Vavča

John Woo má k dispozici peníze a lidi na které si ukáže, ale už nedokáže vybudovat tak intenzivní atmosféru a napětí jak se na heroic bloodshed sluší a patří. Sympatický akční film, rejža ještě pořád umí, potěší nostalgickými odkazy na svoji tvorbu a některými typickými ingrediencemi. Ale postavy často nemají možnost něco předvést, než šablonovité typy hrdinů. Všichni herci určitě dělali, co mohli, ale do zamýšleného výsledku krále akčních filmů má snímek daleko. Působí divně snaha, aby postavy mluvili anglicky někdy, jindy svým jazykem. Zápletka první poloviny filmu fajn, nespravedlivě obviněný právník na útěku, pak se to zvrhává do béček devadesátých let, tajná laboratoř, super látka, která dělá z člověka monstrum, to vážně nešlo vymyslet nic lepšího? Řemeslně vše v pořádku včetně kamery, choreografie, vynikající hudba Taró Iwaširo. Ale žánr heroic bloodshed, který měl zlaté časy v 80.letech, dokázal existovat v 90. letech a sporadicky se objevoval po roce 2000 je nyní v zásadě mrtvý. Ringo Lam je nyní někde jinde, akční filmy Dante Lama se do toho žánru úplně napasovat nedají, proto doporučuji nejen staré filmy, ale věci, které se dávným časům blíží jako The Game Changer nebo Extraordinary Mission, byť, kde že dávné časy jsou. Přesto doufám, že John Woo nám ještě nějaký ikonický snímek natočí, tahle pocta japonskému originálu se úplně nevydařila.

Režisér Wu Youying je nejen debutujícím tvůrcem, ale i autorem knižní předlohy, scénáře. A je to debut jako hrom. Příběh nás zavede na Antarktidu, kde bohatý selfmade man Wu Fuchun (Mark Chao) chce založit byznys, hodlá zde pořádat svatby, plánuje zmapovat prostředí. Odbornice na atmosférické jevy Jing Ruyi (Jang C'šan) se tak v letadle ocitá vlastně náhodou. Z dobře plánované výpravy se však záhy stane boj o přežití, kdy si oba hrdinové sáhnou nikoliv na dno, nebo hranici svých sil, ale daleko za ní po psychické i fyzické stránce. Musí spolupracovat, snažit se přežít, ale z počáteční nevraživosti a nucené solidarity se stane něco mnohem více. Film však neukazuje jen tvrdé strádání, křehkou romanci, na pár místech umí trochu odlehčit humorem. Nechá diváka žasnout nad prostředím a místními tvory, film má celou dobu trvalé napětí intenzivního boje o přežití jako 127 hodin, nebo jiné survival filmy. Oba hlavní herci vynikající, kdo nevěří, že Mark Chao umí více, než akční hrdiny a je synem slavného otce, měl by se podívat na tento film. Minimalisticky pojatému filmy pomáhá navíc perfektně nenápadný, ale všudypřítomný OST Joe Hisaišiho, který dodává filmu až téměř meditativní atmosféru. Tohle je nábožensko-mystický požitek, film, který dovede tvrdý, přirozeně dojímavý a naprosto člověka pohltí. Jak jen můžeme litovat, že na plátnech u nás film nebude, podle mě opět snímek co může oslovit bez problému lidi mimo okruh asijských fandů. Solidní filmaři v Číně nevymřeli, je skvělé, že takovýto film natočený v arktických podmínkách návštěvností přejel západní produkci a mnoho domácích derivátů "historických", akčních filmů, thrillerů, komedií které jsou často naprosto povrchní a prázdné, bez jakékoliv invence.

