baroko16857

Důvod mého hodnocení: viz můj komentář k Formanovu Amadeovi.

Jsem si vědom, že dávám nejhorší možné ohodnocení snímku, který má mnoho lidí rádo, a proto cítím povinnost vysvětlit, co mě k tomu vede. Před medicínou jsem vystudoval muzikologii. Znám celé dochované Mozartovo dílo i veškerou korespondenci, která se ho týká, a díky které je možné (pro její dostatek) snadno si vytvořit obraz o jeho osobnosti. Mozart byl dobrosrdečný a dokázal se tak povznést nad životní překážky včetně celoživotních tělesných chronických chorob. Shaffer a Forman ho však vykreslili jako "geniálního pitomce". V minulých staletích si lidé písemně zaznamenávali do nadbytečných podrobností všeljaké informace, a zvláště v případě známých osobností. Neexistuje jediná poznámka, která by potvrdila, že se Mozart např. smál ve společnosti jako malé nedospělé dítě, že se choval vulgárně nebo jako neurvalec. Považuji proto za nehoráznou opovážlivost vykreslit si "po svém" a ještě k tomu v přímém rozporu s fakty tak gigantickou osobnost, jakým byl (a díky jeho hudbě stále je) W. A. Mozart. Ten však není jediný tímto fimem poškozený. Antonio Sallieri je zde podobně zdeformován. Nehledě ke skutečnosti, že dnes víme, v jakých souvislostech vznikalo Mozartovo Requiem, a že Sallieri v tomto procesu nehrál žádnou roli; je nutné se zamyslet nad Sallieriho tehdejším postavením u vídeňského dvora. Neměl v žádném případě zapotřebí chovat se způsobem, který mu filmaři v Amadeovi přisoudili. Pokud chce někdo namítat, že tento film není dokumentární, ale jen pro zábavu, namítám já proti tomu, že i jako zábavný tento flm popularizuje Mozartovu a Sallieriho osobnost a dílo. A bohužel otřesným a naprosto zcestným způsobem. Dodnes se setkávám, když se řekne "Schaffer-Formanův Amadeus", hned se vybaví lidem "historická a pravdivá" životopisná freska o geniálním smíškovi a podprůměrném intrikánovi. Myslím si, že pokud se kdokoli chce zabývat osobnostmi takové proslulosti, které mají pro kulturní vývoj lidstva zásadní význam, měl by při tom vycházet pouze z nezvratných faktů. Měl by mít na paměti, že mnohým lidem se vryje medializované pojetí do paměti a ti se pak těžko smiřují s tím, že toto pojetí je nesmysl a fikce. Forman mě zklamal, když sám podotkl, že ho při práci na scénáři (kromě té Schafferovy divadelní předlohy) ani nezajímalo nic faktografického o Mozartovo životě. Takovýto přístup si může dovolit pouze ten, kdo je schopen vytvořit tak výjimečná díla, jako je např. právě Don Giovanni, Figarova svatba, Klavírní koncerty etc. etc. A to ani Forman, ani Schaffer rozhodně nedokáží - vlastně to zatím nedokázal nikdo - ani ti hudebně nejpovolanější! Vypsal jsem hlavní (ale nikoli jediné) výhrady, které mám k tomuto filmu. Nesmyslů je tam bohužel tolik, že ten film, i přes určité kouzlo, které mu nelze upřít, nemohu hodnotit jinak, než jako "odpad". Vždy, když hraji na koncertech Mozartovy klavírní a varhanní skladby nebo s kolegy interpretujeme jeho komořinu, a vzpomenu si přitom na Formanova Amadea, proběhne mi hlavou myšlenka: kdyby si Forman s Mozartem mohli prohodit role, zda-li by byl (s Formanovým přístupem) Mozart jako filmový režisér také takový diletant - a naopak, jakých hudebních skvostů by byl schopen mistr Forman?! Forman je příjemný chlap a některé jeho filmy jsou opravdu dobré, ale tímhle "tzv. klenotem" a hlavně "přístupem a pozadím jeho vzniku" udělal Mozartovi takříkajíc "medvědí službu"! Proto není překvapením, že ti, kdo o hudbě alespoň trochu něco vědí, a nejsou to vždy jen konzervatoristi a muzikologové, vůbec tento fim a jemu podobné neberou na vědomí. Globálně vzato je ale tento filmový blábol bohužel dosti populární???!!!

