Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Animovaný
  • Akčný
  • Krimi

Recenzie (1 230)

plagát

Noc v múzeu 2 (2009) 

Z jedničky jsme skočili padákem přímo do dvojky a padákem myslím, že to je takový nehorázný propad, až se mi nechce věřit. Všeho je tu víc, víc postav, sice zajímavých, ale nakonec je toho až příliš. Nejhorší jsou dialogy. To nekonečné dohadování někoho s někým, pošťuchování s opicí, nekonečné nahánění, spousta nelogičností, dobré vtípky bych napočítala na jedné ruce (oceňuji veverku, ale to je asi tak všechno). Nemá to žádné emoce. Bylo to jako na houpačce, děj byl pořád přerušovaný nějakým rádoby strašně důležitým rozhovorem a ten strašně zpomalil zrovna rozbíhající se tempo. Takže jsem si připadala, jako by mi rozjezd filmu někdo vždycky vyfouknul před nosem. Ani ničemu nenapomohla kouzelná Amy Adams, protože tady byla spíš protivná a až příliš velká aktivka. A ten nový faraon - nechápu to předstírané šišlání... k čemu? Bylo tu až moc momentů, kdy mi z pusy vyšlo "Bože, co je tohle za pitominu".

plagát

Noc v múzeu (2006) 

Mě to bavilo! Sice začátek byl pomalejší, ale jak se Stiller dostal do muzea bylo to o moc lepší. Scénář je jednodušší, ne tolik vtipný, možná občas trochu klišé nebo citové vydírání. Ale líbily se mi teplé barvy, každý záběr byl promyšlený (viz např. zneškodňování dodávky a prostřihy zblízka/z dálky :D) líbilo se mi, že jsme viděli důležité postavy především z amerických dějin, i zvířata, sochu z Velikonočních ostrovů, prezidenta Roosevelta v podání skvělého Robina Williamse, římského imperátora Coogana a kovboje Wilsona, pralidé byli srandovní, stejně tak jsem si oblíbila Rexíka. Pár vtípků se povedlo, něco nového jsme s dozvěděli, řešení určitých situací mi taky přišlo nápadité. Byla to příjemná oddechovka a docela bych se tam v noci taky prošla a poznala takto oživlou historii. Moc se mi to prostředí zamlouvalo. K tomu skvělá hudba hodna prostor váženého newyorského muzea. Nemůžu si vůbec stěžovat. Jo a vsuvka na závěr - faraon překvapil, hmm.

plagát

Rio 2 (2014) 

Tak nevím, ale dlouho jsem se u animáčku tolik nenasmála :D těch vtípků tam bylo dost, každé zvířátko bylo něčím zajímavé, něčím originálně upravené do pohádkové podoby a i buldok správňácky kroutil prdelkou. Všechno hýřilo barvičkami. Krásné byly záběry na Rio (stejně jako v jedničce), ale ještě lepší byly ty jejich ptačí tanečky, až jsem měla husí kůži, když tancovaly ten jejich pralesní tanec. A roztomilosti tady taky bylo dost, ať malí modří Ara, tak ostatní mrňata. A hudbu si nemůžete jinak než zamilovat - jsou to rytmy, které rozhýbou vaše končetiny ať chcete nebo ne. Proto nechápu, jak je možné takový příjemný film ohodnotit jednou jedinou hvězdou. Však i animace vypadala suprově. Asi v tom hledáte něco jiného než co to v sobě má.

plagát

Vincent jede k moři (2010) 

Dokoukala jsem trailer a docela mě mrzí, že vlastně prozradil všechno to nejlepší. Potkáváme tady bezva 'ujetou' bandu, mladík s Tourettovým syndromem, anorektička, a neurotik lpící na čistotě. Plus k tomu méně starostlivý otec než by jeho syn potřeboval a jedna doktorka, která si léčením svých pacientů léčí také svoje bolístky. Nejdřív jsem reagovala 'to je hrůza, chudě malý', ale bylo mi řečeno člověkem, který má s postiženými a nějak psychicky narušenými lidmi zkušenosti, že takto se oni baví a mnohdy i mnohem tvrději. Ale mně to bohužel často nepřišlo vtipné, ale spíš mě jímala lítost a soucit. Ale časem jsem tomu přišla na chuť a konečně si taky mohla užít tu srandovní stránku filmu. A řekla bych, že dalším zhlédnutím bych byla schopna to ocenit úplně. Celé to bylo okořeněné nádhernými scenériemi hor. To jsem si pomlaskávala a ten výšlap na vrchol byl opravdovým vrcholem filmu. Na to, že jsem myslela, jak to bude hrozné to kupodivu bylo příjemné překvapení, sice s pomalejším rozjezdem, ale přece.

