Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Animovaný
  • Komédia
  • Dráma
  • Krimi
  • Dokumentárny

Recenzie (137)

plagát

The Haunting - Jenom dvojčata (2018) (epizóda) 

Zvláštní, že mě nakonec díl s jednou z nejméně sympatických postav bavil zatím nejvíce. Pět hvězd za pěkné psychologické drama a jednoho opravdu velice originálního strašáka - z jeho chůze nechůze a ohromného vzezření mi bylo úzko.

plagát

The Haunting - Dvě bouřky (2018) (epizóda) 

Když dva dělají totéž, není to totéž aneb jak může nadužívání dlouhých závěru zkazit dojem z celého dílu. Točit na jeden dlouhý záběr je majstrštyk, jak pro kameramana, tak pro herce, ale v tomto případě to má háček - zde nemají dlouhé záběry co nabídnout. Nemají žádné opodstatnění. Zkuste se podívat na Potomky lidí. Tam má každá vteřina svůj smysl. U tohoto filmu není dlouhý záběr použit jako frajeřina, ale spíše jako prvek, který má pomoci diváka vtáhnout do děje a to jen v určitém momentě. V Tarantinovkách nebo třeba v Osvícení je takový záběr zase zdrojem sílícího napětí a divákovi nervozity. Tady mě bohužel štáb nepřesvědčil. První záběr byl skvělý - vše mělo své místo a scéna byla dokonale vymyšlena. Ale! První střih byl tak agresivní, že mě dokonale vytrhl z atmosféry a já nebyl schopen se do ní vrátit. Od toho místa měl díl pokračovat spíše v původních kolejích a nebo, s použitím nějakého sexy neviditelného střihu, pokračovat dál ve stejném duchu. Jinak jsem rád, že se všechny příběhové roviny spojily dohromady, nicméně snad krom jednoho nepříjemného zvratu tento díl nic moc nového nepřinesl.

plagát

Štyri izby (1995) 

Hodnocení je zde jednoduché. První povídka - 2*. Druhá povídka - 1*. Třetí povídka - 3*. A závěrečná čtvrtá? 5*. Ta poslední byla totiž tak perfektní (Tarantinovská), že jsem zapomněl i na to otravný přehrávání Tima Rotha, které mě celou dobu tolik rušilo. Mělo to pointu, vtip a dokonalou kameru. Přesně to, co chybělo těm předchozím.

plagát

Klub bitkárov (1999) 

Vizuálně je to dokonalé. Zvuk - špička. Kamera, efekty, herci? Všechno na pět hvězd. Posledních pár minut filmu je taktéž nevídaná masáž všech smyslů a mozkových závitů. Celkově jsem film "baštil" zhruba do poloviny. Avšak čím více prostoru dostávala Pittova postava, tím více mě film přestával bavit. Pointa, jeho úmysly i chování mi přišlo zkrátka o ničem. Chápu, že spousta lidí dokáže tento film donekonečna rozebírat a vychvalovat, ale mě takhle podívaná příliš nesedla. Nevím, jak moc za to může fakt, že jsem největší twist filmu znal již před shlédnutím, ale obávám se, že by mi to mozek neodpálilo ani tak. Se7en je pro mě stále Fincherův jediný a nepřekonatelný klenot vybroušený k dokonalosti.

plagát

Westworld - Úběžný bod (2018) (epizóda) 

I přesto, že se mi zpočátku hodně líbil velký důraz kladený na perfektně zpracovanou brutalitu, teď musím otočit. Série se v průběhu druhé série transformovala v mnohem více, než jsem čekal. Ubylo explicitního násilí a přibylo hlubších sond do soukromí jednotlivých protagonistů. A tato poloha Westworldu neskutečně sluší. Minulá epizoda mě bavila neskutečně moc a tento díl mě jen utvrdil v tom, že tvůrci dokážou to, co mnohým současným seriálům chybí - a sice vykreslit psychologii postav do takových detailů, že se chvílemi cítím, jakobych je znal pěkných pár let.

plagát

Westworld - Akane No Mai (2018) (epizóda) 

Pro mě zatím nejslabší díl. Nevím, jestli je to tak schválně v rámci snížení tempa před epickým vyvrcholením (ale v polovině série?) a nebo se tu něco těžce nepovedlo. Tak jako tak se příběh téměř vůbec neposunul a nebýt závěrečné řežby, asi bych dal ještě o hvězdu méně.

plagát

Dr. House - Vydržať (2012) (epizóda) 

House na pokraji zhroucení a za mě jedna z nejlepších epizod seriálu.

plagát

Polnoc v Paríži (2011) 

Odsejpalo to, nenudil jsem se, ale znova se na to už asi nepodívám. Poctivých 3 a půl hvězdy.

plagát

Potomkovia ľudí (2006) 

Pro mě nejsilnější zážitek od prvního shlédnutí Interstellar. Úžasná práce s kamerou.