Nevěřil bych, že se dá úspěšně spojit hororový a komediální žánr, a ještě k tomu v drákulovské tematice. Navíc hrabě Dracula v tomto filmu (Ferdy Mayne + Miroslav Moravec) je spolu s Frankem Langellou (Dracula 1979) pro mne tím nejpřesvědčivějším představitelem karpatského krvežíznivce. A prof. Abronsius namluvený naším Jiřím Bruderem (mimo jiné hlas medvídka Pů) je nádherně potrhlý.

Vetřelec Dvojka (Vetřelci) je slušným nástupcem prvního dílu. Je podobně napínavý, a větším množstvím vkusně akčních scén je vůči Jedničce, kde dominuje spíše vědecko-fantastický prvek, dobrým protipólem. Oba filmy jsem viděl, když mi bylo 12 let, a i když jsem nebyl bojácnej kluk, přesto jsem měl z Vetřelců "slušně nahnáno". Když se po dvouhodinách trvání filmu zdá, že už to hrdinové filmu mají za sebou, a Ripleyová se musí vrátit zpátky mezi ty "potvory", musím přiznat, že jsem byl podělanej strachy. Ale co se týče strachu, není to nic proti mým pocitům při sledování Jedničky. Ten film mě dokázal tak vyděsit, že jsem odmítal chodit do sklepa pro brambory. Naši uvažovali, že by mi měli podobné filmy zakázat, ale naštěstí z toho sešlo. Za pár týdnů jsme se celá rodina báli pro změnu při Predátorovi 1. Líbí se mi i ta spojitost Cameronových Vetřelců s Clarke-Cubrickovou Vesmírnou odysseou (v hudbě) a s Vetřelcem 1 (stejná planeta a ztoskotaná loď, "kukuřičnej chleba" a opět skrze hudbu). James Horner odvedl (obdobně jako Goldsmith v Jedničce) slušnou práci. Director´s Cut (154 min) je samozřejmě mnohem lepší. Když jsem viděl tuto původní verzi o delší časové metráži, musel jsem uznat, že kinoverze byla dost nešikovně vystříhaná. Nic naplat, detaily zkrátka dotvářejí celek.

První tři díly jsem schopen zkousnout i strávit, i když tato sága zdaleka nepatří mezi mé favority. Ale další díly jsou pro mě už jen "zbytečnou přehradou na již zjevně vyschlém (invenčním) prameni".

Na to, že se jedná jen o inscenaci, klobouk dolů. Démonický Ilja Racek, nemrtvá Hana Maciuchová a celková atmosféra jsou výtečné. V takovémto duchu by vznikl jistě dobrý vampýrský film. Pro mě Drákula č. 2. Na prvním místo řadím bez váhání Drákulu z roku 1972 s Frankem Langellou a Laurencem Oivierem. Tak má vypadat Drákula bez zbytečných klišé. http://www.ulozto.cz/x91py7a/dracula-1979-horor-cztit-da77-avi

Ve vampírské filmografii Badhamův Dracula (alespoň podle mne) prozatím stále vede. Nemůže mu konkurovat ani Coppolova rádoby strašidelná verze (1992), a už vůbec ne Twilight sága - to už je jen další hloupá, černě nabarvená červená knihovna. Toto zpracování obsahuje typickou upírskou a správně vygradovanou, syrovou, mysticky-chmurnou atmosféru, nepatetickou erotiku, a skvělé herecké výkony to všechno umocňují. Snímek je zajímavý - od úvodního vlčího zavytí až po ten nekonvenční, dějově otevřený konec. http://www.ulozto.cz/x91py7a/dracula-1979-horor-cztit-da77-avi

Kultovnost tohoto snímku je přehnaná. Je příliš přeromantizovaný a hororově kýčovitý. Na atraktivitě mu trochu dodávají známé herecké osobnosti. Drákulovi z roku 1979 s Frankem Langellou a Laurencem Olivierem se tato Coppolova verze nemůže rovnat. To je Drákula se vším všudy včetně toho otevřeného konce. Pro případné zájemce: http://www.ulozto.cz/x91py7a/dracula-1979-horor-cztit-da77-avi

Film s jedinečnou nadsázkou. Český dabing vynikající ("Hitler s ocasem. Stačilo pár hřebíků....").

Nesnáším Love-story! Ale Duch je tak zdařilou směsicí legrace, mystiky, pěkné hudby, romantiky i poučení. A Whoopi včetně hlasu Jany Andresíkové... Díky tomu všemu je Duch pro mě krásným filmem. (Na konci nebrečím!)