plagát

Čierna mačka, biely kocúr (1998) 

Každopádně je to něco netradičního. Ze začátku jsem ani neměla chuť to dokoukat, protože mi humor tohoto filmu nesedí a přišly mi nesmyslné veškeré dialogy. Určitě to má něco do sebe, je to šílené, ztřeštěné, plné hrůzných obrazů a nápadů, všude samý cikán, samá hejna hus, nevkusu a kdoví čeho. Ty prasata požírající trabanty jsem nějak nepobrala. Jestli to má skrytý význam, tak mně zůstane skryt asi navždy. Opravdu to nebyl šálek mého čaje. Ale dokážu si živě představit, že spoustě lidí to bude připadat všechno strašně srandovní. Já se popravdě usmívala až na úplném konci. Ale jinak mi to přišlo celé spíš na hlavu postavené. Proto nemůžu jinak než dát průměrné hodnocení. Nechci filmu ublížit, ale prostě ten humor mi nesedl a tečka, nebudu se nutit do lepšího hodnocení a klidně budu za odpadlíka a za svým hodnocením si budu stát. PS: Změna, nakonec dám jen 2*, protože to u mě byla hov*dina a basta fidli.

plagát

Mrtví a neklidní (2013) 

Krásně vybrané songy, jen co je pravda. Filmařsky taky hezky zvládnuté, pěkné zajímavé záběry, hra se zaostřováním, ta evakuovaná část taky vypadala dostatečně vylidněně. Sem tam se objevila cynická poznámka, která vás rozesmála, především to, co si zombíci myslí. Hlavní je tady romantika a musím říct, že chemie mezi hlavním párem tady funguje. Ale v jiných momentech to působilo zmateně, kýčovitě, trochu trapně a nesmyslně. Ale důležitým sdělením je asi upozornit na sílu lásky, toť vše. To sice není málo, ale taky to není na takový film dost. Škoda, že se filmaři víc nepoložili do té sarkastické polohy, to by bylo mnohem lepší, ale bohužel se tak nestalo. Nemůžu se zbavit pocitu, že jsem viděla jen něco podprůměrného co se scénáře týče. A co tady taky vadí, že zombíci nevypadají dost strašidelně. Jasný, kdo kdy viděl zombíka, aby mohl říct, jak skutečně vypadají. Ale tihle zombie vypadali spíš jako trochu ušmudlaní smrtelníci, kteří rádi nosí světlé kontaktní čočky a potřebovali by návštěvu u zubaře a ortopeda.

plagát

Život a doba soudce A. K. (2014) (seriál) 

1. díl - Nuda. Studené jako psí čumák ze všech stran. Podle popisku prvního dílu jsem čekala pořádný pilotní díl a ono houbelec. Skoro nic se tam nestalo. Akorát mi lezly na nervy neustálé myšlenkové pochody pana soudce a Jitka Čvančarová jako psycholožka mi taky nesedla. Řemeslně jako všechny ostatní seriály, na kterých se podílí ČT. # # # 2.díl - Neeee, proč mají filmaři nutkání mučit diváky? Je to taková NUDA. To si rovnou můžu pustit nějaký záznam soudního jednání XY a jsem na tom stejně. To o čem by to mělo být - o tom, kdo jde po soudci - je tam minimálně. Ano, sice to ukazuje, že člověk, který má v rukou životy jiných a nekompromisně o nich rozhoduje, je také jenom člověk, má svoje starosti a může být mimo soudní síň jako pes se sklopenýma ušima. Ale to není námět na celý seriál, to je strašně málo.

plagát

Ona (2013) 