Roztomilé akční béčko čerpající z manga předlohy přivádí na svět superhrdiny, kteří svojí smrt v pohodě vyresetují a začínají znova. Postavy napsány maximálně úsporně, zkratkovité vyprávění, někdy značně nevyjasněný děj i motivace postav není kupodivu tolik na škodu, protože film umí přinést spektakulární akční scény, nápady ve svižném tempu a napjaté atmosféře... Pokud bych měl něco vybrat z japonských filmu loňského roku Aijin by se tam v pohodě za 3,5 hvězdy vešel, raději trochu adrenalinové, nonsensové béčko, než třeba formálně správně provedený, ale jinak neslaný, nemastný, film, kde usínám a nudím se (Third Murder). Aijin by rozhodně mohl více rozvést svoje univerzum a postavy, Takeru Sató v hlavní roli tradičně vynikající, počkejme si, zda přijde pokračování a s čím vyrukuje.

3,5 hvězdy, velmi slušný válečný survival film o misi vojáků v záskoku, kteří za peníze slouží za jiné v době japonské invaze v roce 1592. Korejský král prchá o pomoc k dynastii Ming, jednoho ze synů, princ Gwanghae je pověřen kralováním do doby, než přijde pomoc, dostane pár rádců, malou eskortu, aby dorazil do stovky kilometrů vzdáleného posádkového města. V patách jsou mu nejen Japonci... Velitel změti náhradních vojáků To-Woo (Lee Jeong-jae) je zpočátku princem znechucen, slaboch, co neumí bojovat a není samostatný. Ale časem vidí, že by z něj nemusel být špatný král. Film celkem reálně ukazuje tehdejší neveselou dobu, podává události zcela jinak, než https://www.csfd.cz/film/50296-jingbirok/komentare/ V centru dění jsou tak deklasované živly, které z nějakého záhadného důvodu splní nejen povinnost, ale i mnohem více. Vývoj charakterů postav a motivace jejich jednání je občas dost silně nelogická, odporuje dobovému sociálnímu systému. Nicméně solidní bojové scény, slušné herecké výkony, velký důraz na realismus, hudba na minimum, tísnivá atmosféra, drsné, špinavé provedení války. Nebýt té heroicko-vlastenecké scény, možná bych dal i za čtyři. Rozhodně zajímavý film, ale v tomhle ranku, najdete i větší pecky.

Povídkový silně konverzační film přesně ve stylu Jarmuschova snímku https://www.csfd.cz/film/162853-kafe-a-cigara/komentare/ Režisér přivádí na scénu různé dvojice, které si snad i mají co říct, i když někdy nad tím zůstává rozum stát. Úspěšná herečka a její dávná láska, bývalí milenci, mladá žena která potřebuje najmout dvojnici matky pro svoji svatbu atd. Rozhodně pestrá a zajímavá mozaika. Režisér se už dlouhodobě věnuje tématu dysfunkčních vztahů, tentokrát však dostal celkem hvězdné obsazení. Stejně jako Tetsuo před lety, i já mohu napsat, že film obsahuje silné i slabé stránky nezávislé tvorby, co na tom, že z Koreje. Otázka, zda to mimoasijského diváka může zaujmout...

Barbara Wong, hongkongská rodačka jako režisérka natočila bezpočet komedií, ale teprve až tady sesbírala dostatek nápadů a vtipu, aby se vyhoupla z mírného nadprůměru někam výše. Má k ruce luxusní herecké obsazení, parta kamarádek vyráží v duchu Pařby ve Vegas na rozlučku se svobodou k další kámošce, ale věci se tak nějak zvrtnou. Náhle postrádají jednu ze svých parťaček, v patách je jim naštvaný gang a Xiwen (Ivy Chen) musí po menší amnézii dopravit včas na svatbu. Je to vyloženě film pro ženy, ale věřím, že i mužská část publika se zasměje, geniální rolička Mike Tysona, dostává to tady neuvěřitelně sežrat série https://www.csfd.cz/film/78321-taeyangeui-hooye/komentare/ Kromě dvou vtípků nižší kvality (zbytečně použitý fekální, opilecký humor v kontextu zbytku filmu), je celý film pořád v tempu a baví Vás. Holky, mezi sebou soupeří, předvádějí se, usmiřují se a přátelí. Je to hodně ujetá crazy komedie, vzhledem k oficiálním pravidlům cenzury se nabízí srovnání v počátkem normalizace v Československu. Teoreticky by takto ujetý film neměl projít, protože vyloženě kopíruje západní koncepty, předvádí nezodpovědné pařící hrdinky, ale v Číně jde se správným jištěním asi nejen natočit, ale i distribuovat vše.

