HonziKaja

Tenhle film mi vnutili rodiče a já nevěděl co čekat. Ale měli pravdu, je to hrozně příjemná věc o člověku který se rozhodně udělat změnu v době kdy ho čeká další změna. Zní to zmateně? Trošku. Ale stojí to za to. Tenhle styl života mě vždycky přitahoval tak jsem možná trochu subjektivní ale nemůžu si pomoci. Clooney do role padne dokonale a Vera Farmiga je pro mě velké překvapení. Je v tom víc než se na první pohled zdá.

Anderson a jeho artová retro věc. Ona to ani není pohádka ani komedie ale spíše úsměvné drama v pastelových barvách spláchnuté deštěm. Zase jsem se přistihl že jsem ani moc nevnímal příběh jako takový, který je bezesporu vyveden velmi kvalitně, ale jenom seděl s otevřenou pusou a koukal na filmařinu v nejryzejší podobě, dělanou s láskou a úžasnou představivostí. Tohle je jeden z příkladů. Tady není jeden konec. Končí to mnoha konci. Jsou tam kouzla skrytá v obyčejných věcech. Je tam spousta skautů. Je to herecký koncert. A to nejdůležitější - je to nádherný film.

Nikdy mě jako (jěště) náctiletého příslušníka mužského pohlaví nenapadlo že mě dostane téměř dialogový romantický film na předlohu Jane Austenové, ke které jsem dostal jako znuděný gymnazista na hodinách literatury. Stalo se. Od výpravy přes úžasně zpracovaný scénář až po výborné obsazení je tohle pro mě jeden z nejlépe zpracovaných filmů na motivy nějáké knihy.

Když se zamyslím nad největším filmem všech dob, první jméno které mi vyvstane z paměti je právě Casablanca. To je facka, možná plivanec do tváře Hitlera. Dnes by to vyznělo moc sentimentálně, moc patriotisticky, moc sladce ale představte si v té době. Bogart který by svým charisma dokázal snad někoho zabít a Ingrid... jenom ach jo. Klenot v té nejryzejší podobě.

Japonsko je zvláštní země. Země přímo dělaná na tyto setkání. Nálepku drama si to úplně nezaslouží, Murray dokáže udělat i z dojáku pomalu usměvný film. Pochopení, whisky a karaoke.

Audrey je kouzelná, Peck je frajer a já až celkem cynik jsem si až okusoval nehty a doufal v happy end. Neuvěřitélné.