Dlouho mi nepřišel žádný film tak podivný jako tento. Filmařsky je to klasa, krásné záběry na budoucí Los Angeles, kde každý má v uchu svůj vlastní svět ve sluchátku, nějaký svůj operační systém a kde ruční dopisy za lidi musí psát zvláštní agentura, asi že v budoucnu na to budeme moc líní, abychom svým blízkým ručně napsali třeba milostný dopis. Otevírá se spousta otázek a námětů k zamyšlení. Jde mít vztah s někým, kdo žije jen v počítači? Milovat někoho, koho někdo jiný naprogramoval? A proč nebýt raději šťastný se svým OS místo smutné samoty? Jako výprava do psychologie, do světa partnerství to bylo přínosné, to každopádně. V mnohých situacích jsem si říkala, vždyť o tom jsem taky přemýšlela, to je trefná poznámka nebo jak by tohle někdy mohlo být skutečné apod. Ale občas mi to přišlo prapodivné. Her je asi o tom, že člověk potřebuje lásku, porozumění a něco co mu zaplní srdce, aby byl úplnější. Akorát tady hlavní hrdina naráží na ten fakt, že chodí s OS a ne se ženou, kterou může obejmout. Bylo to zajímavé. Ale doufám, že vždycky bude pro člověka důležité mít vedle sebe někoho dalšího, kdo je z masa a kostí. OS mě nezahřeje, nepohladí, erotické záležitosti určitým způsobem řešili, ale stejně to není milování v pravém slova smyslu. K OS si nemůžete přivonět a neucitíte v hrudi bít jeho srdíčko. Joaquin Phoenix hrál bezvadně. Je mi spíš protivný, ale tady až tak nevadil.... až na tu housenku pod nosem :) český hlas Samanthy se mi líbil a to, že je film ukecanější se dalo čekat. Však co by tam jinak dělali, když se vlastně nevidí, respektive nevidíme fyzickou podobu Samanthy, která komunikuje především hlasem.

plagát

Bournovo ultimátum (2007) 

No sakryš, vrrr :D tohle byla pecka. Tahle trojka jde ve šlépějích předešlých dvou dílů a vytváří s nimi naprosto jednotný celek, kdy by jeden díl bez druhého nebyl úplný. Klidně prominu i opět roztřesenější kameru, než by se mi líbilo, ale i tak to byla chuťovka. Tolik krásných akcí, tak promyšlené, tak hezky se stupňující atmosféra, která vás na začátku drapne, na konci vám vyrazí dech a to hned dvakrát - moje sympatie k postavě agenta Jasona Bourna se při posledním záběru snad ještě zdvojnásobila :) je to vlastně příběh o tom, jak si myslíme, že budeme potřební, jak budeme činit dobro, ale už nám nikdo neřekne tu stinnou stránku věci, za což my pak pykáme... Celý film prožíváme s Jasonem, ale zároveň nejsme ochuzeni o moment překvapení, který nás posadí na zadnici zas a znova. Hudba byla opět totožná jako v předchozích dílech a tím totožná myslím, totožně super k takové nadupané akční kriminálce, ale zase ne přehnaně. Bournovo ultimatum bylo prostě precizní, napínavé, inteligentní, srdečné a zároveň chladné, bylo to sexy, obohacující, odzbrojující, dechberoucí ... a už by to možná pro pochopení mého názoru na tento film stačilo ;)

plagát

Pokoj 237 (2012) 

Po zhlédnutí Room 237 mám ještě víc otázek než po Osvícení. Bylo fajn, když ukazovali chytáky ve filmu, snažili se na mapkách dokázat, jak je dispozičně hotel špatně vymyšlený, ale ty spojitosti všeho se vším byly trochu moc. Teorie točící se kolem indiánů, kolem holokaustu, minotaura, Apolla 11 a další ... jestli je alespoň polovina z toho pravda, je Kubrick génius. Ale nejde mi do hlavy, proč rvát do filmu tolik poznámek, tolik sdělení, když jim potom stejně rozumí jen pár vyvolených - lépe řečeno osvícených, protože ve filmu to není absolutně vysvětlené, drtivé většiny si divák nevšimne a co pak z toho. Pro dobrý Kubrickům pocit? Proto, aby Kingovi dělal naschvály, že z jeho průměrného díla udělal svým přičiněním něco nadpozemského? Možná chtěl jen docílit toho, aby o tom diváci takto diskutovali, rozmýšleli nad teoriemi a spekulovali, ale co z toho? Nějak nevidím ten smysl, akorát rozpohybovat mozky lidí. Ale to si radši pustím dokument o UFO a budu dumat nad zelenými mužíčky než se snažit dostat se do hlavy Kubrickovi, protože o nic jiného vlastně tedy nejde.