Několikátý pokus Japonců udělat z prostředí patologické laboratoře detektivku, tentokrát to vyšlo. Satomi Išihara jako vždy skvělá v hlavní roli Misumi Mikoto, seriál dokáže táhnout prakticky sama, ale má k ruce i schopné parťáky, takže seriál překvapivě není nuda. Jelikož zvládá schopným způsobem servírovat detektivní případy, problémy patologické práce, osobní život hrdinů je vykreslen jen v menší míře, aby nerušil napětí, ale zároveň posunoval děj a měl co odhalovat. Prakticky nepatrné množství nevyřčené romantiky, napětí z pátraní a twisty jsou v každém dílu dobře provedeny, po epizodické struktuře se navíc rýsuje koncem hlavní příběh. A vše jde pěkně do finále, idealismus, praktičnost jak porazit zlo, aniž by to bolelo, nebo působilo pateticky a směšně. Povedený seriál, kde se můžeme ptát, zda nebude pokračování, má totiž napětí, švih, lehkost a občas i trochu humoru, který nepůsobí nepatřičně. Vzácná kombinace, seriál bodoval mimochodem i v Číně ve srovnání s dalšími asijskými, evropskými, americkými tituly.

Těžký seriál, který jsem shlédl až napodruhé díky doporučení Zízy (čest). On je to totiž značně složitý seriál, který v prvních 4 dílech (kde jsem to původně v roce 2016 zabalil) honí témata mocenského boje v nemocnici, sérii podivných vražd, je to takové nevyhraněné, nejasné, o co tam vlastně má jít, když motivy a postavy jsou nejasné, všelijak si padají přes cestu. Nejde se do toho prostě hned dostat. Hlavní postavou je geniální chirurg Lee Young-O (Jang Hyuk), který nedokáže vnímat emoce, jako ostatní lidé. Navzdory tomu úspěšně funguje, dokonce má snoubenku a tatínek je ředitelem nemocnice, budoucnost zajištěna, jenže nic není tak snadné, jak se zdá. Policistka Gye Jin-Sung (Park So-Dam) ho pronásleduje jako podezřelého, ti dva navážou zvláštní pouto a dozví se mnohé o sobě, lidech okolo sebe. Jang Hyuk naprosto geniální jako psychopatický doktor alá House, který se pokouší překonat svoje problémy. Herecké výkony perfektní, nejen Jang, ale i Heo Jun-Ho jako jeho otec Lee Gun-Myung. Obvykle se vyhýbám lékařským sériím jsou většinou trapně prázdné, nezajímavé. Tady uvidíte velmi reálně pojatý mocenský boj, etické otázky výzkumu, léčby, běžného provozu, pacientů, doktorů, ten seriál je heart wrenching, ne takovým tím podlým, podpásovým a trapným způsobem. Situace o jakých věříte, že se mohly stát, rozhodně ten seriál není nic lehkého na strávení. Proto mě mrzí, že ho kvůli nízké sledovanosti o dvě epizody zkrátily, na síle a kvalitě mu to však moc neubírá, výborná záležitost, památná, tohle v Koreji běžne neuvidíte, 4,5 hvězdy, výborné výkony, scénář, plus některé povedené hudební motivy. Nejslabším článkem řetězu je Park So-Dam, kterou nepovažuji za moc dobrý materiál pro herečku, ale zvykl jsem si na ni.

