Eddie003

Sladké souznění hudby Howarda Shorea (Mlčení jehňátek, Se7en, Moucha, Pán prstenů...), navozující ve vás v doprovodu symbolů, podobným kaňkám Roschachova testu, pocit odtažitosti, chladna, které jako by jste už někde pocítili... Snímek plyne velmi pomalu a režisér má čas vykreslovat charakter nejenom hlavího protagonisty, ale i jeho oklí. Dodnes nevím, co si mám o Dennisu Cleggovi myslet. Jeho postava je jakoby zhmotněný příběh všech šílenců, viděný očima někoho cizího, ve společnosti považovaného za "normálního". Rozhodně se jedná o úžasný film s rukopisem velmi nadaného šílence Davida Cronenberga a mě nezbývá nic jiného než ho všem příznivcům (nejen) filmového umění vřele doporučit.

Já osobně proti homosexuálům nic nemám. Jen ať se klidně žení (nebo vdávají?), mě je to fuk. Ale filmovat francouzák dvou chlapů se mi zdá přinejmenším nevkusné. Andy Warhol byl génius (a navíc nosil tenisky), ale myslím, že tady ukázal jen snahu o provokaci širokého okolí, (přičemž se mu podařilo vyprovokovat i to úzké.) Mimochodem, ani bych se nedivil, kdyby Andy i s kameramanem na chvilku (celou dobu filmování) někam odběhli a kameru nechali běžet. Na výsledku by se stejně nic nezměnilo....... Pět *, abych Andymu zlepšil status, který na csfd není příliš vlídný, a taky protože se o něm učím a fascinuje mě až na půdu. (A protože nosil tenisky;)

Sám doma 3? Vtip, který má důležitou vadu. Není směšný. Nebojte, budu stručný, tento film je typickou ukázkou humoru, kterým se dáví americká populace. Je škoda slov, obětovaných tomuto několikrát přežvýkanému psímu žrádlu. Konec.Brrr. A mám to za sebou.

Tento "film" je natolik zvrhlý, že když řeknu, že je zvrhlý, tak urážím všechno, co je zvrhlé. Troška je zřejmě na drogách a lidé, kteří se v tomto skvostu vyskytují (všimněte si, že neříkám herci) zde předvádějí něco, co prostřednictvím českého jazyku zatím nedokáži definovat........... A to je asi všechno.

Nikdy nebylo téma druhé světové války zpracováno Hollywoodem tak sugestivně. Nemusím tady psát žádné sáhodlouhé komentáře, ten pocit, který ve mně film vyvoval, vystihnout stejně nedokážu. Při některých pasážích mě vyloženě mrazilo v zádech (Statek s ruskými ženami, Delimitace). No a k tomu si ještě přidejte věčného kovboje Jamese Coburna jako německého desátníka.

Vzhledem k mé očividné nelásce ke všemu italskému nemohu jinak......... Fellini je jistě pozoruhodný tvůrce, ale že by mi k srdci přirostl říct nemůžu, a tak možná můj komentář nebude dost objektivní. Satyrikon ani nemá ten italský šmrnc, jaký nechyběl ostatním Felliniho úchylárnám, popřípadě Passoliniho uměleckým sexuálním orgiím. No zkrátka, tohle je veliký, zdůrazňuji veliký úlet, který vzniknul zřejmě z apatického šoku mistra Felliniho po požití LSD. Na druhou stranu jednotlivé záběry působí skvostně a člověk si v určitých chvílích připadá jako na horské dráze, ale stejně to jako celek působí nějak rozvlekle a děj se hrozně láme. Fellini o něm řekl: ,,Nastal konec éry filmů, vypravěčsky podobných románům, teď by se filmy měly podobat poezii, snažím se osvobodit svoji práci od scémat: příběh se začátkem, rozvinutím a zakončením. Chci,aby filmy byly více jako báseň, s rytmikou a kadencí.“ A jak praví jeden britský kritik:Opravdu končí v půli věty. Z toho usuzuji, že nejsem patřičně vnímavý......... nebo patřičně šílený?

Francis Ford Coppola, John Milius, ani Martin Sheen už nikdy v životě nepřekonají to,co ukázali ve filmu Apocalypse Now. Pasáž u mostu v Do Lung je pro mě nejtypičtější ukázkou neschopnosti americké armády ve Vietnamu. Viděl jsem Redux verzi a i přes její délku to nic nemění na mém názoru. Katarze, jež mi film přinesl, je srovnatelná s tou po skončení Vesmírné odysey. Tohle je klenot nejen válečné kinematografie......... A hlas Marlona Branda na pásce mě straší dodnes....... (Taková zajímavost na závěr: Hudbu k filmu měl původně místo Doors složit samotný John Lennon, kterého o to Francis žádal osobně, ten ovšem odmítnul, dal přednost rodinnému životu.)

,,Surrealistům se nepodařilo prosadit kolektivní mýtus, ale stvořili jej podle romantické metody, to znamená tak, že čerpali v nejintimnější hlubinách ducha." Řekl Michael Lowy. Stanleymu Kubrickovi nikdy nešlo o vykreslení duševních stavů, pocitů, dojmů, nebo něčeho tak pomíjivého, jako je třeba láska........ Stanleymu šlo vždy jenom o dokonalost a absolutní zážitek na úkor divákova pocitu odcizení (a za to ho zbožňuji.;-). A stejně tak je tomu i ve filmu Mechanický pomeranč. Nemá cenu tady rozvádět surrealistické úvahy, které mistr vyhnal tak vysoko, že by snad mohly dosáhnout na Pop art a polechtat ho na noze. Tento film se nedá jasně zaškatulkovat, myslím, že se pro něj hodí jediné označení: Film Stanleyho Kubricka. Nikdo jiný nemohl natočit Burgessův apel na společnost tak, jako on, dokonce ani Andy Warhol. A to se Brentově vizi o “snovém racionálnu“ ve svém filmu Vinyl přiblížil daleko víc, než David Lynch v kterémkoliv ze svých kouzelných úletů.

Absolutně nesouhlasím s názory, že tenhle film je slabší než původní seriál. FWWM sice předbíhá seriálovým událostem, ale jinak je to zcela odlišný počin. Zatím co seriál si buduje atmosféru pomocí humoru, střídaného s poněkud děsivějšími momenty, film jakýkoliv optimismus vypustil a ubírá se pouze zavedenou linií, tedy vylíčení posledních sedmy dnů Laury Palmerové,j ak hrdě hlásá upoutávka V jeho průběhu mě až zaráželo mistrovské nasnímání (vražda, vize Boba, červený pokoj) a na konci, podmalovaném Badalamentiho hudbou, jsem si připadal jako po nějakém tripu. Každopádně povězt propadáku, kterou si film odnesl z Cannes, nechápu, a co se týče jedné poznámky o výstupu Davida Bowieho: David Lynch prohlásil, že účast Bowieho na filmu,která je zvlášť těžce pochopitelná, by se vysvětlila v dalším, plánovaném pokračování TP:FWWM. Bohužel o jeho realizaci přestal přemýšlet právě díky zmiňovanému neúspěchu na festivlu v Cannes...

Jen sledování počtu herecké komunity mi vhání slzy do očí. Proč? A obávám se, že mi nikdo neodpoví. Režisér je evidentně kojenec, čímž si vysvětluji kvality tohoho seriálu, a tudíž neumí mluvit. A herci.......... Ne,počkat, komici, kteří svůj humor zakládají na vlastním hereckém "neumu", ti by zasloužili olověnou včelu mezi oči.________________________________