Room 237
Room 237
Obsahy(1)
Snímek Osvícení Stanleyho Kubricka bezesporu patří mezi nejkultovnější díla světové kinematografie. Ani jeho nejzarytější fanoušky by však nenapadlo, kolik skrytých významů, symbolů a metafor se v něm může skrývat. Americký dokumentarista Rodney Ascher byl snímkem fascinován od dětských let, a tak se ho rozhodl s pomocí pěti na slovo vzatých „kubrickologů“ podrobit důkladné analýze. V podobně uhrančivé atmosféře, jakou je Osvícení prostoupeno, nabízí divákům prostřednictvím ukázek z filmu a odvážných hypotéz zajímavé teorie o jeho souvislostech s dílem slavného teoretika médií Marshalla McLuhana či o odkazech na těžký úděl amerických indiánů, druhou světovou válku, holocaust nebo Jungovu teorii synchronicity. Těžko říci, ke které ze zmíněných teorií by se přiklonil samotný tvůrce filmu, určitě by ale měl radost, že jeho snímek dokáže po 32 letech od svého vzniku vzbuzovat tolik vášnivých debat. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (1)
Recenzie (39)
Chtělo by se říct, že než nekvalitní a neprofesionální symbolická analýza a psychoanalýza filmu, tak to radši žádná. Ale není to pravda. I když je Room 237 amatérsky natočený, rozhrkaný a často si protiřečící, a i když se pět průvodců po filmu Osvícení dá považovat ve shovívavějším případě za podivíny a v tom realističtějším za magory, tak i přesto má svůj význam. Minimálně v tom, že mě donutil podívat se na Kubricka zase trochu jinak. Rozebírat teorie přednesené v dokumentu nemá smysl. Některé nejsou víc než jen souhrn postřehů, například legendární režisérova tvář v mracích, kterou zmíní zřejmě každý kdo snímek viděl, některé jsou argumentačně silnější a kupodivu stojí na pevnějších základech. To platí především pro konspirační názor, že scény z přistání Apolla 11 na Měsíci natočil Kubrick a adaptace Kingovy knížky je jeho zpověď a svého druhu katarze. No, proč ne. Třeba někdo přijde i na to, že Spielbergova Blízká setkání třetího druhu vycházejí ze skutečných událostí. ()
Dokument nepříliš kvalitně natočen, vyžadující trochu nadstandardních filmových znalostí (filmografii Mistra S. K.), film u kterého mi vadila většina tvůrčích záměrů. Např. nikdy nevidíme ty "chytré konspirátory", pouze slyšíme nefamiliérní hlasy, které jsou navíc natočeny snad přes skype i s ruchy v pozadí. Ale... Ale sakra je to dokument pidirozebírající jeden z nejlepších snímků všech dob, nahlédnout do duše těchto filmem "osvícených" lidí by jistě bylo také zajímavé. Nemusíte vidět airbrushovou tvář Kubricka, skrytá poselství o indiánské genocidě či lunárních modulech... Rozhodně vás ale film přinutí přemýšlet do jaké míry s vámi jakýkoliv geniální umělec může manipulovat. A to je pro mě strašidelnější než Jack Nicholson pobíhající kolem se sekyrou. 60 % ()
Heleďte, já mám dumání o nesmrtelnosti filmového chrousta vážně v oblibě a s desítkami způsobů, jak vnímat Osvícení, jsem povšechně obeznámená, ale sorry, tohle je otravně namluvená, zhulenecky působící a nelogicky sestříhaná sbírka nesystematických, kavárenských a nepromyšlených dojmů mnohdy přejatých odjinud, která nemá úroveň ani průměrného DVD komentáře a chvílemi vůbec nesouvisí s obrazem – trochu ironické vzhledem k tomu, že se rozebírá dílo režiséra, který se vyjadřoval hlavně vizuálně. Právě kvůli nesystematičnosti a nespojitosti postřehů nelze brát předkládané interpretace vycházející z naprostých maličkostí příliš vážně (Kubrickův ksicht v mracích?! Dafuq?!) – což je upřímně řečeno poněkud bizarní, jelikož například myšlenka, že Osvícení pojednává na určité rovině o genocidě amerických Indiánů, je dnes vcelku obecně přijímanou teorií. Letmým nadhazováním odlišných povrchních interpretací navíc dochází k nezamýšlenému efektu, a sice naprosté odtrženosti od výchozího materiálu a klasickému diváckému dojmu „tamten si řekne, že je to o genocidě, tamten zas, že o holocaustu, další to chápe jako důkaz, že jsme nepřistáli na měsíci, každej v tom holt vidí, co chce“ – nelze tudíž než učinit lidový závěr, že kdo se film snaží vnímat trochu do hloubky, je pompézní, okázalý debil. O mizerné technické úrovni poznamenané krokováním, koktáním, nepřipraveností a nutností uklidňovat děcka řvoucí v pozadí ani nemluvě (ne, nedělám si srandu). Pro na první pohled za vlasy přitažené a zároveň fascinující, pečlivým studiem podložené, obohacující a přesvědčivě znějící rozbory tedy doporučuju jít radši za Robem Agerem na Collative Learning . ()
Když se oprostím od povedeného sestřihání ukázek brilantních Kubrickových filmů, je dokument pouze snůškou několika individuálních odlišných hypotéz o významech všeho druhu. Některé zní zajímavě, jiné jsou přitažené za vlasy. Lidé věří, čemu chtějí věřit. Tím spíš, když se najde alespoň jeden člověk, co s vámi sdílí potrhlý názor. Můžete si hned myslet, že jste na to kápli. Ve většině případů ale půjde pouze o ujeté konspirační teorie typu, že 01/09/11 byl útok USA na USA. Každý ať si to přebere sám. ()
Ohromující smršť milionů detailů, jež jen ti nejpozornější diváci mohou najít v Kubrickově Shiningu a dalších snímcích, postřehy z jeho života, svět za jedním z nejslavnějších příběhů. Mnohé postřehy nadchnou, zaujmou, pobaví...a tisíce dalších přinesou představu, že někteří lidé a kritici by mohli svůj život zasvětit užitečnější zábavě a důležitějším blábolům... ()
Galéria (14)
Fotka © Rapid Eye Movies
Zaujímavosti (2)
- Režisér Rodney Ascher vyzpovídal sedm "kubrickologů", z nichž pět rozhovorů bylo ve filmu použito, a přečetl práce dalších dvanácti nadšenců. Sám tvrdil, že ačkoli byla většina tvrzení jednodušše směšná, na snímek se začal dívat poté odlišně. Jakožto učitele filmového střihu ho kupříkladu překvapilo, jaké chyby v návaznosti scén si v Osvícení (1980) Kubrick neohlídal. (Brousitch)
Reklama