Váhal jsem, zda dát 4 hvězdy, ale po několika reprízách prostě musím uznat, že film má svoji sílu, přitažlivost, 4 hvězdy si zaslouží. Snímek je neobvyklý v tom, jak se nerozpakuje zobrazit hlavní postavy, kdy sice předkládá jasné dobro a zlo, ale místo pohádkovosti nastupuje realismus, morální indiference, hlavní hrdina zloduch a jeho pravá ruka, taky, kde tohle v Indii máte? Navíc nemá rejžu potřebu moralizovat, nebo nějak relativizovat celý příběh. Režisér měl solidní rozpočet (33 mil USD), umí používat CGI a efekty s citem, přesto si kladu otázku, jak by to vypadalo, kdyby měl rozpočet třikrát vyšší a mohl použít skutečná zvířata a více se vyžít na válečné složce? Nebyl by z toho jeden megafilm nebo rovnou snímky dva jako Krvavé pobřeží? Je vyloženě poznat, že by postavám slušelo více rozvinutí charakterů (jsou to spíše jen archetypy, než charaktery) a jejich děje, někdy se vyloženě používají zkratkovité postupy pro rozvinutí děje jako v počátcích filmů, což není špatně, jen to konstatuji. Příběh království Mewar na počátku 14.stol., který ohrožuje muslimský sultán Alauddin Khilji, je rozhodně poutavý, výpravný, silná hudba. Vynikající herci, zejména Ranveer Singh jako Alauddin, film je spíše než velkofilm směs dramatu, legendy, romantiky ve výpravných rozměrech s určitým historickým sentimentem a stereotypy (Hindu dobrý, musulman zlý atd.). Ale budiž tak to část populace vnímá, rozhodně další látka ke studiu, na školách se rozhodně neučí, že Indie odolala útokům Mongolů, Čatagajského chanátu. Nelze se ubránit srovnání s Bajirao Mastani, ten sice byl výrazně výpravnější, válečný, měl více hudebních čísel, byl v některých momentech hodně působivý, ale byl dokonalý v segmentech. Kdežto Padmaavat je určitě dokonalejší jako celistvý film, který bych klidně bez obav pustil i do našich kin. Film hojně vydělal doma i v zámoří, takže doufám, že nám rejža chystá nějakou výpravnou pecku a ještě větší rozpočet.

Guo Degang debutuje tentokrát jako režisér, jeho hrdina je jaksi nadrozměrný a příliš krásy nepobral, má však literární talent v rodinných genech. Zjišťuje, kde se u jeho předků stala chyba, že zatímco on je nadaný autor, tak kvůli svému vzhledu musí makat jako Ghost Writer, pro tupce jménem Lei (Jing Boran), který umí akorát tak kreslit natož psát. Otázka ho trápí o to více, že se obává, jak bude žít svůj život dále, chytí nějakou kočku jako je Liya (Lin Chiling), nebo odsouzen k něčemu ošklivému, podaří se mu svoje předky přesvědčit, aby si vzali, ehm poněkud estetičtější protějšky? Tahle komedie je správně tržená svým námětem, který se snaží jít proti námětu estetické dokonalosti za cenu velkých obětí (na rozdíl od japonských, korejských souputníků, které to téma řeší často jinak). Hlavní myšlenka filmu, že důležité je, jak se člověk, cítí, jak je dobrý jako lidská bytost je sice ve filmu všudypřítomná, ale i tak tvůrci náhle uhli k idealistickému hepáči. Film je naprosto pohodová komedie, kde Vás některé vtípky, odrovnají, jiné pobaví, nikdy však nejsou trapné, nebo nenudí. Geniální jsou ty cameo roličky, Jacky Wu v souboji o škaredou dědičku bojové školy, Dilraba Dilmurat, Fan Bingbing, Sandra Ng jako bohyně tvoření, Jiro Wang jako elementál. Za mě tři a půl a možná vykonám reprízu. Film není únavný, natahovaný, plyne rychle, na režisérský debut solidní pecka. Byť Chiling Lin si tady moc nezahrála...