádějící, ale o alternativní minulosti se tam píše. A je jasné, že pokud bychom uměli (ať už v jakékoliv době) vytvořit tak dokonalé replikanty, že by to bylo přesně obráceně (oni nahoře, my na Zemi). Ale pro mě nebyl problém přistoupit na pravidla hry. Problém jsem měl se samotným dějem. Opravdu jsem čekal, že Hartnett ty dveře neotevře a pokusí se vydávat za svého parťáka. Takové lehce otevřené konce mám rád. Ale tohle byla silná káva i na mě. A to snesu fakt hodně (viz Češi na cestách a jiné masakry). Proto mínus jedna hvězdička.

Tak pokračuju v celoživotní plavbě proti proudu, ale mně se ( minimálně vizuálně) Mořská příšera líbila o dva levely vejš, než Jak vycvičit draka. S příběhem samotným to už možná mohlo lehce pokulhávat...ale vlastně né. Proč by mělo vadit, že je tak prvoplánový a přímočarý? Vždyť takové pohádky bývají často. A nikomu to žíly netrhá. The Sea Beast je pro mě majstrštyk a basta. Píšete, že u animáku v 21. století je dechberoucí vizuál povinností. Je. A tady se povedl na výbornou. Ani nevím, které scény vypíchnout jako první. Rudý ohňostroj skrze rudé plachty v úvodu? Skoky a pády lidí přes palubu? Pohyby příšer pod hladinou? Samotné moře? A v poslední řadě postavy: když si odmyslíte ty otravné velké hlavy a parodické účesy, byla radost sledovat jednu vedle druhé - v čele s Jakem (jak skáče do vody, sahá pro kopí, šplhá po lodi). I když nejsem cílovka, klidně si to pustím znovu.

Pro mě nejlepší skopčácká věc za poslední desetiletí. S nádherným vizuálem, exteriéry, soundtrackem, castingem a samozřejmě mrazivým příběhem. Takové německé In time - akorát o dva levely vejš. Podle mě to byl taky herecký koncert starší verze Eleny - Corinny Hřbitovové. Svého času to musela být krásná ženská... a geniální herečka. Za mě plná palba hvězdiček.

a) nikdy jsem nepochopil tyhle snobárny ohledně jídla b) do půlky to bylo zábavně mrazivé, ale holt jen do půlky b) nedotažený potenciál některých výrazných postav c) některé laciné motivy "trestů" démonického génia měnily v ufňukánka a tlumily můj respekt ke správnému filmovému záporákovi d) personálu mělo být méně, protože tolik lidu by se mu k závěrečnému grandfinále nepodařilo zfanatizovat ani v parodii e) titulky k jídlům byly ale boží

Nekompromisní blbost, kterou nesmíte brát vážně. Pro ty, co se v tom tady šťourají: karty byly vyloženy hned z kraje - dostaneš panoramatické záběry drsné severské krajiny, nepříjemně zblízka nasnímané otevřené rány plné krve...a hlavně lehce autistického Ramba za zenitem, který utáhne celý film, kterého každá kulka jen lehce škrábne a který se vylíže ze sebebezvýchodnější šlamastyky. Ke konci šlo už jenom o to vyeskalovat absurdnost situace, ze které se má pan prospektor vysekat. Takže za mě maximální spokojenost.

Tak to je dost podhodnocená záležitost na ČSFD. Komorní úlet, který mi ze začátku připomínal španělskou psychárnu Kůže, kterou nosím. Jen tak svým feelingem. Rakouský originál jsem neviděl a asi ani neuvidím. Přesto jsem si americkou verzi dost užil. Měl jsem permanentně stažený krk, ač jsem od povídání před spaním po útěku v opuštěném domě začal onu šokující pointu tušit. Ale nevadilo mi to. Až to někdo bude dabovat, trochu se při některých pasážích zapotí. Naomi opět dokázala, že je nejenom krásná ženská, ale taky geniální herečka (viz bondage na konci). Zpětně - po odhalení pointy - doceníte, jak je její postava propracovaná.

Tak na československé poměry to nebylo špatné, ale kde z italského originálu a hlavně z německé verze sršela energie a taková lehkost, tady mi stejné dialogy vyznívaly trochu pateticky až křečovitě. Třeba Leo je ve všech verzích pohotový komediant a pohodář, ale když stejnou glosu pronesl jinak vtipný Hofmann, rozesmáli se pouze herci, kteří jsou za to placení. Nic proti Hofmannovi, mám ho docela rád. Maštalír dobře vystřihl chlapáckého chirurga, který si ve svých letech umí udělat ze všech prdel, a Issová jako arkticky chladná Eva byla skvělá. Konec mě překvapil, ale ještě nevím, zda byl geniální nebo úplně pitomý.

Vlastně až do "grand finále" to bylo za luxusní 4 hvězdičky. Agatha spokojeně pomrkávala. Ale jak nastoupilo postupné loupání slupek cibule, ke kterému divák bez podpory scénáristy neměl šanci dojít (Ionské moře, Duke na motorce), musela Agathě spadnout do oka muška, pokud pořád pomrkávala. A Mona Lisa to zabila úplně. Nejhloupější konec ve stylu - když to nejde rozumem, půjde to silou. A když to nejde silou, půjde to ještě větší silou.