Saxos

Ufouni jedni prohnaní. Další z úsměvných, logiku postrádajících, lidských vyhlazovaček. Ještě, že máme náctiletou Cassie, která čapne do ruky útočnou pušku, izolepou opraví Conversky, a i Rambo by čuměl zač je v Pardubicích perník. Asi slušnej oddíl, nebo branná výchova na amícké střední, protože nasypat tři koule do prvního človíčka, kterého potká, žádný problém. A to je teprve začátek, pravá hvězdná pěchota, nás teprve čeká. Romantické putování naší hrdinky s mixovaným Evanem po tajuplném lese, výcvik a boje dětských Navy Seals, pobíhání naší kočky s prostřelenou nohou, nemůžou překvapit. Chvílemi si říkám "je to vůbec možné?". Ano je. Klady: žádné. Zápory: 1. sekunda až 111. minuta. Zamačkávám slzu smíchu i vzteku, doufám, že nikdo neuvažuje o vlně deset, a i v to, že mi po tom filmovém výplachu něco zbylo v hlavě.

Konečně se dozvíme, kde lidské plémě získalo prasárny a zla všeho druhu. No přece od Bohů, jejich stvořitelů. Zápory: docela pěkné, slušně řečeno, znevážení řecké mytologie; neboží Boží souboje; dost technicky neřešitelných problémů s poměrem velikostí Bohů a smrtelníků; zase ta "sépie", už mi to nebaví; závěr slaďoučkej, jak kýbl chemickýho tureckýho medu; soundtrack slabota; zbytečně dlouhá stopáž; ichtilní dvojsmysly; prostě plácání se od fantazy pro dospěláka až po digitální pohádku pro předškoláky.

S krimi miniseriály se v česku roztrhl pytel. Bohužel ne vždy se to podaří. Komplet 4/4. Zápory: řvaním se role nezvýrazní; příběh i přes dvě vraždy a regionální politiku nezajímavý; střelecký závěr stejně trapný, jak celý děj; otřesný zvuk, herci mumlaj, jak s plecháčkem u huby; skoro pět hodin bylo opravdu dost. Klady: závidím paní JUDr., dá sklenku vína a je totálně naplech, a nejenom ona, tady byl asi nalitej komplet celej štáb.

Už v prvních minutách zazní perfektní jména mlaďasů směřujících do F1. Čas opravdových a napínavých závodů formule. To každého bavilo. Žádná současnost - netankuj, měň povinně gumy k spokojenosti jednoho výrobce, to přidáme, to sebereme, zvuk vytuněného vysavače.

Jediný co vím, tak stejný bordel v té naší havlorepublice je a bohužel ještě dlouho budete. Lobisti, bankovkáři a další hnus fialovej v 10 milionové banánovce. Vždy to fungovalo podle výhodného větru, a to ať z východu nebo západu. Fuj. Hodnotím až na konci série. Místo psaní komentáře po jednom dílu si každý má radši prdnout a jít chrnět.

Mrzí mě, že když si chcete pustit dobrou komedii, musíte už zabrousit až do minulého století. Jsou to filmy kterým už pomalu táhne na padesátku, ale jsou prostě nadčasové. Zápory: trochu klesající tempo; něco takového už nikdy nebude. Klady: jako vždy dabing; herecké obsazení; dost jedinečných vtípků.

Jsem zklamán, že nejsem takový hrdina, jak létající Skála a nenašel jsem tolik odvahy, abych šel do kina. Udělal jsem dobře. Vydržel jsem a viděl jen doma i když 3D. Hrůza: americkej katastrofickej slaďák, jak největší kopec cukrové vaty z pouti; a pouť je to tedy pořádná, hlavně nezapnout ani jeden mozkový závit. Co jsme čekali: já na to, že Alexandra film dotáhne do konce v bílé krajkové podprsence, nebo bikinách, ale asi se nehodilo, aby jí taťka zachránil v takovém úboru. Co se líbilo: katastrofické efekty; bohužel i když kvalita byla dobrá, nemůžu a ani nechci dát hvězdy. Poučení: jako vždy "vše špatné je pro něco dobré", to že šla do kopru půlka Kalifornie je jedno, hlavně že rodina, základ Americké svobody, se dala opět dohromady a žijou spokojeně do další katastrofy, nebo dokud si mamka opět nenajde jinýho šamstra.

Dášenka většinou hrála správná nablbla a kam až to dotáhla, dáma naše první. Normalizaci už pochopí málo lidí a multikulturou bude ještě hůř. Tady dobře jako vždy - Bláha, Skopal, Brodský.

Až moc velký odklon k materiální stránce lobistické populace. Normální slovenský občan juká co on to ten vedoucí nepočetné, ale výkonné a schopné, reklamní agentury vlastní. A samozřejmě chce reklamku. Klady: po technické a vizuální stránce dobře zpracováno; zajímavé téma. Zápory: tohle není česko-slovenský styl; trochu pápépřesdeváté.

Nebudu se rozplývat nad nějakým filmařským uměním. Prostě ujeťárna. Sice jsem vydržel až do konce a myslel si, že mě nic nepřekvapí, ale domácí kulturní vložka při rodinné oslavě, to byla prča, kterou nepřekonalo lízání klávesnice, harpunový lov v bazénu, dva malí žlutí zombie ani zubní vyrážečka. Poučení: taťka měl stejně pravdu, protože v tom kufru může být doteď, takže za plotem je fakt nebezpečno a špičák jí nedoroste.