Cival

Bez problému snesitelné. A pokud se má od příště opravdu měnit herecké obsazení, ať jdou klidně do čtyřky. 50%

Do téhle uličky (slepé?) navedla teen zábavu Juno: Slaboučký příběh na zcela nevěrohodné zápletce, který má zachránit víra v charisma hlavní fešandy, co neustále něco drmolí, aby působila chytře a vtipně. Ne, to NENÍ správný recept na novou žánrovou klasiku hughesovských parametrů. Navíc se nosných vtípků a hlášek moc neurodilo... ještě že ta Emma Stone opravdu je supersweet & superhot.

Televizní Katka byla strhující tím, jak ukázala proces destrukce mladé dívky prostřednictvím drog. Filmová verze vývoj odbyde během dvaceti minut, a pak už poměrně monotónně sleduje zbídačenou osobu v koncích. Je to mnohem víc voyeuristické pozorování padlé trosky - přirovnal bych to k natáčení mršiny, která se pomalu rozkládá, a ten hnus se taví v těžkou depresi. Způsob, jakým točí Helena Třeštíková se mi nikdy nezdál úplně košer (čím větší trable postavy prožívají, tím víc je film "silný" - není to zvrhlé?), filmová Katka ale obnažuje jeho nástrahy víc než kratší a živější televizní verze. 70%

Pecka! Režijně vybroušená lahůdka, která se brilantně pohybuje mezi atmosférickým minimalismem a hororovou šlehou s notně brakovými základy. Paradoxně mě vyrušil až konec - ten vztyčený prostředníček hlavnímu hrdinovi nevyzněl moc upřímně. I přesto jedna z nejlepších hororových sci-fi dekády.

Přebor zraje a graduje. Hořkosladké finále přebije i rozpaky z některých příliš jednoduchých a předvídatelných dílů (které měly rozměr spíš jedné anekdoty - viz Kopačák nebo Jesle). Ke konci už si to k sobě všechno pěkně sedne a naplno táhnou i ostatní postavy, nejen "oscarový" Ondřej Vetchý. Po Bylo nás pět asi jediný český seriál, který jsem s gustem nakoukával od prvního do posledního dílu.

50%. Utahané jak pobyt v domově důchodců. Je sympatické sledovat, jak si stárnoucí pánové hrají a utahují si ze sebe. Ale tenhle žánrový příspěvek má sám artrózu, jíž je usedlý, sterilní a celkově dost rozbředlý styl, proto je utrpení jej sledovat. Malý plus za přesnou Mary-Louise Parker, minus za kompletně rozkradenou hudbu. Několikanásobně slabší než tady výrazně hůře hodnocená oddychovka Mr. and Mrs. Smith - osobně jen za přítomnost oblíbených hereckých tváří body přičítat nehodlám.

Zuckerberg nás naučil vtlačit život do statusů. Aaron Sorkin jeho život a dílo na oplátku vtlačil do story o ambiciózním nerdovi, který chce uspět, aby přestal být asociálem. Je to mistrná dramatizace skutečných událostí, luxusně rozepsaná do svižných dialogů, přepečlivě zrežírovaná a bez výhrad zahraná. Napodruhé mi to do sebe zapadlo ještě líp, v těch scenáristických finesách se projevuje dokonalé umění zkratky a charakterizace postav a situací, tak aby obstály v rámci jednoho snímku a zároveň měly bez nadsázky existenciální přesah. K absolutoriu mi schází jen nějaký moment nebo parametr filmu, který by se mnou vyloženě zamával. Fincherovy filmy jsou perfektní, bez zaváhání letí před očima. Ale jeho poslední tři vypiplané kousky mě už nezmasakrovaly tolik jako svého času Klub rváčů nebo Sedm - nejen že v nich nejsou tak vděčné divácké momenty, ale hlavně už nemají tu návykovou dravost a živelnost. Točí je starší, zkušenější a paradoxně snad až příliš vyspělý, nechybující, a proto trochu odtažený tvůrce.

Řeklo by se neurážející seriálova oddychovka... ale tyhle ostalgické záchvěvy mi jsou ze své podstaty vlastně hrozně nepříjemné.

Poslední dobou pravidelná součást cest ve Student Agency. I když ji vidím na monitorech beze zvuku, směju se nahlas. Brilantní.

Ritchie my ass.