Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenzie (6)

plagát

Sbohem, Bafano (2007) 

Tak tenhle brak jsem nedokázal dokoukat ani do konce. Už jen to, který idiot překládal název filmu, to by mě opravdu zajímalo. Bafana je nesklonné, je to zulu výraz povzbuzení, třeba při fotbale - do toho bafana (chlapci). To není žádné: Dobrý den, pane Bafano..., silně mi to připomíná scénku Felixe Holzmana a jeho pan Kulel... Ale zpět k filmu. Pologramotný doktor práv Mandela, no to mě poser. Člověk, který byl zodpovědný za vraždy a bombové útoky je nyní hrdina. Hrdina ze Soweta, který práva asi vystudoval v Plzni... Prpaganda jako bejk, špatní bílí, skvělí černí, už mi z těchto manipulací začíná být opravdu šoufl. Někdo by měl natočit film o tom, jak Mandela, bezprostředně od převzetí moci od DeKlerka, veřejně vybízel negry, aby vraždili bělochy, což se prakticky děje do dneška. Jednu hvězdu dávám pouze za kameru, kdy jsem opět viděl místa, která nosím v srdci.

plagát

Správny policajt (2003) 

Takže. Nálepka "Podle skutečné události" je trochu přehnaná. Stander skutečně existoval, ale zvysoka kašlal na systém, pouze využil příležitosti, aby se pěkně obohatil. Odjel do USA a tam si pravděpodobně do dnes užívá plodů své rapsodie, protože ho nikdo na podruhé nechytil. Takže bylo-li to tak (a skutečně bylo, četl jsem tehdejší noviny, protože jsem v JAR žil), změna příbehu znamená jedině to, že vzniknul manipulativní snímek, abychom si museli udělat obrázek o tom, jak "špatný" aparthejid byl. Dvě hvězdy dávám jedině za kameru, protože ve filmu poznávám pár míst, jinak bída.

plagát

Stratené v preklade (2003) 

Překrásný film, na který se zas a znova rád podívám. Příběh dívky, hledající sebe sama a muže v krizi středního věku, který chápe, že už je na spoustu věcí pozdě..., chvílemi mám pocit, že všichni herci hrají opravdu sami sebe a to včetně nihondžinů. Posmutnělý konec však vyšeptnutím do ucha čehosi dává divákovi naději, že všechno ještě není úplně ztracené. Když k tomu přidám skvělou hudbu - zejména Air - klidně bych uvítal nějaké nenásilné pokračování.

plagát

V tieni (2012) odpad!

Přítomnost Ivana Trojana pro mě prakticky vždy byla zárukou hezkého zážitku. Pokud tuto roli dostal befelem - jako záruka sledovanosti - je mi ho líto a chápu ho. Pokud se této role ujal dobrovolně, tak už ho nemám rád. Protože jestli jsem něco nečekal, tak je to takový malý Šindlerův seznam po česku. A upřímě řečeno, je to dost únavné prakticky každý den narážet na propagandu společnosti Holocaust a.s., o nic jiného totiž v celém filmu nejde. Stéká to z něj v každých 5ti minutách. Sofistikovaná masáž. Kdybych mohl dát čtvrt hevězdičky, dám ji. A to jenom za obsahem zdegradovanou, ale dobrou kameru. Takhle nedám nic.

plagát

Atlas mrakov (2012) 

Budu zcela upřímný a přiznám se, že Atlas mraků jsem včera večer musel shlédnout s celou rodinou znovu a to už poněkolikáté...a to nejen proto, že jsem filmu zcela podlehl ale i proto že mě každé "podívání" naplňuje větším pochopením a sepjetím s osudem lidstva,které je v našich rukou a řítí se překotně až do "údolí - 106 zim po velkém úpadku". Současná filmová tvorba mě semtam zaujme dobrým scénářem, anebo hereckým koncertem či režijní prací světových jmen. Ale tohle dílo mě prodchlo hluboce, nejen myšlenkou, která zcela evidentně pronásleduje Wachowské ale i Tykwera zcela jasně a bytostně ale i jemností a citem. Myslím, že právě hluboká myšlenka nechutného konzumu,touze po moci, zlobě, hamižnosti, přetechnizované době a přehlížení citů a pošlapávání pravdy je to kouzlo, které mezi tvůrci vytvořilo spojení díky nemuž vzniklo úžasné dílo, opus o nás samých doprovázená symfoníí sextetu atlasu mraků, který mi zní nepřetržitě v uších.Tolik citu a lásky jako v Sextetu nenaleznete v každém snímku. Tykwer a sourozenci Wachowští nejsou pojídači slávy ani nabubřelí pitomci toužící po penězích a úspěchu.To co vytvořili je jedině důkaz o jejich citu a opravdové touze po pravdě. Je to volání po záchraně našich duší před Old Georgim, volání obrazem, volání hudbou a citem, který má v duši každý a pokud ne, tak nám kanibalskému lidstvu není pomoci. Film se stane kultovním snímkem který bude pro vyvolené a který ponese stigma "nechtěné" slátaniny o pravdě o což se postarají mediálně podporovaní blábolilové v osobě kritiků jako byl Felix Finch - zneuznalých spisovatelů a herců, kteří parazitují na oslavách či pošlapávání těch ostatních. nejsou to jejich slova ale slova mediálních magnátů a těch "druhých" za nimi. Atlas mraků je tu proto, aby alespoň jeden uvěřil!!!! A každý jeden jenž uvěřil je odměnou pánům autorům za jejich kus.

plagát

Stroskotanci (2002) 

Film jsem si ve své blbosti pustil s desetiletým odstupem, protože jsem úplně zapoměl o co šlo. Skvělá hudba od Goldfrapp hned na začátku, mi nabídla přislib kvalitního filmového zážitku. Ale tím příslibem to také bohužel skončilo. Nechce se mi plýtvat slovy na takový brak. Snad jen že snímek měl nést jiný název: Metamorfóza sadistické mrchy v submisivní čubku - rychle a snadno.